Ázerbájdžánská vojska napadla cíle v Náhorním Karabachu. V zemi vyhlásili válečný stav

Ázerbájdžánská vojska za pomoci bezpilotního letounu Bayraktar podnikla čtyři nálety na síly arménských separatistů v Náhorním Karabachu, kde jsou rozmístěny i ruské mírové jednotky, uvedla agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Velení ruského kontingentu podle ministerstva podniká kroky k uklidnění vyhrocené situace a vyzvalo ázerbájdžánskou stranu ke stažení vojsk. V Náhorním Karabachu byl podle agentury Interfax vyhlášen válečný stav.

Ázerbájdžán a Arménie na podzim 2020 svedly několikatýdenní válku o Náhorní Karabach. Arménie na bojišti utrpěla porážku a územní ztráty, ale i díky zprostředkování Ruska si ponechala kontrolu nad většinou horské enklávy, ovládnuté na přelomu 80. a 90. let arménskými separatisty.

Prezident mezinárodně neuznávané karabašské republiky Araik Arutjunjan v sobotu podepsal výnos o dočasném omezení práv a svobod během vyhlášeného válečného stavu, uvedl Interfax. Konkrétně je omezena svoboda shromažďování, jsou zakázány stávky a další akce. Je také pozastavena činnost organizací, poškozujících obranyschopnost a bezpečnost.

Putin jednal s Pašinjanem

Karabašská republika požádala ruského prezidenta Vladimira Putina, aby zvýšil počet ruských vojáků a vojenské techniky v neuznávané republice, napsal Interfax. Putin v pátek a ve čtvrtek o situaci v Karabachu telefonicky jednal s arménským premiérem Nikolou Pašinjanem.

Ázerbájdžánské síly podle Jerevanu porušily linii dohodnutou při uzavření příměří a obsadily karabašskou obec Paruch. Karabach tvrdí, že ázerbájdžánské síly se snaží si za pomoci ručních zbraní vynutit další postup ve východní části linie dotyku. Jerevan vybízí ruský kontingent, aby přinutil ázerbájdžánské síly ke stažení do výchozích pozic.

Ázerbájdžánské ministerstvo obrany popřelo ozbrojený incident v oblasti, kde je rozmístěn ruský mírový kontingent. Ázerbájdžánské jednotky podle Baku pokračují v „upřesňování pozic a míst dislokace bez použití násilí“. Baku také obvinilo arménské síly z diverze, dodal Interfax.

Otevření „druhé fronty“ pomůže Ukrajině

Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov prohlásil, že otevření jakékoliv „druhé fronty“ v oblasti ruských zájmů, ať v Karabachu, či jinde, by velice pomohlo obraně Ukrajiny před ruskou agresí.

„Poté, co Náhorní Karabach dnes vyhlásil válečný stav, mohu říci, že se tam skutečně odehrávají události. Bayraktary nejen honí skřety na našem území, ale fungují i v Náhorním Karabachu. Arménie tam žádá Rusko, aby pomohlo vojsky. Ale Rusové odtud vojska minulý týden stahovali a posílali je do naší země. Pomoc, kterou Rusko slibovalo Karabachu a Arménii, se tam sotva objeví,“ řekl Danilov podle listu Ukrajinska pravda. Upozornil také, že Rusko ohlásilo vojenské cvičení na Kurilských ostrovech hned poté, co Japonsko připomnělo své územní nároky. Ale i v těchto končinách má Rusko jen velmi málo vojáků, protože všechny poslalo na Ukrajinu.

„Zatím není jasné, čím tato situace skončí. Ale jestli Ruská federace bude čelit druhým frontám, které sama uměle vytvořila vlastním počínáním během svých krátkých dějin, velice kvalitně nám pomohou,“ zdůraznil ukrajinský představitel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 18 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 5 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 6 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 10 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...