Ať Šará ukáže, že už není džihádista, řekl ČT drúzský vůdce

Nahrávám video
Horizont ČT24: Sýrie a drúzové
Zdroj: ČT24

Syrská vláda islamistů, která svrhla režim Bašára Asada, slibuje ochranu mnoha domácích menšin. Masakry alavitů a křesťanů v provincii Latákija a pokračující útoky proti drúzům v regionu Suvajda ukazují, že režim není schopný nebo ochotný svá slova plnit. Zpravodaj ČT24 David Borek v krizovém centru drúzské menšiny, které koordinuje obranu a pomoc ohroženým komunitám, natočil rozhovor s vůdcem, šejkem Muafakem Tarífem. Ten vyzývá Izrael i mezinárodní společenství k ochraně všech etnických a náboženských skupin v Sýrii včetně nejvíce postižených drúzů.

Drúzové v Sýrii čelí od nově vládnoucích islamistů existenčnímu ohrožení. „Teroristé je napadli, pronikli do jejich vesnic, kde znásilňovali a zabíjeli. Ve čtyřiceti vesnicích byli lidé vytrženi ze svých domovů. Máme přes dvě stě tisíc uprchlíků,“ tvrdí nejvyšší představitel menšiny v Izraeli Muafak Taríf, pocházející z vlivné starobylé drúzské dynastie.

Část svatyně v šejkově rodném městě se nyní proměnila na krizové centrum, kde místní sledují záběry ze sociálních sítí a snaží se spojit se syrskými příbuznými. „Mám tam příbuzné. Víc než sto příslušníků naší rodiny Attalá žije v Sýrii. Jednoho blízkého mám například ve městě Šahbá,“ popisuje člen krizového centra Támer Attalá.

Pád jednotné Sýrie postavené na arabském nacionalismu obnažil realitu, ve které není Sýrie jednotná a jednotlivé komunity cítí historické křivdy umocněné dekádu trvající občanskou válkou. Drúzové se tak stali terčem násilí sunitským ozbrojenců, které vrcholilo v červenci letošního roku, ale pokračuje i nadále, popisuje zpravodaj ČT David Borek.

Navzdory proklamovanému příměří zůstávají drúzové zčásti vysídleni a zčásti obleženi. „Stále je tam víc než 570 rukojmí. Z toho 112 jsou ženy a minimálně jedenáct dětí,“ podotýká Attalá.

Budeme se bránit, zdůrazňuje Taríf

Na záběrech z července z kamer v nemocnici v Suvajdě je vidět, jak ozbrojenci v uniformách syrské armády střílí do lidí. Vláda v Damašku nově publikované záběry odsoudila, mezi drúzy ale sílí podezření, že útoky toleruje, a zároveň mezi nimi roste hořkost z toho, že svět to víc neřeší. „Svět si bohužel neuvědomuje, co se tam děje. Myslí si, že jde o nějakou drobnost, která není důležitá. My se ale budeme bránit,“ prohlásil Taríf.

Podle Borka drúzové v Sýrii i mezinárodní komunita stojí před otázkou, zda současná syrská vláda v Damašku pouze chaoticky a nemohoucně přihlíží tomu, jak se sunitští násilníci prohání v drúzských, alavitských a křesťanských komunitách, anebo to tiše toleruje.

Drúzové jsou nábožensko-etnická komunita žijící v Libanonu, Izraeli a Sýrii, podle některých názorů původně pocházející z Egypta. Podle své vlastní tradice se však považují za potomky biblického Jetra, midjánského kněze, který se stal tchánem a rádcem Mojžíše.

Podle této tradice by ale museli ve skutečnosti pocházet z jižní části Arabského poloostrova, odkud mohli být během rozmachu islámu vytlačeni na sever. Drúzové se totiž počátkem 11. století oddělili od šíitské větve ismailitů.

