Bavorsko a Česko prohloubí bezpečnostní spolupráci. Počet nelegálních překročení společné hranice roste

Bavorsko a Česko prohloubí bezpečnostní a záchranářskou spolupráci, oznámil Joachim Herrmann, bavorský ministr vnitra po jednání se svým českým protějškem Vítem Rakušanem (STAN) v Mnichově. Herrmann označil nelegální migraci za rostoucí problém, proto považuje za důležité využít českého předsednictví v Evropské unii a pokročit v reformě evropského azylového systému.

Do Německa za první polovinu letošního roku vstoupilo bez potřebných dokladů podle spolkového ministerstva vnitra nejméně 36 100 lidí. Počet migrantů se navíc každý měsíc zvyšuje, v lednu jich bylo 4400, v červenci 6900.

Německé policejní odbory DPolG uvádějí, že problematická se stává hranice s Českem, přes kterou nyní vede takzvaná balkánská migrační trasa, aby se migranti vyhnuli kontrolám na rakousko-maďarské hranici a na pomezí Německa s Rakouskem.

Podle odborů letos v červnu spolková policie zaznamenala dva tisíce případů nedovoleného překročení hranic z Česka do Německa, což je meziroční nárůst o 140 procent. Odbory DPolG v tiskovém prohlášení poznamenaly, že v srpnu už to byly tři tisíce případů, a to jen na sasko-české hranici.

Rekordní úroveň migrace

„Bavorsko a Česko budou těsněji spolupracovat v oblastech vnitřní bezpečnosti a také v záchranářství a ochraně před katastrofami,“ přislíbil Herrmann. „Obzvláště důležitá byla pro mého českého kolegu a mě také debata o aktuální imigrační situaci. Počet žadatelů o azyl v Bavorsku v letošním roce je nejvyšší od roku 2016 a na rekordní úrovni je i v Česku,“ dodal.

Šéf DPolG Heiko Teggatz vyzval spolkovou ministryni vnitra Nancy Faeserovou, aby kvůli zhoršující se migrační situaci obnovila trvalou ostrahu hranic s Českem. Takový krok sice spolkové ministerstvo vnitra neplánuje, nevylučuje ale častější namátkové kontroly.

Bavorské ministerstvo vnitra uvedlo, že k 31. srpnu eviduje 14 604 žádostí o azyl, což je proti loňskému stavu nárůst o třiadvacet procent. „Zásadní význam proto má to, aby reforma společného azylového systému pokročila, a omezil se tak počet uprchlíků,“ navrhuje Herrmann. Poukázal v této souvislosti na to, že Evropské unii nyní do konce roku předsedá Česko.

Herrmann považuje v reformě za důležité posílení ochrany vnějších hranic Unie, spravedlivé přerozdělování běženců, posílení repatriační politiky a zabránění takzvané druhotné migrace v rámci Evropy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 24 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 13 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...