Sociální sítě stále nabírají na významu v každodenním životě i v politické kampani. Ve Spojených státech, kde kandidáti na prezidenta nemají šanci objet se svými mítinky každé jen trochu větší město, to platí dvojnásob. A důležitost sociálních médií dále umocňuje pandemie koronaviru, která osobním kontaktům brání. Po volbách před čtyřmi lety se sítě ocitly pod palbou kritiky. Jak se připravily na letošní klání? A mohou vůbec zamezit šíření hoaxů, dezinformací a lží?
„Obžaloba tvrdí, že ruští konspirátoři chtějí ve Spojených státech šířit svár a podrývat důvěru veřejnosti v demokracii,“ prohlásil někdejší náměstek ministra spravedlnosti USA Rod Rosenstein 16. února 2018. Podle jeho úřadu Rusové vedli sofistikovanou operaci již od roku 2014 a ovlivnili právě i prezidentské volby v listopadu 2016.
Ministerstvo spravedlnosti ve dva roky staré obžalobě uvádělo, že z Petrohradu ruští operativci postupně pronikali se svými příspěvky do kanálů sociálních sítí. V nich se běžní Američané dívají na videa roztomilých koťátek, fotky příbuzných či přátel, ale čerpají odtud – stejně jako lidé po celém světě – i zpravodajství.
Na virtuálních amerických zdech se začaly objevovat konfliktní reklamy, znepokojující fotografie, lidé dostávali pozvánky do nově vytvořených skupin – to vše skrz profily mnohdy vytvořené krádeží identity.
Ačkoliv zpráva žalobců neviní ze selhání přímo sociální sítě, jejich roli v celém ovlivňování veřejného mínění nelze přehlédnout – na sedmatřiceti stranách obžaloby se o Facebooku a Instagramu píše jedenačtyřicetkrát, o Twitteru devětkrát a jednou prokurátoři zmiňují také YouTube.
I tato negativní zkušenost z roku 2016 dává tušit, že tentokrát se sociálním sítím v prezidentských kampaních věnuje ještě vyšší pozornost než před čtyřmi lety. A není to bez důvodu.
Virtuální masa, která je snadno na mušce
Podle dat Pew Research Center používá Facebook 69 procent dospělých Američanů, polovina z těchto uživatelů navštíví web několikrát za den. Třetina občanů Spojených států je na Instagramu – tato síť dominuje zejména mezi mladou generací. Pětina Američanů pak používá Twitter.
Široké publikum, na které lze navíc pomocí marketingových nástrojů velmi přesně zacílit, vnímají samozřejmě i kampaně Donalda Trumpa a Joea Bidena. Prezidentův tým jen za první říjnový týden utratil za reklamy na Facebooku – tedy jedné jediné síti z několika relevantních – přes osm milionů dolarů, týden předtím o milion méně. Demokratický kandidát ve stejném období investoval do facebookových reklam 6,5 milionu dolarů, respektive 7,2 milionu o týden předtím.
Desítky až stovky milionů Američanů tedy využívají platformy, které se před čtyřmi lety ukázaly být velmi problematickými při zvládání šíření dezinformací a lživých kampaní. Oba kandidátské tábory veřejnost skrze tyto problematické kanály oslovují ve velkém. Důvěra v to, že sociální platformy tentokrát svou roli zvládnou, ovšem pokulhává.
Test koronavirem
Jak ukazuje další výzkum Pew Research Center, technologické firmy stojící za sociálními sítěmi mají zodpovědnost zabránit podobnému zneužití v těchto volbách podle tří čtvrtin Američanů. Jen čtvrtina dotázaných ale věří, že se to firmám podaří.
Důvod k obavám ostatně zavdává i samotná koronavirová pandemie. Stejně jako jiná celospolečenská témata se i covid-19 stal živnou půdou pro nejrůznější konspirační teorie, nemoc navíc miliony Američanů zavřela v jejich domovech, kde mohly čile procházet příspěvky nejrůznější kvality a intencí.
V květnu publikovaná studie Carnegie Mellon University ukázala, že v záplavě více než 200 milionů tweetů o koronaviru téměř polovinu vyprodukovaly účty, které se chovají více jako roboti než jako lidé. Čtyřicet jedna z padesáti nejvlivnějších „retweeterů“ (tedy těch, kdo sdílí příspěvky, jež publikoval někdo jiný) byly robotické účty. Při širším záběru autoři studie odhalili 620 robotických účtů v tisícovce retweeterů s největším dosahem. Společně šířily do virtuálního i reálného světa přes stovku smyšlených teorií o covidu-19, třeba o jeho šíření skrz 5G sítě.