Jejich vznik je možno datovat do období vlády šestého chalífy fátimovské dynastie al-Hákima bi-Amri-lláha, který se roku 1017 prohlásil za Boží vtělení. Datum 1017 považují drúzové za počátek svého letopočtu.

Jedná se o značně uzavřenou komunitu, do jejíhož teologicko-filosofického systému není každý zasvěcen. V současné době žije na světě přibližně 1,5 milionu drúzů, z toho v Izraeli asi 120 tisíc. Jsou považováni za sektu šíitského islámu, avšak mnoho muslimů je neuznává.

V minulosti byli drúzové velmi ovlivněni novoplatonskou a gnostickou filozofií. Věří rovněž v převtělování duší. Na svou víru nikoho neobracejí a je dokonce nemožné k nim konvertovat. Oproti pěti sloupům, které jsou základem islámu, uznávají takzvaných sedm povinností.

Drúzskou věrouku rozpracoval Peršan Hamza bin Alí az-Zúzání. Nazývá se hikma (moudrost). Učení obsahuje esoterické prvky, věřící jsou postupně zasvěcováni do tajemství víry. Drúzové se nesnaží obracet na svou víru nikoho dalšího, věří, že spása je určena jen stávající obci věřících.

Mezi jejich specifika patří loajalita k zemi, v níž žijí. Na vlastní žádost například slouží v izraelské armádě.

Zdroj: Wikipedie

Pomoc z Izraele je nedostatečná, zní od drúzů

Masakry proti národnostní menšině v jižní Sýrii přispívají ke sblížení Izraele a drúzů na Blízkém východě. Izrael už etno-náboženské skupině v Sýrii materiálně i vojensky pomáhá, ale zatím jen v omezené podobě.

Izraelští drúzové, kteří jsou vůči židovskému státu loajální občané, se v této situaci aktivizovali a apelují na tamní vládu, aby pomohla jejich druhům v Sýrii. Dělá tak například jeruzalémský rabín Jicchak Seifert, který se snaží tlačit na kabinet židovského státu, aby pomoc syrským drúzům posílil. „Po tom masakru jsem využil své kontakty, přišel jsem za šejkem Tarífem a stal jsem se jeho zvláštním vyslancem,“ popisuje rabín s českými kořeny.

I podle Tarífa by sousední Izrael mohl dělat víc. Neumí si například vysvětlit, proč i přes výroky izraelské vlády o demilitarizované zóně na jihu země do drúzských vesnic pronikli útočníci, kteří na menšině páchaly masakry. „Izrael říká, že bude chránit menšiny, zejména drúzy, teď má příležitost dokázat celému světu, že je ochráncem. Udělal to, ale ne dostatečně,“ míní náboženský vůdce.

Ať začne respektovat všechny menšiny, vyzývá Taríf Šaru

Podle šejka měl nový syrský vůdce Ahmad Šará, kdysi bojovník teroristické al-Káidy, možnost a příležitost ukázat celému světu, že přichází se změnou. „Syrský lid zažil více než padesát let útlaku, zabíjení a hrozných věcí. Přišel a měl dokázat celému světu, že to skončilo,“ míní drúzský vůdce. Podle něj se však stal spíše opak, byly zabity tisíce alavitů, do povětří bylo vyhozeno několik křesťanských kostelů a o život přišlo i mnoho jezídů a drúzů.

„(Šará) musí světu dokázat, že se změnil, že svou minulost nechal za sebou,“ řekl Taríf. Nového vůdce Sýrie vyzval, aby skoncoval se všemi extremisty a těmi, kteří jim pomáhají. „Pokud bude chtít, může to vzkázat všem džihádistům, všem islamistům a teroristům, kteří přišli zabíjet, aby přestali,“ apeluje dál Taríf.

„Ať začne všechny respektovat. Ať začne respektovat všechny menšiny,“ vyzývá. Musí akceptovat křesťany, alavity, drúzy, jezídy i Kurdy a sdílet s nimi moc. Ve všem. Dát jim práva a svobodu vyznání, uzavírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 11 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 4 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...