Ázerbájdžán spustil ofenzivu v Náhorním Karabachu. Arménie hlásí první oběti a zraněné

Nahrávám video

Ázerbájdžán zahájil rozsáhlý útok na Náhorní Karabach. Baku tvrdí, že reaguje na provokace. Podle představitelů mezinárodně neuznané enklávy je cílem vojenské operace vyhnání etnických Arménů. Místní úřady uvádějí, že na místě jsou mrtví. V centru Jerevanu propukly potyčky protivládních demonstrantů s policií. Rada Evropské unie vyzvala ke klidu zbraní. Francie chce svolat mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN.

Ázerbájdžánská armáda při své operaci dobyla více než šedesát arménských pozic a zničila desítky nepřátelských zbraní, uvedl podle tiskových agentur mluvčí ázerbájdžánského ministerstva obrany Anar Ejvazov.

„V důsledku lokálních protiteroristických akcí, podniknutých ázerbájdžánskou armádou v Karabachu, bylo zničeno až přibližně dvacet bojových vozidel pěchoty, asi čtyři desítky děl, okolo třiceti minometů, dvě zařízení s protiletadlovými raketami a také šest stanic radioelektronického boje, které patřily arménským ozbrojeným silám,“ vyjmenoval mluvčí.

Ázerbájdžánské jednotky podle něj útočí výlučně na vojenské cíle. „Civilní obyvatelstvo a civilní objekty nejsou našimi cíli,“ prohlásil podle agentury TASS. Ázerbájdžánské úřady podle agentury AFP informovaly o dvou mrtvých civilistech v oblastech, které má Baku pod kontrolou.

Ombudsman mezinárodně neuznávané karabašské republiky Gegham Stepanjan prohlásil, že ázerbájdžánská vojenská operace si vyžádala nejméně 27 mrtvých, včetně dvou civilistů, a 138 zraněných, z nichž je 29 civilistů. Později uvedl, že z šestnácti lokalit v Náhorním Karabachu bylo evakuováno na sedm tisíc lidí, napsala agentura AFP.

Nepřehledná situace

O více než dvaceti mrtvých informoval BBC bývalý arménský ombudsman Arman Totojan, který nyní vede vlastní středisko na obranu práv a spravedlnosti. Mezi zabitými jsou podle něj dvě děti.

„Je to součást celé politiky Ázerbájdžánu, jejímž cílem je v podstatně zničit Arcach (arménský název pro Náhorní Karabach). Skutečně (Ázerbájdžánci) vedou palbu po obytných domech, po nemocnicích. Bombardují už nejen drony, ale i letadla a děla. A bombardovat začali v době, kdy děti byly ve školách a školkách a rodiče v práci či doma. Lidi se schovávali, kde mohli. Někteří rodiče nevědí, kde jsou jejich děti, protože se s nimi nemohou spojit,“ popsal.

Ruské jednotky, které mají údajně roli mírových sil v Náhorním Karabachu, podle Moskvy evakuovaly téměř pět set civilistů z nejnebezpečnějších míst regionu a poskytly zdravotní pomoc zraněným.

Server BBC News informoval o tom, že ve Stěpanakertu se ozývaly výbuchy. Podle videí na sociálních sítích byly slyšet sirény a střelba.

Baku: Chceme obnovit ústavní pořádek

Ázerbájdžánské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho záměrem je „obnova ústavního pořádku Ázerbájdžánské republiky“ a že hodlá „odzbrojit a zajistit stažení formací arménských ozbrojených sil z našich území (a) neutralizovat jejich vojenskou infrastrukturu“.

Baku dále uvedlo, že o akci informovalo ruské ozbrojené síly v oblasti a turecko-ruské monitorovací středisko, které má pomoci zajistit dodržování příměří dohodnuté v roce 2020.

Ázerbájdžánské ministerstvo obrany tvrdí, že podmínky dohody o ukončení bojů z listopadu 2020 se porušují a že pokračující přítomnost arménské armády v Náhorním Karabachu je ohrožením regionálního míru a stability.

Arménská armáda podle Baku pravidelně ostřeluje ázerbájdžánské pozice a pokládá miny na ázerbájdžánském území. Krátce před oznámením o operaci Ázerbájdžán ohlásil úmrtí šesti lidí, které podle něj zabily miny nastražené Armény.

Baku: Na naši stranu se staví Turecko

Arménský premiér Nikol Pašinjan podle agentury Armenpress uvedl, že Moskva Jerevan před azérbájdžánským útokem nevarovala. 

Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová podle Reuters sdělila, že Ázerbájdžán uvědomil ruský kontingent v Náhorním Karabachu jen několik minut před zahájením vojenských akcí. Ruské ministerstvo zahraničí vyzvalo k ukončení bojů. „Hlavní je přesvědčit Jerevan a Baku, aby usedly za jednací stůl, a vyvarovat se obětí na životech,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury AFP.

Peskov nevyloučil případný kontakt ruského prezidenta Vladimira Putina s jeho ázerbájdžánským protějškem Ilhamem Alijevem a arménským premiérem Pašinjanem. Podle TASS ale připustil, že nyní se kontakty mezi stranami odehrávají po vojenské linii a prostřednictvím jiných úřadů. „Pokud bude dosažena konečná dohoda, budeme neprodleně informovat, a to včetně možných kontaktů na nejvyšší úrovni.“

Vedle Ruska se v konfliktu mezi Baku a Jerevanem dlouhodobě diplomaticky angažuje i Turecko. To se podle Baku postavilo na stranu Ázerbájdžánu. Turecký ministr obrany Yaşar Güler v telefonátu se svým ázerbájdžánským protějškem řekl, že Turecko „je i dnes na straně Ázerbájdžánu“, tvrdí podle TASS ázerbájdžánský resort obrany.

Evropská unie vyzvala Ázerbájdžán, aby současné vojenské akce ukončil. „Je potřeba se okamžitě vrátit k dialogu mezi Baku a Armény v Karabachu,“ sdělil podle Reuters šéf unijní diplomacie Josep Borrell a nabídl, že EU tento dialog zprostředkuje. Vyjádřil zároveň obavy, že nová eskalace by mohla vést k exodu obyvatel Náhorního Karabachu.

Nepokoje v ulicích

Na centrálním náměstí v Jerevanu se v úterý sešli demonstranti v reakci na dění v Náhorním Karabachu s požadavkem demise premiéra Pašinjana. Protestující v atmosféře rostoucího napětí začali házet lahve po strážcích pořádku, uvedla ruská státní agentura RIA Novosti.

Účastníci protestu skandovali hesla jako: „Nikol je zrádce!“ a „Hanba!“. Potyčky mezi demonstranty a policisty podle agentury propukly u ruského velvyslanectví v Jerevanu. Policie podle TASS použila ohlušující granáty a potyčky pokračují. Na záběrech z místa bylo vidět, jak jeden z demonstrantů upadl do bezvědomí.

„Začíná to vypadat hrozivě. Nespokojenost vyjadřuje už ne jenom část shromážděných, ale všichni. Znějí výzvy k útoku na sídlo vlády,“ řekl očitý svědek. V Jerevanu podle něj celkově panuje klid, napětí se koncentruje do středu města. Agentury nejprve odhadovaly počet demonstrantů na stovky, později na tisíce.

Apely ze zahraničí

Francouzský prezident Emmanuel Macron odsoudil „co nejrozhodněji“ ázerbájdžánské použití síly a naléhal na okamžité zastavení ofenzivy. Po telefonickém rozhovoru s arménským premiérem Nikolou Pašinjanem požadoval „bezodkladné obnovení jednání o východisku z humanitární krize v Náhorním Karabachu a nastolení spravedlivého a trvalého míru mezi Arménií a Ázerbájdžánem a zaručení práv a bezpečnosti obyvatel Náhorního Karabachu“, uvedla agentura AFP.

Připomněla, že Francie již požádala o naléhavé svolání Rady bezpečnosti OSN a také odsoudila vojenskou operaci jako nelegální, neospravedlnitelnou a nepřijatelnou. Baku v reakci kritizovalo politiku Paříže jako nenávistnou k muslimům, islámu a Ázerbájdžánu.

K apelům se přidalo české ministerstvo zahraničí, které na sociální síti X uvedlo, že sleduje zprávy z Náhorního Karabachu s velkým znepokojením. „Vyzýváme k okamžitému ukončení vojenských aktivit. Plně podporujeme angažmá Evropské unie. Návrat k reálnému dialogu Baku s karabašskými Armény je naléhavý,“ zdůraznilo.

Dlouhodobý konflikt

Náhorní Karabach je mezinárodně uznanou součástí Ázerbájdžánu, ale žijí v něm převážně etničtí Arméni. Enklávu za podpory Jerevanu i s přilehlým územím ovládli tamní arménští separatisté v krvavé válce, která skončila v roce 1994.

Během šestitýdenních bojů svedených s Arménií v roce 2020 dobyl Ázerbájdžán zpět okresy sousedící s enklávou i část Karabachu. Válku ukončilo příměří zprostředkované Ruskem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 15 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 18 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...