„V politické sféře nás čeká nepochybně to samé. Na internetu je skvělé, že publikovat může úplně každý. A opravdu špatné je, že publikovat může úplně každý,“ shrnul v květnu situaci Steven Brill, bývalý novinář a tvůrce doplňku NewsGuard pro webové prohlížeče, který pomáhá posuzovat kvalitu zpravodajství na internetu.
Právě jeho nástroj ukázal obdobný obrázek jako výše zmíněná studie – zatímco v dubnu NewsGuard představil seznam 36 webů, které šíří hoaxy o koronaviru, o měsíc později už se list rozrostl na více než dvě stovky položek a v polovině října čítal na 340 webů v angličtině, němčině, italštině či francouzštině.
Sítě proti hoaxům
Sociální sítě pochopitelně veřejně deklarují ambici tentokrát hoaxy a dezinformace v předvolební kampani krotit. S plány, jak zamezit šíření nepravdivých či zavádějících zpráv, přišly Facebook (kterému patří také Instagram), Twitter, YouTube, ale i kreativněji a méně politicky zaměřené platformy jako Pinterest či TikTok.
Stále největší a nejvlivnější sítí zůstává Facebook. Jeho zakladatel Mark Zuckerberg už v červnu avizoval, že kromě jiného jeho platforma rozšíří regule pro reklamu, která nově nemůže označovat rasy, etnika, náboženské skupiny či imigranty za hrozbu pro bezpečnost a zdraví.
Některé příspěvky, které porušují už existující pravidla – například ohledně nenávistných projevů – Facebook nemaže, ale označuje jako zpravodajsky hodnotné. „Dovolíme lidem, aby tento obsah sdíleli za účelem jeho odsouzení stejně, jako to děláme s jiným problematickým obsahem, jelikož jde o podstatnou část veřejné diskuze,“ napsal k regulím Zuckerberg.
Facebook také týden před volbami zastaví novou politickou reklamu a hodlá mazat příspěvky, které budou strašit voliče tím, že půjdou-li k urnám, dostanou koronavirus. Nálepkovat bude příspěvky, které budou zpochybňovat legitimitu hlasování, a pokud se jeden z kandidátů prohlásí vítězem dříve, než budou hlasy spočteny, připojí k takovému příspěvku odkaz na oficiální výsledky.
Podobně se zachová také Twitter, který avizoval, že o volební noci je připraven mazat lživé příspěvky. To slibuje i server YouTube, který má ale pozici ztíženou – každou minutu na tento web uživatelé nahrají 500 hodin videa, celá řada populárních osobností bude navíc vysílat živě. Portál hodlá odkazovat na videa z důvěryhodných zdrojů, mezi nimiž citoval například CNN, britský deník Guardian nebo Fox News.
TikTok, který sám stojí v centru politického sváru mezi Washingtonem a Pekingem, naplánoval osvětovou kampaň – s populárními tvůrci obsahu připravuje sérii videí, která vysvětlí například rozdíl mezi fakty a názory. Odstraňovat či označovat zavádějící příspěvky plánuje během voleb také Pinterest.
Jak Trump, tak Biden už některé pojistky, jimiž se sociální sítě zaštiťují, ve svých kampaních poznali. V červenci právě Facebook doplnil příspěvek Donalda Trumpa o zkorumpovaném hlasování kvůli korespondenčním hlasům o odkaz na oficiální informace o hlasování, které poskytují americké úřady. Stejný doplněk čekal i příspěvky o hlasování, které publikoval Joe Biden. Trumpovu kampaň mechanismy Facebooku zasáhly ještě několikrát – kupříkladu síť smazala video, které tvrdilo, že děti jsou imunní vůči koronaviru, či stáhla reklamu obsahující nacistickou symboliku.
Ještě dříve korigoval prezidentova vyjádření Twitter. Trumpova oblíbená platforma v červnu upozornila na to, že jeden z prezidentových tweetů obsahuje „zmanipulované médium“ – šlo o video doplněné falešnou grafikou CNN. Pozornost Twitteru si vysloužil také Trumpův příspěvek o autonomní zóně ve Washingtonu, který porušil zásady platformy o hanlivém chování.
