Biden očekává zlepšení vztahů s Čínou, které ochladly kvůli sestřelení špionážního balonu

Americký prezident Joe Biden na závěr summitu G7 v Hirošimě uvedl, že očekává brzké zlepšení vztahů s Čínou, které se prudce zhoršily poté, co Američané u pobřeží Jižní Karolíny v únoru sestřelili údajný čínský špionážní balon. Ten šéf Bílého domu označil za „pitomý balon“, informuje agentura Bloomberg.

Biden na konci summitu lídrů skupiny velkých ekonomik G7 prohlásil, že rozhodnutí USA sestřelit „pitomý balon, který nesl špionážní vybavení, jež by naplnilo dva nákladní vozy“, podkopalo dobrou vůli, které vzešla z jeho setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v listopadu loňského roku.

„Brzy uvidíte, že začalo tání,“ řekl Biden o americko-čínských vztazích. Dodal, že jeho administrativa zvažuje, zda zrušit sankce vůči čínskému ministru obrany Li Šang-fuovi, s nímž se chce jeho americký protějšek Lloyd Austin setkat v červenci v Singapuru.

Biden již dříve uvedl, že se hodlá sejít s čínským prezidentem, a vyjádřil naději, že si brzy naplánují telefonický rozhovor. Jak brzy by k němu mohlo dojít, ale neuvedl. Bílý dům začal s Čínou jednat skrze své zástupce poté, co začátkem roku po roztržce kolem balonu došlo k přerušení komunikace.

Minulý týden se bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan ve Vídni setkal s nejvýše postaveným čínským diplomatem Wang Iem a čínský ministr obchodu Wang Wen-tchao by se příští týden měl ve Washingtonu sejít s americkou ministryní obchodu Ginou Raimondovou a v Detroitu s americkou obchodní zmocněnkyní Katherine Taiovou.

Peking se nicméně v sobotu ostře vymezil proti společnému prohlášení lídrů G7 s tím, že se vměšuje do vnitřních záležitostí Číny, včetně otázky Tchaj-wanu. Spojené státy, Kanada, Japonsko a čtyři evropští členové G7 v dokumentu mimo jiné uvedli, že nechtějí svou politikou Čínu poškodit, vyjadřují ale také nesouhlas s „jakýmikoli jednostrannými pokusy změnit silou nebo nátlakem status quo“ v jihovýchodní Asii, což je odkaz především na čínské nároky na Tchaj-wan. Dokument rovněž vyjadřuje ochotu „budovat konstruktivní a stabilní vztahy“ a apeluje na Čínu, aby přiměla Rusko ukončit agresi na Ukrajině.

Nahrávám video

Kritika klimatických aktivistů

Skupina G7 naopak čelí kritice klimatických expertů a aktivistů, protože lídři nepřijali přísnější závazky ohledně odklonu od fosilních paliv v energetice. Napsal to deník Financial Times (FT). Německo a Japonsko podle něj uspěly ve snaze ponechat prostor pro využívání plynu, respektive uhlí.

Setkání v Hirošimě se konalo krátce poté, co Světová meteorologická organizace varovala před narůstající pravděpodobností, že oteplování globálního klimatu do pěti let dosáhne hranice 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální úrovní. Skupina zemí vedená Nizozemskem, Novým Zélandem a Chile zase v pátek G7 vyzvala, aby se postavila do čela snah o konec užívání fosilních paliv, které změnu klimatu pohání.

Lídři Spojených států, Kanady, Japonska, Německa, Francie, Velké Británie a Itálie v sobotním společném prohlášení tématu věnují značný prostor, nestanovili však termín pro uzavření uhelných elektráren. Slíbili, že tento proces urychlí, a také se přihlásili k cíli „plně nebo převážně dekarbonizovaného“ energetického sektoru do roku 2035.

Podle listu FT se proti stanovení lhůty pro uhelnou energetiku stavělo Japonsko, které je silně závislé na uhlí, ropě a plynu v důsledku havárie jaderné elektrárny ve Fukušimě v roce 2011. Deník si všímá, že prohlášení summitu zahrnuje také pasáž zdůrazňující přínos „zvýšených dodávek“ zkapalněného zemního plynu.

Německé „trvání na větších veřejných investicích do plynu“ a japonské odmítání zavrhnout uhlí „podkopávají vůdčí roli G7 v době, kdy je naléhavě potřebná“, míní Alden Meyer z výzkumného ústavu E3G, který se specializuje na klimatické otázky. Kritika přichází také od aktivistických skupin, jako je Climate Action Network, která sdružuje stovky organizací. „Slabé závazky“ přijaté na summitu skupina označila za nepřijatelné přehlížení „sílících varování od vědců po celém světě“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...