Americký nejvyšší soud umožnil federální žaloby na potratový zákon. Předpis samotný nezrušil

Americký nejvyšší soud v pátek ponechal v platnosti texaský potratový zákon, který zakazuje veškeré interrupce po zhruba šestém týdnu těhotenství. Rozhodl však, že potratové kliniky mohou o zablokování tohoto zákona požádat federální soudy. Odstranil tak jednu z hlavních právních kliček, kterou se předkladatelé zákona snažili normu „ochránit“ před případným zrušením kvůli nesouladu s americkou ústavou. Ohledně zákona se tak povede v příštích měsících řada dalších soudních sporů, poznamenávají americká média.

V Texasu vstoupil se začátkem září v platnost zákon, který zakazuje veškeré potraty od chvíle, kdy lze na přístrojích zaznamenat srdeční tep plodu, což je zhruba v šesti týdnech těhotenství. Agentura AP poznamenává, že velká většina žen tehdy ještě ani netuší, že čeká dítě.

Podobné zákazy v minulosti rychle zablokovaly federální soudy, protože odporují platnému precedentu nejvyššího soudu, jež státům zakazuje odpírat právo na potrat do zhruba 24. týdne těhotenství.

Texaský zákon jde nicméně na věc dosud nevyzkoušeným způsobem. Zákaz potratů podle něj totiž nevynucují státní úřady, ale jednotliví občané, kteří mohou podat civilní žalobu na kohokoliv, kdo s potratem pomáhal, od doktora přes zdravotní sestru až po řidiče, který ženu dovezl na kliniku. Kromě etických důvodů může žalující motivovat také možnost zažádat o odškodnění ve výši nejméně 10 tisíc dolarů (224 tisíc korun).

Nejvyšší soud v pátek nerozhodoval o ústavnosti samotného zákona, ale shodl se na tom, že potratové kliniky mohou v souvislosti se zákazem zažalovat vybrané činitele státu Texas. Ti přitom podle původního záměru měli v případných žalobách stát stranou, protože zákon de facto vynucují jednotliví občané, a ne úřady.

Řada expertů se podle serveru Axios nicméně shodovala na to, že státy nemohou podobným způsobem obcházet federální práva, což Nejvyšší soud v pátek svým způsobem potvrdil. Určitý okruh žalob, které od přijetí zákona podali zastánci práva na potrat, tak bude moci pokračovat a federální soudci mají možnost zákon zablokovat.

Není však jisté, zda tak učiní. Spor se zřejmě znovu dostane k soudci, který se již dříve vyslovil pro pozastavení zákazu, následné odvolání však poputuje k odvolacímu soudu, který se kloní k tomu, aby norma dál platila, píše AP.

Zákon posoudí i texaský nejvyšší soud

Ohledně zákona se vede spor rovněž na státní úrovni. Texaský soud ve čtvrtek rozhodl, že norma v důsledku své nové právní konstrukce odporuje státní ústavě. Zatím však nechal zákaz de facto v platnosti. Skupina Texas Right to Life, která byla ve sporu žalovanou stranou, se proti rozhodnutí odvolala k nejvyššímu soudu státu Texas.

Místní potratové kliniky uvedly, že pokud by rozhodnutí nižší instance nevyšší texaský soud potvrdil, rozšířily by znovu svoje služby, které významně omezily od září právě kvůli obavám z možných žalob, kterým otevřel dveře nový zákon.

Přístup k potratům se snaží ztížit i stát Mississippi

Federální nejvyšší soud se zabývá rovněž další významnou kauzou týkající se potratů. Ta se točí kolem zákazu interrupcí po 15. týdne těhotenství vydaného státem Mississippi. V sázce je v tomto případě precedent z roku 1973 v případu Roeová versus Wade, který stanovil právo na potrat plošně v celých USA zhruba do 24. měsíce těhotenství.

Američtí konzervativci usilují o zrušení či významné omezení tohoto rozhodnutí již řadu desetiletí, podle otázek a argumentace soudců nejvyššího soudu ze začátku prosince se přitom zdá, že nynější nejvyšší soud je takovému kroku významně nakloněn, domnívají se pozorovatelé. Rozsudek však soudci zveřejní zřejmě až příští jaro.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 29 mminutami

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico jednání s Dankem zatím nekomentoval.
před 37 mminutami

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 2 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 2 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...