Možná k vůbec nejrazantnějšímu kroku se na počátku července odhodlal Reddit, který zablokoval celou komunitu sdružující se pod názvem „The_Donald“, jež čítala bezmála 800 tisíc hlav. Platforma tak učinila na základě úpravy vlastních pravidel o nenávistných projevech a spolu s trumpovskou stránkou takto zanikly další dva tisíce komunit.
Bezmocná mafie ze Sillicon Valley
Kroky sociálních sítí se samozřejmě setkaly s nevolí. „Až se budou miliony voličů rozhodovat, prezidenta umlčí mafie ze Sillicon Valley, která zároveň dovolí korporátním médiím, aby vysílala své zaujaté reklamy v klíčových státech,“ komentovala vakuum na politickou reklamu na Facebooku mluvčí Trumpovy kampaně Samantha Zagerová.
Sám Zuckerberg musel s dalšími lídry ze Sillicon Valley vysvětlovat americkým zákonodárcům své pokusy o zkrocení dezinformačních kampaní už v srpnu. Čelil třeba dotazu, jestli jeho síť není už příliš velká, aby byla schopna si s šířením hoaxů poradit.
Ředitel kyberbezpečnosti Facebooku Nathaniel Gleicher pro Politico přiznal, že síť eviduje zvýšenou podezřelou aktivitu. Firma podle něj za poslední rok zlikvidovala zhruba padesátku sítí falešných profilů, přičemž o rok předtím musela řešit jen jednu jedinou.
Rezervy k opatřením, jaká přijaly sociální sítě, mají ale i nezávislí experti. „Ať už sociální média dělají cokoliv, je to prázdné a bezvýznamné. Výsledek volby bude zmatečný, to je předem jasné,“ tvrdí Graham Brookie, ředitel laboratoře pro digitální výzkum, která spadá pod think tank Atlantická rada a jež se zabývá sledováním dezinformací. Pokud prý Spojené státy spoléhají na soukromá sociální média, která mají informovat o výsledku voleb, je země ve špatné formě.
Profesor z University of Wisconsin-Madison Young Mie Kim, který se na politickou komunikaci a sociální média zaměřuje, popisuje rozdíly mezi pokusy o ovlivnění voleb v roce 2016 a nyní: zatímco před čtyřmi lety se dezinformace šířily prostřednictvím účtů smyšlených institucí, tentokrát tyto účty předstírají, že zastupují reálné organizace.
Domácí dezinformátoři se činí nejvíce
Podle Kima se tento přístup osvědčuje zejména proto, že sociální platformy nejsou ochotny zakročit proti domácímu politickému aktivismu. A i když je zásah do voleb zvenčí – kromě Ruska jsou jmenovány také Čína a Írán – ilegální, pro firmy je choulostivé, mažou-li příspěvky, které zveřejnili američtí občané. To potvrzuje i Gleicher, podle kterého nechce Facebook omezovat svobodu vyjadřování.
A jak tvrdí Emerson Brooking z Atlantické rady, právě domácí šíření dezinformací, tedy to, které mají na svědomí sami Američané, je rozsáhlejším fenoménem, přičemž kupříkladu krajně pravicové skupiny hlásající nadřazenost bílé rasy se inspirují ruskými praktikami.
„Je složité dozorovat nad platformou, která je tak obrovská jako Facebook a další. Dokud volení zástupci nepochopí vážnost problému, nedostatky sociálních médií budou nadále sužovat naši společnost jako virus, mutovat a šířit se rychleji, než proti nim stihneme zakročit,“ varuje zakladatel platformy pro ochranu osobních dat Killi Neil Sweeney.
Že sociální sítě stojí před možná nezvladatelnou situací, naznačuje také výzkum nezávislého think tanku German Marshall Fund. Podle něj se množství komentářů, sdílení a lajků pod příspěvky dezinformačních médií na Facebooku v třetím kvartálu letošního roku proti stejnému období v roce 2016 ztrojnásobilo.
„Dezinformace infikují naši demokratickou debatu v míře, která ohrožuje dlouhodobé zdraví demokracie. Hrstka stránek hrajících si na média šíří ještě více falešných a manipulativních informací než před volbami v roce 2016,“ varují autoři studie.
Sociální sítě jsou z roku 2016 poučené a na letošní volební klání se připravily sadou pravidel. Jestli obstojí, ukáží následující týdny.
