Biden vyzývá k zrušení senátních obstrukcí. „Co když přijde Trump?“ oponuje Romney

Americký prezident Joe Biden vyzval k obejití klíčového pravidla Senátu, které podporuje legislativní kompromis. Zrušení takzvaného filibusteru dříve označoval za nebezpečné. Jeho současná ochota pojistku obejít svědčí o enormním zájmu prosadit federální revizi volebních zákonů.

„Abychom ochránili naši demokracii, podporuji změnu jednacích pravidel Senátu, ať už je třeba je změnit jakýmkoli způsobem, aby se zabránilo menšině senátorů blokovat kroky týkající se hlasovacích práv,“ prohlásil Biden.

Prezident ve svém projevu přirovnal nynější situaci v USA k boji za volební práva ze 60. let 20. století, kdy byly přijaty klíčové zákony, jejichž cílem bylo ukončit rasovou segregaci.

Volební reforma má usnadnit Američanům účast ve volbách či zabránit netransparentnímu financování kandidátů. Republikáni ji ale odmítají jako nepřípustný zásah do pravomocí jednotlivých států. Mnoho republikány kontrolovaných států po zvolení Bidena prezidentem začalo na státní úrovni přijímat zákony, které volební pravidla výrazně omezují.

Podle demokratů jsou zákony navrženy tak, aby omezovaly volební práva vybraných skupin obyvatelstva. „Cílem bývalého prezidenta a jeho spojenců je zbavit volebního práva kohokoliv, kdo hlasuje proti nim. Je to takhle jednoduché,“ řekl Biden ve státu Georgia, který byl po volbách z roku 2020 středobodem Trumpových snah o zvrácení volebních výsledků.

Pravidla hry

Demokraté přišli s několika návrhy týkajícími se volebních pravidel. První a zřejmě nejvýznamnější z nich by zakázal jednotlivým státům omezovat možnost korespondenčního hlasování, učinil by ze dne voleb státní svátek a zakázal by překreslování hranic volebních obvodů způsobem, který podle kritiků znevýhodňuje voliče z etnických menšin. Upravil by rovněž pravidla financování volebních kampaní.

Republikáni tyto změny nicméně odmítají jako nepřípustný zásah do pravomocí jednotlivých států a tvrdí, že se jimi demokraté snaží upravit „pravidla hry“ ve svůj prospěch.

Návrh federální reformy, která by stála nad regulemi jednotlivých států, prošel loni v březnu demokraty ovládanou Sněmovnou reprezentantů, v červnu v procedurálním hlasování Senátu jej ovšem republikánská menšina zastavila za využití systému obstrukcí zvaných filibuster.

  • Filibuster je formou parlamentní obstrukce a má za úkol zabránit projednání legislativních předloh.
  • Nejběžnější podobou filibusteru jsou dlouhé projevy.
  • V Senátu USA obstrukci umožňuje pravidlo, podle nějž každý senátor může hovořit o jakékoliv předloze libovolně dlouho, pakliže se proti němu nepostaví tři pětiny senátorů (60 ze 100).
  • Ačkoliv tedy k samotnému přijetí normy stačí prostá většina 51 hlasů, k projednání je třeba souhlas více senátorů. V praxi to znamená, že zásadní legislativní změny vyžadují výraznější než prostou většinu.

Senát ve stínu stranické nevraživosti

Současný americký prezident v minulosti strávil v Senátu více než tři dekády a filibuster podporoval – dokonce i když jej protistrana použila proti jeho legislativním snahám. Na půdě horní komory Biden hájil obstrukce s tím, že jejich podstatou jsou kompromis a umírněnost.

„Podpořit změnu pravidel by znamenalo přiznání, že tolik opatrované principy ve městě pohlceném stranickou nevraživostí zchřadly. V úterý to (Biden) přiznal,“ poznamenává v analýze deník The New York Times. Americký prezident se mimo jiné nechal slyšet, že Senát se v současnosti stal pouhým stínem skvělé instituce, kterou byl.

Podle amerických médií je však nejasné, jaký bude mít Bidenův projev praktický dopad. Republikáni na demokratickou volební reformu zřejmě názor nezmění. K částečnému zrušení obstrukčních pravidel je zapotřebí za současné situace souhlas všech demokratických senátorů, několik z nich však dává dlouhodobě najevo, že změnu nepodporuje.

Šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer řekl, že demokraté budou čekat do pondělí, kdy se slaví Den Martina Luthera Kinga. Republikáni do té doby buď musí v dostatečných počtech podpořit demokratický návrh reformy, nebo demokraté zahájí práci na změně pravidel Senátu.

Uvolnění filibusteru se ve Washingtonu považuje za takzvanou nukleární možnost, tedy nejzazší možné řešení politických neshod. Republikánský lídr Mitch McConnell již demokraty varoval, že v případě změny obstrukčních pravidel republikáni provoz horní komory zcela znehybní a začnou blokovat veškeré procedurální kroky.

Republikánští senátoři poukazují na to, že i demokraté se k filibusteru uchylovali, když byli v horní komoře v menšině. „Existuje slušná šance, že republikáni získají kontrolu nad oběma komorami Kongresu a Donald Trump se v roce 2024 může stát prezidentem. Zamysleli se demokraté nad tím, co by pro ně znamenalo, kdyby jako menšina neměli vůbec žádnou moc?“ upozornil republikánský senátor Mitt Romney.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 17 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 55 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...