Americké tajné služby se bojí vměšování do prezidentských voleb. Ze strany Ruska, Číny a Íránu

Americké tajné služby se obávají vměšování Ruska, Číny a Íránu do nadcházejících voleb prezidenta USA plánovaných na listopad. Každá z těchto mocností přitom svou činností sleduje jiný cíl, uvedl podle agentury AP šéf americké kontrarozvědky William Evanina. Vměšování ze strany Ruska identifikoval už po minulých volbách tým zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera.

„Mnoho zahraničních aktérů upřednostňuje výhru některého z kandidátů, což dávají najevo řadou otevřených a soukromých vyjádření; skryté snahy o ovlivňování jsou vzácnější,“ řekl šéf kontrarozvědky William Evanina. „Primárně máme obavy z případné aktivity Číny, Ruska a Íránu,“ dodal.

Čína pohlíží na Trumpa jako na nepředvídatelného a nechce proto, aby obhájil svůj mandát. Peking se podle Evaniny snaží posílit svůj vliv před volbami a chce formovat americkou politiku a tlačit na politické aktéry, kteří podle něj zaujímají protičínské postoje. Čína v posledních měsících stále více kritizuje americkou reakci na pandemii covidu-19, uzavření čínského konzulátu v Houstonu a další věci.

Rusko se podle americké kontrarozvědky snaží očernit demokratického kandidáta Joea Bidena a tu část jeho podporovatelů, kteří jsou podle Moskvy zaměřeni proti Rusku, uvedl Evanina. Moskva přitom podle něj Bidena kritizovala již v době, kdy byl viceprezidentem kvůli jeho roli v politice USA na Ukrajině a jeho podpoře opozice vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.

Íran chce údajně rozdělit americkou společnost

Írán se podle tajných služeb USA snaží podrýt americké demokratické instituce stejně jako kampaň prezidenta Trumpa a rozdělit Ameriku v době před listopadovými volbami. „Pokusy Íránu v tomto směru se budou zřejmě nejvíce zaměřovat na ovlivňování lidí na internetu, například šířením dezinformací na sociálních sítích a přeposíláním protiamerického obsahu,“ uvedl Evanina.

Motivací Teheránu je podle něj přesvědčení, že pokud by Trump znovu vyhrál, vyvíjely by USA nadále tlak na Írán s cílem vynutit v zemi změnu režimu.

Zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller ve své závěrečné zprávě z loňského roku došel k závěru, že se Rusko snažilo zasahovat do amerických prezidentských voleb z roku 2016 s cílem dosáhnout zvolení Donalda Trumpa prezidentem. Mueller však nenašel důkazy o tom, že by Trumpova kampaň s Ruskem cíleně spolupracovala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 32 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 35 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...