Ázerbájdžánský vojenský soud poslal na doživotí do vězení bývalého vůdce mezinárodně neuznané karabašské republiky Arajika Harutjunjana a další někdejší představitele Náhorního Karabachu, které shledal vinnými z řady zločinů. Některým bývalým separatistickým vůdcům vyměřil vysoké tresty. S odvoláním na státní média to napsala agentura AFP, podle níž Arménie požaduje propuštění odsouzených. Harutjunjanova obhajoba podle agentury Reuters obvinění i verdikt odmítla.
Náhorní Karabach je mezinárodně uznanou součástí Ázerbájdžánu, v němž ale historicky žilo většinově arménské obyvatelstvo. Místní arménští separatisté ho za podpory Jerevanu ovládli v krvavé válce, která skončila v roce 1994. V září 2023 Ázerbájdžán dobyl Karabach při bleskové vojenské operaci a z enklávy uprchlo do Arménie zhruba sto tisíc Arménů ve strachu z pronásledování. Ázerbájdžánci zároveň zatkli separatistické vůdce.
Soud nyní podle agentury Reuters odsoudil třináct někdejších představitelů Náhorního Karabachu. Pět z nich dostalo doživotí a zbylých osm tresty v rozmezí od patnácti do dvaceti let.
Harutjunjana, jenž stál v čele Náhorního Karabachu v letech 2020 až 2023, nyní soud shledal vinným ze zločinů včetně „vedení agresivní války, genocidy, terorismu a dalších trestných činů“, uvedla ázerbájdžánská státní tisková agentura Azertac. Harutjunjanova obhajoba uvedla, že někdejší karabašský činitel tento verdikt očekával, ale „přirozeně s obžalobou ani rozhodnutím soudu nesouhlasíme“.
Soud dále vyměřil doživotí mimo jiné exšéfovi karabašského parlamentu Davitovi Išchanjanovi nebo karabašskému exministrovi zahraničí Davitovi Babajanovi. Dřívější separatistické vůdce Arkadije Gukasjana a Baka Saakjana soud poslal do vězení na dvacet let, protože už dosáhli věku 65 let a nemohli dostat doživotní trest, napsala AFP. Další verdikty se podle ní ještě očekávají.
Soudní slyšení se odehrávala převážně za zavřenými dveřmi. Organizace pro lidská práva vyjádřily obavy ohledně spravedlivosti soudního procesu, poznamenal Reuters.
Arménské ministerstvo zahraničí uvedlo, že podnikne všechna možná opatření, včetně právních kroků u mezinárodních soudů, k ochraně práv těch, kteří jsou v Baku souzeni.
Arménský premiér Nikol Pašinjan a ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev podepsali loni v srpnu v Bílém domě za přítomnosti amerického prezidenta Donalda Trumpa deklaraci, ve které se zavazují k míru. Dohoda má ukončit téměř čtyři desetiletí trvající násilnosti.
