Běloruská stíhačka odklonila dopravní letadlo, aby mohly úřady zadržet kritického novináře

Běloruské úřady přinutily letadlo společnosti Ryanair na trase z Atén do Vilniusu přistát v Minsku, aby mohly zatknout novináře a kritika vlády tamního vůdce Alexandra Lukašenka. S odkazem na běloruskou opozici to oznámila stanice Deutsche Welle. Podle ní je nyní šestadvacetiletý novinář Raman Pratasevič zadržen na minském letišti a vyslýchán. K propuštění aktivisty už vyzval například prezident Litvy, kam letadlo směřovalo, nebo český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD), který si předvolá běloruského velvyslance. Incidentem se bude zabývat také pondělní summit EU.

Tisková služba úřadu běloruského vůdce Alexandra Lukašenka uvedla, že důvodem k odklonu letadla bylo podezření, že je na palubě bomba. Běloruská armáda poslala svou stíhačku, aby letadlo zadržela.

Společnost Ryanair uvedla, že byla běloruským řízením letového provozu informována o potenciální hrozbě na palubě jednoho ze svých letadel a byl jí nařízen odklon letounu do Minsku. Na palubě ale nic neobvyklého nalezeno nebylo. Pratasevič byl zadržen, ostatní pasažéři prošli bezpečnostní kontrolou a bylo jim dovoleno pokračovat do koncové destinace. Podle Ryanairu letoun nakonec ve 20:25 SELČ dorazil do Vilniusu.

Raman Pratasevič figuruje v Bělorusku od loňska na seznamu lidí „zapojených do teroristických aktivit“. Aktivista je spoluzakladatelem informačního kanálu Nexta na sociální síti Telegram, který byl jedním z hlavních zdrojů zpráv o protirežimních protestech, jež v Bělorusku vypukly po loňských srpnových prezidentských volbách.

Čin odsuzují evropští politici

„Vyzývám spojence z NATO a EU, aby okamžitě reagovali na hrozbu, které běloruský režim vystavil mezinárodní civilní leteckou dopravu. Mezinárodní společenství musí podniknout okamžité kroky, aby se toto neopakovalo,“ uvedl litevský prezident Gitanas Nauséda v prohlášení. O záležitosti chce mluvit na summitu EU příští týden v Bruselu.

Podle poradkyně litevského prezidenta Asty Skaisgirytéové bylo na palubě letadla v době incidentu asi 170 lidí z 12 zemí, včetně 94 Litevců. Zprávy o výskytu výbušnin v letounu odkloněném z Vilniusu do Minsku byly podle poradkyně falešné. Běloruská rozvědka věděla, kdo se na palubě letadla nachází, a akci pravděpodobně předem naplánovala, uvedla dále Skaisgirytéová.

K propuštění aktivisty vyzval také šéf české diplomacie Jakub Kulhánek. „Máme obavy, že běloruský režim zneužil zákon o mezinárodní letecké dopravě k pronásledování svých oponentů,“ napsal ministr na Twitteru. Později oznámil, že si kvůli incidentu předvolá běloruského velvyslance a sdělí mu svůj ostrý protest proti zmíněné události.

Polský premiér Mateusz Morawiecki zase čin Běloruska označil za „státní terorismus“ a vyzval EU, aby projednala sankce vůči Minsku. „Nepřijatelnou“ běloruskou akci odsoudila Paříž a Berlín požádal Bělorusko o okamžité vysvětlení.

Zástupci Evropské unie uvedli, že čin nezůstane bez následků. Postupem Běloruska se bude zabývat pondělní unijní summit. 

Cichanouská vyzvala k uvalení sankcí

Opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská potvrdila jméno zadrženého s tím, že mu v Bělorusku hrozí „trest smrti“. „Raman Pratasevič je běloruský novinář, fotograf, blogger a aktivista. Pracoval jako fotograf pro velká běloruská média, byl zapojen do žurnalistického programu Václava Havla,“ napsala Cichanouská. Vyzvala také k uvalení sankcí na Bělorusko, které by mohly zahrnovat i vyřazení země z Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).

Bělorusko zažilo bezprecedentní masové protesty proti režimu po prezidentských volbách z loňského srpna, jejichž vítězem úřady opět vyhlásily dlouholetou hlavu státu Lukašenka. Lidé vyšli do ulic protestovat kvůli zfalšování voleb, ale pořádkové síly demonstrace nakonec potlačily, desítky tisíc lidí zadržely a opoziční vůdce uvěznily či přiměly k emigraci.

V sobotu opozice informovala o úmrtí svého člena ve věznici. Byl odsouzen za účast na protestech k pětiletému vězení a příčinou jeho smrti byl podle úřadů infarkt.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 23 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 8 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 10 hhodinami
Načítání...