Americký Senát posuzuje kandidátku na Nejvyšší soud. Trump vybral konzervativní křesťanku

Nahrávám video
Horizont ČT24: Amy Coneyová Barrettová se uchází o Nejvyšší soud USA
Zdroj: ČT24

Americký Senát rozhoduje o budoucnosti tamního Nejvyššího soudu. Tento týden zahájil slyšení se soudkyní Amy Coneyovou Barrettovou, kterou do funkce jmenoval Donald Trump, aby nahradila zesnulou Ruth Baderovou Ginsburgovou. Prezident ale narazil na odpor – pro některé je kandidátka příliš konzervativní, jiným vadí, že šéf Bílého domu nepočkal, až bude po listopadových volbách.

Pokud Senát prezidentovu nominaci potvrdí, mohla by Coneyová Barrettová být jednou z devíti lidí, kteří rozhodnou o výsledku volby prezidenta. Donald Trump už totiž naznačil, že pokud nevyhraje, výsledek napadne a celá věc by tedy mohla skončit právě u Nejvyššího soudu. Se svou nominací pro prázdné křeslo v nejvyšší soudní instanci ve Spojených státech prezident na nic nečekal.

„Nedělám si iluze o tom, že bych před sebou měla snadnou cestu,“ konstatovala Coneyová Barrettová, kterou Trump označil za jeden z „nejbrilantnějších a nejtalentovanějších právnických mozků“ v USA. Její slova se potvrdila vzápětí.

Konzervativní křesťané, mezi něž soudkyně patří, neskrývali nadšení. „Je to velké vítězství pro křesťany a děláme tím další krok ke zrušení potratů,“ radostně prohlásil jeden z odpůrců interrupcí Harry Kingsmill.

Coneyová Barrettová v Senátu nechybuje

Pro americké liberály je ale její nominace nepřijatelná. Prezidentovi odpůrci jsou přesvědčeni o tom, že soudkyně má za úkol rozhodnout v jeho prospěch, pokud listopadové volby skončí u Nejvyššího soudu. Coneyová Barrettová to během slyšení v Senátu jednoznačně odmítla.

Odmítla také odpovědět na otázku, zda má americký prezident právo vyhnout se jakýmkoliv pokusům o trestní stíhání. Dotaz byl reací na to, že Trump v minulosti prohlásil, že má „absolutní moc“ udělit sám sobě milost. Coneyová Barrettová však v souladu se svou argumentací z posledních dní uvedla, že na otázku nemůže odpovědět obecně. Musela by se podle svých slov zabývat konkrétní kauzou v pozici soudkyně.

Coneyová Barrettová sice prohlásila, že nikdo v USA nestojí nad zákonem, dvakrát se však vyhnula odpovědi na otázku demokratického senátora Patricka Leahyho, zda prezident, který se odmítne řídit rozhodnutím soudu, je ohrožením amerického ústavního systému. „Nejvyšší soud nemůže kontrolovat to, zda se prezident podřídí či nikoli,“ prohlásila před senátory soudkyně.

Podobně nejednoznačná byla její odpověď také u některých společenských otázek. Na výzvu senátorky Dianne Feinsteinové například odmítla odpovědět, zda souhlasí s tím, že americká ústava nezaručuje homosexuálním párům základní právo na sňatek.

Velmi osobní byla v otázce rasismu, jednom z klíčových současných problémů, jimž Spojené státy čelí. Matka sedmi dětí dvě z nich adoptovala – obě afroamerické. Senátorům popsala, jak prožívala případ George Floyda, kterého policisté usmrtili při zatýkání.

„Byla jsem se svou sedmnáctiletou dcerou Vivian, kterou jsme adoptovali z Haiti, když to celé propuklo. Bylo to pro ni velmi těžké. Obě jsme plakaly u mě v pokoji,“ líčila soudkyně.

Demokraté chtějí její nominaci zabránit, šance na úspěch ale mají malé. I proto, že podle řady pozorovatelů – včetně těch kritických vůči prezidentu Trumpovi – si Barrettová během slyšení počíná téměř bezchybně.

Spor o jmenování

Pokud soudkyně v horní komoře Kongresu uspěje, stane se už třetím soudcem, kterého do Nejvyššího soudu dosadil současný prezident – už dříve doživotní mandát získali Brett Kavanaugh a Neil Gorsuch. Nejvyšší soud má zásadní vliv na americkou společnost, protože svými verdikty pomáhá formovat normy od práv menšin až po pravomoci hlavy státu.

I proto, že v devítičlenném soudním senátu získávají soudci doživotní mandát, volali demokraté po tom, aby vzhledem k vážnosti rozhodnutí Trump počkal na výsledek prezidentských voleb a o nástupci Ginsburgové rozhodovala hlava státu až v příštím období. Sama zesnulá soudkyně vyjádřila toto přání těsně před svou smrtí.

Šéf senátní většiny Mitch McConnell ale bezprostředně po jejím úmrtí předeslal, že horní komora dá prostor nominaci, kterou představí Trump: „Kandidátovi prezidenta Trumpa se dostane hlasování na půdě Senátu Spojených států,“ slíbil McConnell, který sám před čtyřmi lety v únoru volal po tom, aby demokratický prezident Barack Obama počkal s nominací soudce Nejvyššího soudu až na svého nástupce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 59 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...