Berlín zapovídá nože a zbraně v MHD, chce být vzorem pro zbytek země

Nahrávám video

V berlínských tramvajích, autobusech, v metru i v městských vlacích je od čtvrtka zakázáno nosit nože a další zbraně. Politici a policisté si od toho slibují snížení násilné kriminality a zvýšení bezpečnosti v hromadné dopravě. Berlín přitom doufá, že poslouží jako vzor i dalším spolkových zemím. Útoků nožem v posledních letech v Německu přibývá, v loňském roce jich policie zaznamenala 29 tisíc. V kategorii ublížení na zdraví jich meziročně přibylo o více než deset procent.

Nový berlínský zákaz se vztahuje na všechny druhy nožů, včetně kuchyňských či kapesních, a na plynové a signální pistole. Zvláštní pozornost se přitom soustředila na vystřelovací a zavírací nože, které jsou podle německých médií obzvlášť oblíbené u některých skupin mladých mužů.

Kromě prostředků hromadné dopravy platí zákaz také na vlakových nádražích a nástupištích, nikoli ale na autobusových a tramvajových zastávkách. Výjimku ze zákazu dostali policisté, záchranáři a hasiči, ale například i zaměstnanci restaurací na nádražích. Povolen je také převoz nově koupených a ještě zabalených nožů.

Berlín přistoupil k zákazu v reakci na smrtelný útok

Cílem nové vyhlášky je především usnadnit práci policii. Ta nyní může provádět kontroly, aniž by měla konkrétní podezření, že někdo u sebe má zbraň. Namátkové kontroly dříve možné nebyly. Pokud zbraň policisté odhalí, mohou ji zabavit a ve správním řízení pak může její majitel dostat pokutu až do deset tisíc eur, což je zhruba 250 tisíc korun.

Berlín, který je německým hlavním městem a zároveň spolkovou zemí, se rozhodl k zákazu přistoupit v reakci na smrtelný útok nožem z dvanáctého dubna. Ve stanici metra Charlottenburg na západě města tehdy hádka dvou mužů skončila smrtí jednoho z nich. Útočník použil právě nůž. Policie jej postřelila.

Nejednalo se ovšem o ojedinělý případ. Například v únoru utrpěl bodné zranění při napadení na nádraží příměstské dráhy ve čtvrti Charlottenburg-Wilmersdorf 28letý Čech, který se vložil do sporu jiných dvou lidí a chtěl jej zřejmě urovnat.

Podobné zákazy dříve vydaly Hesensko či Hamburk

Sama berlínská správa zdůvodnila nutnost opatření nárůstem počtu útoků nožem. Loni jich bylo podle statistiky policie hlavního města 3412, tedy druhý největší počet v dlouholetém srovnání. Útoků nožem ale podle statistik přibývá v celém Německu. V loňském roce jich policie zaznamenala 29 tisíc. V kategorii nebezpečného a vážného ublížení na zdraví jich bylo meziročně o deset procent více, už mezi lety 2023 a 2024 byl přitom nárůst rovněž zhruba desetiprocentní.

Dosud v Berlíně platil zákaz nožů na některých místech spojených s vyšší kriminalitou, konkrétně v parku Görlitzer Park a na křižovatce Kottbusser Tor ve čtvrti Kreuzberg a na náměstí Leopoldplatz ve Weddingu. Podobné plošné zákazy jako nyní Berlín už dříve vydaly některé jiné spolkové země, například Hesensko či Hamburk, další to plánují.

Členka Berlínské zemské vlády zodpovědná za vnitro Iris Sprangerová nyní vyzvala, aby se přidaly všechny spolkové země, a zákaz nošení nožů a dalších zbraní v hromadné dopravě tak platil po celém Německu. „Zbraně a nože nemají ve veřejném prostoru a v hromadné dopravě co dělat,“ řekla Sprangerová. Pro dálkovou železniční dopravu platí zákaz nošení zbraní včetně nožů v Německu už dlouho.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 2 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 8 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 14 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 21 hhodinami
Načítání...