Kongres zakázal americkým prezidentům svévolně vyvést zemi z NATO

Americký Kongres v rámci návrhu zákona o obranné politice známého pod zkratkou NDAA schválil opatření, které zakazuje i budoucím prezidentům jednostranně, tedy bez souhlasu Kongresu, opustit Severoatlantickou alianci (NATO). Informoval o tom server The Hill. Zákon NDAA včetně tohoto opatření podle očekávání podepíše prezident Joe Biden.

Opatření do NDAA prosadili senátoři Tim Kaine a Marco Rubio, demokrat a republikán. Podle senátorů prokazuje „americkou podporu Alianci, která je základním kamenem (americké) národní bezpečnosti“ a „dává silný signál autoritářským režimům po celém světě, že svobodný svět zůstává jednotný“, citoval jejich vyjádření The Hill.

Americké členství NATO za svého působení v Bílém domě kritizoval bývalý prezident a nyní pravděpodobný republikánský nominant do příštích voleb Donald Trump. Už v roce 2000 Trump ve své knize „The America We Deserve“ (Amerika, kterou si zasloužíme) napsal, že „stáhnout se z Evropy by zemi zachránilo ročně miliony dolarů“, píše list The New York Times (NYT).

V roce 2018 pak už jako prezident zpochybnil klíčový článek pět smlouvy o společné obraně, když se ptal, zda by se USA měly podílet na obraně malého státu jako Černá Hora, která je tisíce kilometrů daleko. Trump rovněž kritizoval, že evropští partneři z Aliance neplní svůj závazek vydávat na obranu alespoň dvě procenta svého HDP.

Země NATO zvyšují výdaje na obranu

Trumpův možný návrat do Bílého domu v přespříštím roce působil v posledních měsících obavy v evropských diplomatických kruzích, píše NYT. Trump sám svůj postoj k NATO během své nové prezidentské kampaně příliš nekomentuje a na svém předvolebním webu uvádí, že „musíme dokončit proces zásadního přehodnocení účelu NATO a jeho mise, který zahájila moje administrativa (v letech 2016 až 2020)“.

Letošní obranné výdaje jsou v porovnání s rokem 2014 výrazně vyšší u drtivé většiny z 31 členských států Aliance, připomíná týdeník Economist s odkazem na alianční data. Po loňském začátku ruské invaze na Ukrajinu kolem dvaceti evropských států oznámilo, že zvýší své obranné rozpočty.

Také Česko letos schválilo nový zákon, který nařizuje výdaje na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu. Česko by tak mělo příští rok poprvé od svého vstupu do Aliance v roce 1999 dosáhnout tohoto limitu. Vláda se k plnění závazku NATO zavázala v programovém prohlášení, podle kterého mají být výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP do roku 2025.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 mminutami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 2 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 4 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 6 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...