Americký Senát posuzuje kandidátku na Nejvyšší soud. Trump vybral konzervativní křesťanku

Nahrávám video

Americký Senát rozhoduje o budoucnosti tamního Nejvyššího soudu. Tento týden zahájil slyšení se soudkyní Amy Coneyovou Barrettovou, kterou do funkce jmenoval Donald Trump, aby nahradila zesnulou Ruth Baderovou Ginsburgovou. Prezident ale narazil na odpor – pro některé je kandidátka příliš konzervativní, jiným vadí, že šéf Bílého domu nepočkal, až bude po listopadových volbách.

Pokud Senát prezidentovu nominaci potvrdí, mohla by Coneyová Barrettová být jednou z devíti lidí, kteří rozhodnou o výsledku volby prezidenta. Donald Trump už totiž naznačil, že pokud nevyhraje, výsledek napadne a celá věc by tedy mohla skončit právě u Nejvyššího soudu. Se svou nominací pro prázdné křeslo v nejvyšší soudní instanci ve Spojených státech prezident na nic nečekal.

„Nedělám si iluze o tom, že bych před sebou měla snadnou cestu,“ konstatovala Coneyová Barrettová, kterou Trump označil za jeden z „nejbrilantnějších a nejtalentovanějších právnických mozků“ v USA. Její slova se potvrdila vzápětí.

Konzervativní křesťané, mezi něž soudkyně patří, neskrývali nadšení. „Je to velké vítězství pro křesťany a děláme tím další krok ke zrušení potratů,“ radostně prohlásil jeden z odpůrců interrupcí Harry Kingsmill.

Coneyová Barrettová v Senátu nechybuje

Pro americké liberály je ale její nominace nepřijatelná. Prezidentovi odpůrci jsou přesvědčeni o tom, že soudkyně má za úkol rozhodnout v jeho prospěch, pokud listopadové volby skončí u Nejvyššího soudu. Coneyová Barrettová to během slyšení v Senátu jednoznačně odmítla.

Odmítla také odpovědět na otázku, zda má americký prezident právo vyhnout se jakýmkoliv pokusům o trestní stíhání. Dotaz byl reací na to, že Trump v minulosti prohlásil, že má „absolutní moc“ udělit sám sobě milost. Coneyová Barrettová však v souladu se svou argumentací z posledních dní uvedla, že na otázku nemůže odpovědět obecně. Musela by se podle svých slov zabývat konkrétní kauzou v pozici soudkyně.

Coneyová Barrettová sice prohlásila, že nikdo v USA nestojí nad zákonem, dvakrát se však vyhnula odpovědi na otázku demokratického senátora Patricka Leahyho, zda prezident, který se odmítne řídit rozhodnutím soudu, je ohrožením amerického ústavního systému. „Nejvyšší soud nemůže kontrolovat to, zda se prezident podřídí či nikoli,“ prohlásila před senátory soudkyně.

Podobně nejednoznačná byla její odpověď také u některých společenských otázek. Na výzvu senátorky Dianne Feinsteinové například odmítla odpovědět, zda souhlasí s tím, že americká ústava nezaručuje homosexuálním párům základní právo na sňatek.

Velmi osobní byla v otázce rasismu, jednom z klíčových současných problémů, jimž Spojené státy čelí. Matka sedmi dětí dvě z nich adoptovala – obě afroamerické. Senátorům popsala, jak prožívala případ George Floyda, kterého policisté usmrtili při zatýkání.

„Byla jsem se svou sedmnáctiletou dcerou Vivian, kterou jsme adoptovali z Haiti, když to celé propuklo. Bylo to pro ni velmi těžké. Obě jsme plakaly u mě v pokoji,“ líčila soudkyně.

Demokraté chtějí její nominaci zabránit, šance na úspěch ale mají malé. I proto, že podle řady pozorovatelů – včetně těch kritických vůči prezidentu Trumpovi – si Barrettová během slyšení počíná téměř bezchybně.

Spor o jmenování

Pokud soudkyně v horní komoře Kongresu uspěje, stane se už třetím soudcem, kterého do Nejvyššího soudu dosadil současný prezident – už dříve doživotní mandát získali Brett Kavanaugh a Neil Gorsuch. Nejvyšší soud má zásadní vliv na americkou společnost, protože svými verdikty pomáhá formovat normy od práv menšin až po pravomoci hlavy státu.

I proto, že v devítičlenném soudním senátu získávají soudci doživotní mandát, volali demokraté po tom, aby vzhledem k vážnosti rozhodnutí Trump počkal na výsledek prezidentských voleb a o nástupci Ginsburgové rozhodovala hlava státu až v příštím období. Sama zesnulá soudkyně vyjádřila toto přání těsně před svou smrtí.

Šéf senátní většiny Mitch McConnell ale bezprostředně po jejím úmrtí předeslal, že horní komora dá prostor nominaci, kterou představí Trump: „Kandidátovi prezidenta Trumpa se dostane hlasování na půdě Senátu Spojených států,“ slíbil McConnell, který sám před čtyřmi lety v únoru volal po tom, aby demokratický prezident Barack Obama počkal s nominací soudce Nejvyššího soudu až na svého nástupce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 26 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 17 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...