Americké jaderné bomby v Evropě jsou veřejné tajemství. Nejnovější B61-12 možná skončí v Německu

Washington plánuje významné investice do modernizace jaderného arzenálu. Nejnovější model atomové pumy B61 by mohl v příštích letech zamířit mimo jiné na základnu Büchel v Německu, uvádí v exkluzivní zprávě německá veřejnoprávní stanice Deutsche Welle. Rozmístění amerických nukleárních bomb v Evropě zůstává veřejným tajemstvím. Jejich význam jako odstrašujícího prostředku znovu roste od ruské anexe ukrajinského Krymu.

Americké atomové bomby v Evropě jsou pozůstatkem soupeření USA s Moskvou z dob studené války, kdy měly sloužit k odstrašení Sovětů.

Loni v červenci se v médiích objevily informace, že Severoatlantické alianci zřejmě omylem v návrhu zprávy z dubna 2019 nazvané „Nová éra jaderného odstrašení? Modernizace, kontrola zbrojení a spojenecké jaderné síly“ uniklo konkrétní rozmístění 150 jaderných bomb v Evropě.

Většinou se jedná o nukleární pumy B61. Detailů se v dokumentu všimli novináři z belgického listu De Morgen. Bomby se podle této předběžné zprávy nacházejí ve skladech celkem na šesti amerických a evropských základnách. Kromě německého Büchelu také na základně Kleine Brogel v Belgii, Aviano a Ghedi-Torre v Itálii, Volkel v Nizozemsku a na základně Incirlik v Turecku.

Autorem studie byl kanadský senátor Joseph Day z Výboru pro obranu a bezpečnost Parlamentního shromáždění NATO. Konečná verze zprávy byla zveřejněna během loňského léta, ovšem už bez informací o rozmístění nukleárních hlavic. Sám Day řekl americkému deníku The Washington Post, že původní zpráva byl pouze návrh a samotná Aliance odmítla věc komentovat s tím, že se nejedná o oficiální dokument NATO.

Vojenská základna Büchel v Německu
Zdroj: Thomas Frey/DPA/ČTK

Spojené státy už dříve oznámily, že chtějí do 40. let 21. století utratit asi 869 miliard dolarů na modernizaci svých jaderných kapacit. Novinkou je i atomová puma B61-12 s vylepšeným naváděcím systémem a bezpečnostním mechanismem, kterou USA úspěšně vyzkoušely v testovací oblasti v Nevadě v roce 2015, ovšem bez hlavice s vysoce obohaceným uranem či plutoniem.

„Jde o správný postup, jak výhodně prodloužit životnost našich zbraní, modernizovat naši infrastrukturu a zachovat schopnost odstrašovat,“ citoval server Global Security prohlášení velitele amerického strategického velení Roberta Kehlera z roku 2013.

O plánech poslat modernizované jaderné bomby na základnu v Německu informoval už dříve právě web Global Security. Dosavadní bomby uložené na základně by měly být demontovány.

Deutsche Welle (DW) v nejnovější zprávě uvádí, že časový horizont dodání nových hlavic zůstává nejasný, protože se výroba B61-12 v USA zpozdila kvůli nedostatku součástek. Ředitel projektu pro jaderné informace Hans Kristensen z Federace amerických vědců (FAS) německému médiu řekl, že dle jeho názoru budou B61-12 umístěny na základnu Büchel a na další místa v Evropě někdy mezi roky 2022 a 2024.

„Nikdy nevíte, jestli přivezli Coca Colu, nebo bomby“

Podle jednoho z pilotů by však první testy umístění zbraní do německých stíhaček Tornado měly proběhnout už letos. V rozhovoru pro DW vyjádřil skepsi, že by se velení základny o příjezdu bomb vůbec dozvědělo, jelikož vždy, když na základnu dorazí americké letadlo, celá základna se uzavře. „Je to celé tak tajné, že nikdy nevíte, jestli přivezlo Coca Colu, nebo bomby,“ podotkl.

Nová jaderná bomba B61-12
Zdroj: Federation of American Scientists

Německá vláda nikdy oficiálně nepřiznala, že se v Büchelu americké jaderné zbraně skladují. Pokud by poslanci vyzradili tajemství, vystavili by se hrozbě trestního stíhání, upozorňuje DW. Berlín tak pouze přiznal, že Německo je součastí jakési „dohody o jaderném sdílení“.

V případě atomového útoku by podle plánu američtí vojáci nasadili bomby na německé stíhačky a aktivovali příslušný kód. Němečtí piloti by následně bomby shodili na cíl. Tato dohoda pochází ještě z dob studené války a umožňuje členským státům NATO, které nedisponují atomovými zbraněmi, podílet se na plánování a výcviku v případě použití jaderných bomb Aliancí.

Německý parlament v minulosti vyzval ke stažení bomb ze země

Podle DW se neočekává, že by Berlín od tohoto konceptu odstoupil, přestože se proti umístění jaderných zbraní v zemi staví většina Němců. V roce 2010 Bundestag přijal usnesení napříč politickým spektrem, v němž naléhal na vládu, aby přiměla Američany ke stažení všech jaderných hlavic z Německa.

