BBC: Únik dokumentů odhalil, jak vrcholní politici včetně Macrona tajně pomáhali firmě Uber

Alternativní poskytovatel taxislužby Uber se za bývalého vedení neoficiálně domlouval s předními evropskými politiky, pomoc se mu podařilo získat od současného francouzského prezidenta, tehdy ministra hospodářství Emmanuela Macrona či bývalé eurokomisařky Neelii Kroesové. Bývalý séf Uberu také osobně nařídil použít systém označovaný jako „kill switch“, aby zabránil policistům při razii v přístupu do počítačů. Informace z uniklých souborů zveřejnila na svém webu zpravodajská televize BBC. Uber uvádí, že jeho minulé chování nebylo v souladu se současnými hodnotami a že dnes je už jinou společností.

Bezohledné obchodní metody Uberu byly dobře známé. Dokumenty ale poprvé poskytují jedinečný pohled zevnitř na to, kam až byla firma při dosahování svých cílů schopna zajít.

Soubory označené Uber Files mají více než 12 tisíc záznamů, včetně 83 tisíc e-mailů a tisícovky dalších souborů zahrnujících konverzace. Pocházejí z let 2013 až 2017. Unikly do britského listu The Guardian a byly poskytnuty Mezinárodnímu konsorciu investigativních novinářů (ICIJ) a řadě mediálních organizací, včetně BBC Panorama.

Taxikáři protestovali, Macron pomáhal Uberu

Soubory odhalují, jak skupiny zaměřené na lobbování a propagaci za 90 milionů amerických dolarů (2,2 miliardy korun) ročně verbovaly spřátelené politiky, aby jim pomohli v kampani za změnu poskytování taxislužby v Evropě.

Paříž byla prvním místem v Evropě, kde Uber začal nabízet své služby a narazil tam na tvrdý odpor taxikářů. Ten vyvrcholil násilnými protesty v ulicích. V srpnu 2014 byl Macron jmenován ministrem hospodářství a v Uberu viděl zdroj růstu, velmi potřebných nových pracovních míst a chtěl mu pomoci. V říjnu téhož roku se sešel s tehdejším šéfem Uberu Travisem Kalanickem a dalšími manažery.

To byl začátek jeho dlouhého působení v roli zastánce zájmů kontroverzní firmy ve vládě. Lobbista Uberu Mark MacGann popsal setkání jako velkolepé. „Takové jsem ještě nezažil,“ vyplývá ze spisů. Macron a Kalanick si brzy začali tykat a setkali se nejméně čtyřikrát.

Protest francouzských taxikářů
Zdroj: ČT24/Reuters

Francouzské taxikáře v roce 2014 rozzuřilo zejména spuštění služby UberPop, která umožňovala nabízet jízdu nelicencovaným řidičům za mnohem nižší ceny. Soudy a parlament ji zakázaly, ale Uber ji provozoval dál, protože napadl zákon. Macron souhlasil, že bude se společností spolupracovat na přepracování zákonů, a v roce 2015 podepsal dekret, který zmírnil požadavky na udělování licencí řidičům Uberu.

Macronův mluvčí uvedl, že kvůli jeho funkci bylo přirozené, že se musel stýkat s mnoha společnostmi zapojenými do výrazných změn, které se objevily v těchto letech v sektoru služeb.

Bývalá komisařka EU lobbovala za Uber ještě ve funkci

Bývalá komisařka EU pro digitální záležitosti Neelie Kroesová, jedna z nejvyšších úřednic v Bruselu, podle dokumentů jednala o nástupu do Uberu ještě před koncem svého funkčního období. A pak za firmu tajně lobbovala, čímž zřejmě porušila etická pravidla Evropské unie.

Kroesová dohlížela na digitální politiku a hospodářskou soutěž, zasahovala proti velkým technologickým společnostem a hrála klíčovou roli při vyměřování vysokých pokut americkým firmám Microsoft a Intel.

V její zemi, což je Nizozemsko, služba UberPop vyvolala právní a politické problémy. V říjnu 2014 byli zatčeni řidiči Uberu a v prosinci soud v Haagu službu zakázal a pohrozil pokutou až sto tisíc eur (2,5 milionu korun). V březnu provedla nizozemská policie razii v amsterdamské kanceláři Uberu. Podle e-mailů Kroesová volala v době razie ministrům a dalším členům vlády, aby je přesvědčila, aby od svých záměrů ustoupili. V interním e-mailu zaměstnancům je pak doporučeno, aby o jejím neformálním vztahu nemluvili.

Podle pravidel EU platí, že pokud chtějí bývalí komisaři nastoupit do nové práce dříve než  osmnáct měsíců po ukončení práce v Evropské komisi (EK), musí jim Komise toto zaměstnání schválit. Kroesová proto napsala etickému výboru EK a žádala o povolení vstoupit do poradního výboru Uberu předtím, než jí uplyne tato ochranná lhůta. To jí bylo zamítnuto, podle dokumentů ale firmě i tak pomáhala neformálně.

Kroesová popírá, že by před květnem 2016, kdy jí vypršela ochranná lhůta, zastávala v Uberu jakoukoliv formální či neformální funkci. Uvedla, že jako komisařka komunikovala s mnoha technologickými společnostmi a řídila se tím, co podle jejího názoru mělo prospět veřejnému zájmu.

Systém proti policii

Pokud přišla policie, měl Uber druhou obranou linii – systém označovaný jako kill switch, který znemožnil přístup do počítačů firmy policejním orgánům. Vyšetřovatelé se tak nedostali k citlivým údajům, jako jsou seznamy řidičů, což by podle společnosti poškodilo její růst. Spisy ukazují, že Kalanick sám tento systém nejméně jednou aktivoval, a to v Amsterdamu. Systém byl použit i v Kanadě, Belgii, Rumunsku a Maďarsku a nejméně třikrát ve Francii.

Kalanickův mluvčí uvedl, že nikdy neschválil žádné akce ani programy, které by v některé zemi mařily výkon spravedlnosti.

Uber: Nové vedení přineslo změnu

V této době byl Uber nejen jednou z nejrychleji rostoucích společností na světě, ale byl i jednou z nejkontroverznějších. Provázely ho soudní spory, obvinění ze sexuálního obtěžování a skandály spojené s únikem dat. Nakonec toho měli akcionáři dost a Kalanick byl v roce 2017 donucen odejít.

Uber uvádí, že jeho nástupce Dara Khosrowshahi dostal za úkol transformovat každý aspekt fungování firmy a zavedl přísné kontrolní mechanismy a dodržování předpisů, které jsou nezbytné pro fungování veřejné společnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 25 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 13 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...