Americký prezident Trump přistál v Helsinkách. Ve městě panují přísná bezpečnostní opatření

Finská metropole se chystá na pondělní summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho ruského protějšku Vladimira Putina. Šéf Bílého domu na letišti Vantaa přistál v neděli krátce před devátou hodinou večer místního času. V Helsinkách panují už od soboty přísná bezpečnostní opatření. Finsko zavedlo kontrolu na hranicích a důkladnou revizí procházejí všechny lodě, které připlouvají do helsinského přístavu.

Setkání v Helsinkách je prvním oficiálním summitem Putina a Trumpa. Oba prezidenti se již v minulosti potkali, a to loni v červenci na okraj summitu skupiny G20 v Hamburku a loni v listopadu během jednání zemí Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) ve Vietnamu.

Nahrávám video

Přísná bezpečnostní opatření, jaká summit provázejí, pamětníci nepamatují. Na populární trh v helsinském přístavu nedaleko hlavního náměstí chodí osobně nakupovat sám finský prezident ze svého sídla. Ovšem už teď je větší část tržiště uzavřená a v pondělí stánkaři musí vyklidit zbytek.

Turistům město radí, aby se v pondělí centru vyhnuli. Výkonný ředitel pro kulturu města Helsinky uvedl, že metropole připravila pro turisty seznam náhradních míst, kam by mohli vyrazit.

Demonstrace v neděli i v pondělí

Demonstrace podle finské policie mají pokračovat i v pondělí. Největší z nich se konala v neděli odpoledne, kdy se sešlo na 2500 demonstrantů.  Protestní pochod se vydal od městského parku Kaisaniemi na Senátní náměstí, kde jednotliví řečníci promlouvali před davy lidí. 

Organizátoři avizovali, že akce bude klidná nestranická a budou se jí moci zúčastnit i rodiny s dětmi. V davu tak byli vidět lidé s kočárky a malé děti. Cílem byla snaha zdůraznit důležitost lidských práv či ochrany životního prostředí.

Nahrávám video

Demonstrací se účastnili zástupci až stovky občanských sdružení a mezi řečníky se objevily podle finské televize YLE osobnosti jako spisovatelka Sofi Oksanenová, podnikatel Peter Vesterbacka nebo politička Heidi Hautalaová.

Kromě demonstrací proti Trumpovi a Putinovi se v neděli v Helsinkách konala i akce s názvem „Vítej Trumpe“, kterou pořádala nacionalistická strana Praví Finové. 

Trump nemá velká očekávání, ale věří v dobrý výsledek

Americký prezident Donald Trump nemá od pondělního summitu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v Helsinkách přehnaná očekávání, právě naopak. Americký prezident nicméně nečeká, že by jeho historické setkání s šéfem Kremlu skončilo špatně.

„Mám malá očekávání,“ řekl Trump. Zároveň ale ujistil, že nic špatného se nestane. „Nic zlého z toho nevzejde, možná se dočkáme něčeho dobrého,“ dodal v rozhovoru pro CBS News. 

Podle amerikanisty z University of New York in Prague Jakuba Lepše si Trump od setkání slibuje, že bude hodně vidět. „Ať dopadne schůzka jakkoliv, bude ji Trump prezentovat jako úspěch,“ očekává Lepš s tím, že šéf Bílého domu bude zdůrazňovat, že je důležité, že k summitu vůbec došlo.

Moskva: Trump je pro Kreml partnerem, nikoli soupeřem

„Setkat se je dobré. Já v setkávání věřím. Věřím, že schůzka s předsedou Kimem byla dobrá. Myslím, že velmi dobrou věcí bylo i setkání s čínským prezidentem,“ řekl Trump o nadcházejícím summitu s odkazem na schůzku se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. 

Kreml považuje amerického prezidenta Donalda Trumpa za partnera, nikoli za soupeře. Na tiskové konferenci to v pátek řekl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov. Reagoval tak na čtvrteční výrok šéfa Bílého domu, podle něhož je Vladimir Putin pro amerického prezidenta konkurentem.

„Trump se zmiňoval, že vnímá Putina jako konkurenta. Já bych řekl, že my vnímáme Trumpa jako partnera při vyjednávání, které, jak doufám, bude pokračovat,“ uvedl v pátek Ušakov.

Jednou z velkých zátěží bilaterálních vztahů je americké obvinění, že se Moskva vměšovala do předloňských amerických prezidentských voleb, což ale Kreml popírá. Vzájemnou spolupráci komplikuje i ruská podpora separatistů na Ukrajině, anexe autonomního ukrajinského poloostrova Krym či odlišné postoje k řešení válečného konfliktu v Sýrii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 25 mminutami

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico jednání s Dankem zatím nekomentoval.
před 34 mminutami

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 2 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 2 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...