To však bylo v době vlády amerického prezidenta Baracka Obamy, jehož vizí byl svět bez atomových zbraní. Současná americká administrativa uvažuje jinak a bezpečnostní situace se navíc změnila po ruské anexi Krymu v roce 2014.

Podle stoupenců dohody o jaderném sdílení se tak Německo lépe dostane k potřebným informacím a Washington bere jeho názor v jaderných otázkách více v potaz. Podle vysloužilého generálporučíka německé armády Heinricha Brausse by ukončení dohody ze strany Berlína mohlo celý koncept rozbít, jelikož by se k Německu pravděpodobně přidaly i jiné státy.

Třeba Hans Kristensen z organizace FAS ale míní, že Američané ani nyní neberou na německé názory ohled. Také poslanec zelených Tobias Lindner vyjádřil v rozhovoru pro DW skepsi, vláda by se podle něj měla spíše soustředit na budování moderního protiraketového systému a modernizaci stíhaček Tornado, které pocházejí z 80. let.

Podle Lindnera by stíhačky musely cestou do Ruska natankovat a ještě by je pravděpodobně Rusové zachytili dříve, než by stihly bomby shodit.

Německá stíhačka Tornado
Zdroj: Fabian Bimmer/Reuters

Samotné ruské ministerstvo zahraničí považuje rozmístění amerických jaderných bomb v zahraničí za porušení Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT). Moskva tvrdí, že odvezla zpět do Ruska všechny taktické nukleární zbraně, jež měla rozmístěné ve světě během studené války.

Jaderných zbraní od studené války výrazně ubylo

Nukleární bomby byly zatím použity jen ve dvou případech, a to na konci druhé světové války v roce 1945 proti Japonsku. V Hirošimě tehdy zahynulo na 80 tisíc lidí, v Nagasaki asi 70 tisíc. V současné době vlastní tyto ničivé zbraně devět zemí: USA, Francie, Rusko, Čína, Velká Británie, Pákistán, Indie, Izrael a Severní Korea.

Jaderné zbraně ve světě
Zdroj: Arms Control Association/Federation of American Scientists/International Panel on Fissile Materials/U.S. Department of Defense/U.S. Department of State/Stockholm International Peace Research Institute

V roce 1967 začala platit Smlouva o nešíření jaderných zbraní, k níž se zatím připojilo 191 zemí světa a podle níž smí vlastnit nukleární bomby pouze pět zemí, které tyto zbraně otestovaly ještě před smlouvou. Jsou to USA, Rusko, Británie, Francie a Čína.

I ony ale musí dle dohody snižovat počty bomb a do budoucna se jich postupně zbavovat. Ještě v roce 1986 během studené války bylo ve světě na 70 tisíc jaderných zbraní, v současnosti je to kolem 14 tisíc, uvádí BBC.

Současné jaderné státy Indie a Pákistán k NPT nikdy nepřistoupily, KLDR od ní naopak v roce 2003 odstoupila a Izrael nikdy oficiálně nepřiznal, že nukleární zbraně vlastní.

Írán tvrdí, že od 50. let buduje čistě mírový jaderný program pro vědecké účely, panují však obavy, že tajně usiluje o nukleární zbraň. Kvůli tomu země čelila od roku 2010 mezinárodním sankcím, jež byly zrušeny po uzavření mezinárodní jaderné dohody v roce 2015.

Od té však odstoupily v květnu 2018 Spojené státy, které uvalily na Írán nejtvrdší hospodářské sankce v historii. Teherán jednání o nových podmínkách dohody odmítá a postupně obnovuje svůj atomový program navzdory snahám evropských zemí o záchranu smlouvy.

Nová vlna rusko-amerického zbrojení

Obavy světa z nové vlny řinčení atomovými zbraněmi vzbuzuje v posledních měsících neexistence nástupce klíčové Smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF). Smlouva, dojednaná v roce 1987 tehdejším prezidentem USA Ronaldem Reaganem a sovětským lídrem Michailem Gorbačovem, vypršela loni v létě.

Dohoda INF signatářům zakazovala výrobu, zkoušky a rozmisťování pozemních raket a střel s plochou dráhou letu s doletem od 500 do 5500 kilometrů. Omezení se týkalo i odpalovacích zařízení.

Díky dohodě bylo ke květnu 1991 zničeno 2692 střel a následovala dekáda inspekcí. Podle současného šéfa Bílého domu Donalda Trumpa ale Rusko smlouvu celé roky porušovalo, a tak ji odmítl prodloužit.

Bílý dům kritizoval mimo jiné vývoj ruské rakety Novator 9M729, jejíž dolet při testech přesáhl povolených 500 kilometrů. Moskva ale uvádí, že střela má dolet 480 kilometrů a z porušování smlouvy naopak obviňuje Pentagon.

Obě velmoci po zániku INF oznámily další vývoj a test raket. V případě Ruska to je kupříkladu pozemní verze rakety s plochou dráhou letu Kalibr nebo nadzvukové střely středního, ale i dlouhého doletu. Pentagon zase mluví o nové pozemní střele s plochou dráhou letu a balistické raketě středního doletu.

Někteří experti včetně zástupců OSN dokonce varují, že hrozba jaderné války je aktuálně vůbec největší od roku 1945.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 13 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 19 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
včera v 02:48
Načítání...