Bardella může být nejmladším premiérem Francie, těží ze sociálních sítí

Po prvním kole předčasných parlamentních voleb ve Francii slaví krajní pravice úspěch, který nezažila několik dekád. Národní sdružení (RN) získalo třiatřicet procent hlasů a podle francouzského tisku tím končí éra prezidenta Emmanuela Macrona. RN od listopadu 2022 vede mladý lídr Jordan Bardella, který má šanci stát se nejmladším francouzským premiérem. Momentálně působí v Evropském parlamentu a oslovuje miliony lidí na TikToku. Bardella, původem z chudé oblasti severovýchodně od Paříže, pomáhá podle expertů změkčovat obraz krajně pravicové strany.

Lídr RN v kampani zdůrazňoval témata, z nichž mají Francouzi největší obavy. Plánuje omezit volný pohyb migrantů prováděním vnitrostátních hraničních kontrol a zrušit unijní opatření na ochranu klimatu. Zároveň slíbil vstřícnější pravidla pro odchod do důchodu nebo revoluci ve školství, včetně zákazu mobilních telefonů ve školách.

Bardella se rovněž nechal slyšet, že funkci premiéra nepřijme, pokud strana a její spojenci nezískají absolutní většinu alespoň 289 křesel. V současné době se předpokládá, že RN bude mít 260 až 310 křesel. Mladý politik tak svým prohlášením vystupňoval tlak před druhým kolem parlamentních voleb.

Levici označuje za „alianci nejhorších“

V projevu po hlasování v prvním kole zvolil alespoň částečně smířlivější jazyk. Slíbil, že bude „premiérem pro všechen francouzský lid, respektujícím opozici, otevřeným dialogu a vždy dbajícím na jednotu lidu“.

„Sedm dní nás nyní dělí od historické volby a já doufám, že toto druhé kolo kampaně může proběhnout v atmosféře klidu, poctivosti a respektu k institucím a demokratickým pravidlům všech Francouzů a Francouzek,“ řekl.

To mu však nezabránilo v tom, aby se pustil do výpadů proti ostatním stranám.

Levicovou NFP označil za „alianci nejhorších“, jejíž uchopení moci by „vedlo k nepořádku, povstání a zkáze naší ekonomiky“. Pár slov věnoval i centristické koalici Macrona, která pravděpodobně ztratí až sto osmdesát křesel a udrží si jich jen sedmdesát. „Je zřejmé, že k výsledkům nemá prezidentský tábor, dnes ještě do značné míry zneuznaný, již šanci zvítězit,“ pronesl Bardella.

Rusko ohrožuje Francii i Evropu, řekl Bardella

Národní sdružení sice již neplánuje vystoupit z Evropské unie a eurozóny, ale chce organizaci „reformovat“ a oslabit blok zevnitř, uvádí stanice Sky News. „Strana se modernizovala, je přijatelnější pro většinového Francouze. Ale to neznamená, že se změnila podstata, může to být jen navenek,“ podotkl Šmíd.

Národní sdružení často čelilo obviňování z vazeb na Kreml, strana například v roce 2014 využila před volbami ruskou půjčku ve výši devíti milionů eur (223 milionů korun). Letos ale Bardella slíbil ostražitost vůči ruským snahám o vměšování a slíbil pokračující podporu Ukrajiny. Odmítl ale možnost vyslání francouzských vojáků na Ukrajinu, kterou zmínil Macron. Lídr RN zavrhl i dodávky střel dlouhé doletu a vojenského materiálu, které by podle něj mohly vést k eskalaci konfliktu. „Považuji Rusko za hrozbu v několika ohledech jak pro Francii, tak pro Evropu,“ doplnil.

Za současné situace a s ohledem na teroristický útok hnutí Hamás na Izrael loni v říjnu Bardella také odmítnul uznat palestinský stát, protože by se to rovnalo „uznání terorismu“. „Dali bychom tím politickou legitimitu organizaci, která ve svém programu počítá se zničením státu Izrael,“ řekl politik s odkazem na Hamás.

„Bardellamánie“

Velká část „modernizace“ Národního sdružení se odehrává na sociálních sítích, kde Bardella oslovil masu mladých voličů. Osmadvacetiletý Bardella má na TikToku početnou základnu asi 1,6 milionu fanoušků a dalších téměř 750 tisíc na Instagramu. Server France24 píše o „bardellamánii“.

Profily lídra RN obsahují hlavně krátká videa z rozhovorů a debat, na řadě z nich se objímá s Marine le Penovou, pořizuje si selfie se svými příznivci nebo se nechává vyhecovat v zákulisí vysílání. Samozvaný „muž své doby“ si však osvojil i humor používaný v memech, a dokonce natáčí krátké klipy zesměšňující Macronovy příznivce.

Před volbami do Evropského parlamentu řekl Bardella 5. června francouzskému rádiu France Inter, že jeho strana „hodně investovala do sociálních médií“ jako do způsobu, jak přilákat mladé voliče, a že se snaží co nejvíce přivést mladé lidi k politice.

Šéf RN Jordan Bardella se svou stoupenkyní
Zdroj: Reuters/Sarah Meyssonnier

Využít skromný původ

Bardella se narodil v chudé oblasti Seine-Saint-Denis severovýchodně od Paříže v roce 1995 a vyrůstal v osmém patře šedivého paneláku. Vychovávala ho převážně svobodná matka, oba jeho rodiče pocházejí ze smíšeného přistěhovaleckého prostředí.

A Bardella neváhal využít svého skromného původu k tomu, aby se odlišil od zavedených a tradičních politiků, na které je Francie zvyklá.

Mnoho prezidentů, premiérů a vedoucích představitelů průmyslu v zemi je absolventy elitní Národní školy administrativy, včetně prezidenta Emmanuela Macrona. Lídr RN naproti tomu nikdy nedokončil studium geografie na veřejně financované pařížské univerzitě Sorbonna a raději se věnoval politice.

V politice stoupal raketovou rychlostí. Jako nadšený obdivovatel vůdkyně krajní pravice Marine le Penové vstoupil Bardella v šestnácti letech do Národního sdružení, v té době ještě známého jako Národní fronta. V roce 1972 ji založil krajně pravicový politik Jean-Marie le Pen, ale v roce 2018 se strana přejmenovala na popud jeho dcery, která se snažila zbavit stranu antisemitistické a rasistické pověsti.

„Loutka, lvíče“

V třiadvaceti se Bardella stal hlavním kandidátem strany pro volby do Evropského parlamentu. I přes původní nálepku „loutka Marine le Penové“ od listu Libération Národní sdružení s mladičkým politikem v čele volby vyhrálo se ziskem třiadvaceti křesel. Bardella se tak stal druhým nejmladším europoslancem v historii EU.

A pak, v roce 2022, nechala le Penová své „lvíče“, jak Bardellu přezdívá, převzít funkci předsedy strany RN, aby si vytvořila prostor pro kampaň na prezidentské volby, které později proti Macronovi prohrála.

Mladý politik má na kontě i kontroverze. Například v roce 2021 v příspěvku na Facebooku podpořil krajně pravicovou organizaci Génération Identitaire, kterou francouzská vláda rozpustila kvůli podněcování rasové nenávisti a násilí. Facebook v reakci odstranil jeho příspěvek a omezil mu účet.

Poté, co byl muslim Ali Rabeh v roce 2021 znovuzvolen starostou města Trappes, označil Bardella v rozhlasové stanici Europe 1 toto město za „islámskou republiku“, což vyvolalo kritiku a uvalení žaloby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 45 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 48 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...