Architekt by měl myslet na to, aby se lidé cítili příjemně, říká designér Heatherwick

Moderní architektura a design tradičně mezi lidmi vyvolávají rozporuplné reakce. Jak má architekt postupovat, když chce, aby jeho dílo veřejnost přijala? A jak udělat, aby nové designové prvky zapadly do panoramatu města? Nejen o tom mluvil v pořadu Události, komentáře s moderátorkou Světlanou Witowskou renomovaný britský architekt Thomas Heatherwick, který je na návštěvě Prahy, kde představuje nový projekt.

Jaký je to pocit, když jdete Londýnem a vidíte svůj červený doubledecker? Řeknete si – to se povedlo, anebo už to berete jako normální věc?

Já si myslím, že každý architekt je vždycky motivován hlavně tím, že chce, aby věci byly hezčí, a když jsem vyrůstal v 70., 80. letech, tak jsem právě v těch doubledeckerech jezdil do školy a ony byly čím dál ošklivější, prostě stárly. V 50. letech to bylo designováno speciálně pro Londýn. Chtělo to opravdu lásku pro detail, aby to bylo něco, co je ke cti, důstojnosti cestujících.

V té předchozí době šlo úředníkům jenom o to, aby dostali tolik a tolik lidí z jednoho místa na jiné místo, a vůbec nemysleli na to, že někdo v tom autobuse musí strávit třeba 40 minut cestou tam, 40 cestou zpátky. 80 minut denně po 30 let celý váš život. (…)

Lidé se dívají ven směrem z autobusu, ale dívejme se také dovnitř. Podívejme se například, jak v autobuse vypadá osvětlení. Někdy to vypadá jako zářivky, které jsou v nějakých kurnících. Takže jsme si říkali, proč tam nemá být osvětlení, které by bylo příjemné pro člověka.

Takže se vám ten autobus teď líbí?

Ano, je to vzrušující, věci se zlepšují a mám možnost to dělat, a to je příležitost pro designéra. Myslím si, že to město můžeme prostě humanizovat, zlidštit svět kolem nás, ať jsou to školy, ať jsou to nákupní střediska, ten digitální svět. Musíme ho vrátit lidem.

Vaše studio sídlí v Londýně, který se teď stal centrem brexitu. Vy jako autor, architekt a designér, který pracuje po celém světě, máte strach z odchodu Velké Británie z Unie, nebo jste už takový kosmopolita, že tohle jde úplně mimo vás?

Já si myslím, že jsou tam dva aspekty. Symbolika a potom moje rodina, protože moji prarodiče pocházeli z nacistického Německa, byli to uprchlíci, čili my si myslíme, že bychom se měli vzít za ruce a nebojovat spolu. Je to strašně silná myšlenka. Je strašně smutné, když se věci rozpadají.

Pracuje u nás 250 lidí a většina se jich nenarodila v Anglii nebo v Británii. Moje primární starost je, aby ten fenomenální talent, který se nahromadil mezi spolupracovníky mého studia, aby to drželo dohromady. Udělali jsme strašnou spoustu věcí a je spousta architektů, spousta umělců, designérů v Británii, kteří se obávají, co se stane dál.

Takže si říkám, že snad nebude vláda tak hloupá, aby těmhle lidem bránila pokračovat ve jejich práci. Aby například pracovali pro Británii z jiné země. Jakožto architekt, jakožto designér musím být velmi optimistický. Já věřím, že možná jsou to hloupé politické časy, ale nakonec snad přece jenom tak hloupí nebudeme. Doufám. Snad se nám podaří, aby ty věci fungovaly, snad z toho něco vytěžíme.

Nahrávám video

Vaše studio dělá i urbanistické projekty. Kam by se mělo podle vás město rozšiřovat do výšky nebo do šířky?

Máte na mysli věže, tedy věžové budovy? V Londýně je několik věžových budov. Lidé o těch věžích mluví až příliš mnoho, o tom, co je nahoře, ale důležité je to, kde se dotýkají země. Většina lidí se na tu výšku nekouká, oni prostě chodí mezi nimi.

Hodně mě naučil Hongkong, protože tam je těch věžáků tolik a jsou prostě úzké, mají zkrátka malý zadek, malou tu podsadu a lidé mezi nimi chodí jako v nějakých uličkách. Je to důležité pro určité lidské měřítko. Já si myslím, že mnohdy si lidé vymyslí nějaké budovy, které potom sestrkají dohromady a mají právě ty velké těžké zadky. Lidé v nich sedí u nějakých recepcí, ulice vůbec není zajímavá, protože ty budovy jsou příliš velké a ulice jsou zastíněné.

Londýn se teď mění, protože se snažíme reflektovat moderní svět a vytvořit dostatečné množství bytů a pracovišť pro lidi, ale zároveň ulicím ponechat jejich lidské proporce. Protože je zapotřebí, abychom je měli sobě na míru. (…)

Já si myslím, že nevadí, když jsou vysoké, ale důležité je, jaké je to od toho základu. My se pořád staráme o to, jak je co vysoké, ale důležité je, čím se to dotýká země. Víte, tady u vás máte fenomenální město, to historické dědictví, tady by to nefungovalo, ale v oblastech, kde je možné stavět něco většího, tam je to fajn.

Když jdete po Praze, jste architektem a designérem za všech okolností, nebo si dokážete to město užít čistě jako turista?

Já to město miluji, já ho zbožňuji jako turista a učím se. Kdykoliv chodím po Praze, učím se, protože je to jakýsi komplex, takový shluk různých detailů, vztahů a to je pro mě jako ráj. Před těmi šedesáti, sedmdesáti lety se začala města plánovat v obrovských měřítcích a ty proporce se staly velmi sterilními a myslím si, že ty staré budovy nás mohou hodně naučit.

(…) Já tady chodím, fotografuji, snažím se zapamatovat si věci a snažím se to vytěžit potom pro svoje budoucí budovy. Mám spolupracovníky, kteří hodně pracují se dřevem. Často jsou vlastně takoví velice technologičtí architekti, ale musíme se skutečně poučit z minulosti. Právě to, co je u kořenů, to nás učí Praha.

(redakčně kráceno)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 19 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...