Afghánky smí chodit jen k ženským doktorkám. Své děti vychovávají v zimě a hladu

Už více než rok a půl vládne v Afghánistánu hnutí Taliban. Jeho přísná nařízení omezují životní svobody mnoha obyvatel, nejvíce ale opatření dopadají na ženskou část populace. Dívky nemohou chodit do školy a mnohé ženy do práce, kromě toho ale musí čelit bezútěšné situaci třeba v porodnictví. Taliban ale říká, že tvrdé restrikce jsou nutné, aby lidé znovu získali islámské hodnoty.

Poté, co se v dubnu 2021 stáhly jednotky Severoatlantické aliance z Afghánistánu, zemi rychle získalo pod kontrolu hnutí Taliban. To znamenalo pro obyvatele celou řadu změn, ale hlavně ztrátu mnoha práv a jistot. Nejsilněji změny dopadly na ženy a dívky, které přišly o velkou část svých práv.

Asi nejčastěji se mluví o ztrátě práva na vzdělání. Dívky smí chodit do školy jen do té doby, než dokončí šestou třídu, střední a vysoké školy jsou jim zapovězené. Všechny ženy si také musí na veřejnosti zakrývat tvář a neměly by vycházet bez mužského doprovodu.

V prosinci vydal Taliban nové nařízení, které ženám zakazuje pracovat v nevládních organizacích, čímž prakticky znemožnil přísun humanitární pomoci potřebným. Například český Člověk v tísni musel v zemi zastavit svou činnost. „Není možné provádět účinnou humanitární pomoc v souladu s humanitárními zásadami, pokud je ženám znemožněno pracovat,“ píše organizace na svých stránkách.

Ženy smí jen k ženským doktorkám

V lednu zakázal Taliban doktorům-mužům ošetřovat ženy. Ty tak nově mohou chodit jen k doktorkám. Zdravotnictví je jedno z mála odvětví, ve kterých je ženám dovoleno pracovat. Vzhledem k tomu, že zákaz práce pro ženy se rozšiřuje na stále další oblasti, ale není budoucnost jistá.

„Budoucnost ženských pacientek a zdravotnic v Afghánistánu je ohrožena nařízením zakazujícím ženám pracovat pro nevládní organizace,“ píší na svém webu Lékaři bez hranic. Více než polovinu jejich pracovníků v zemi tvoří právě ženy. Některé rodiny nedovolovaly svým členkám být ošetřeny mužským lékařem už před vydáním oficiálního nařízení, role doktorek proto byla vždy nepostradatelná.

Afghánské zdravotnictví dlouhodobě čelí nesčetným výzvám. Země se dlouhodobě drží na špičce seznamu států s vysokou úrovní mateřské mortality. Důvod je jednoduchý – v zemi chybí porodníci, a to zejména v odlehlých oblastech. Z některých vesnic je to do nemocnice i několik desítek kilometrů, a místní jsou proto odkázáni hlavně sami na sebe.

I když ale mají rodičky větší štěstí a dostanou se do zdravotnického zařízení, nemají ještě vyhráno. Nemocnice jsou bezbranné proti výpadkům proudu, které jsou v zemi velmi časté. Zařízení sice mají záložní generátory, ty ale nemůžou běžet neustále. Web The New Humanitarian popsal, co to znamená pro předčasně narozené děti a jejich matky.

„Jednou jsme nechali generátor zapnutý 13 hodin. Nakonec jsme ho museli na chvíli vypnout, aby se zchladil a odpočinul si,“ řekla serveru doktorka z Kábulu, Najmussama Shefajo. „Matkám jsme řekli, aby našly způsob, jak svoje novorozence zahřát. Kdybychom je nechali v inkubátorech, zmrznou. Kdybychom je vyndali, budou mít potíže s dýcháním,“ popisuje.

Zemi zasáhla extrémní zima

Domácnosti většinou na generátor a palivo do něj peníze nemají, výpadky proudu proto musí přečkat ve tmě a chladu. Afghánistán letos zasáhla nejchladnější zima za poslední dekádu, teploty klesají i pod -30 stupňů Celsia. Extrémní zima má od začátku roku minimálně 160 obětí, z toho nejmladší je tříměsíční dítě.

Jeho rodiče serveru Democracy Now! popsali, co se stalo. „Byla páteční noc. Protože byla zima, zabalili jsme se do všech dek, které jsme měli. Byla půlnoc, když dítě zemřelo kvůli extrémní zimě. Neměli jsme jinou možnost, počkali jsme do rána a pohřbili jsme ho,“ říká otec.

Matky se snaží udržet své děti v teple za každou cenu. Topí se uhlím, dřevem nebo zkapalněným plynem, což někdy vede k otravám oxidem uhelnatým. Kvůli podomácku vyrobenému topení také často vznikají požáry.

Většina Afghánců nemá co jíst

Ruku v ruce s extrémním počasím jde podvýživa. Už minulý rok podle humanitární platformy ReliefWeb čelilo 50 % Afghánců extrémnímu hladu a množství podvyživených dětí v zemi se za loňský rok zvýšilo také asi o polovinu. Podle Světového potravinového programu nemá dostatek jídla devět z deseti lidí.

Kvůli mrazivému počasí přišli Afghánci také o dobytek. Odhaduje se, že mrazy zabily více než 70 tisíc hospodářských zvířat. Některé zdroje ale uvádí i mnohem vyšší číslo, dokonce i 200 tisíc. Zároveň v zemi poslední tři roky vládlo sucho, kvůli kterému je nedostatek zemědělských plodin.

Hlad v zemi vládne i kvůli sankcím, které na ni západní státy uvalily. USA v srpnu 2021 zmrazily 9,5 miliardy dolarů v aktivech, která měla afghánská centrální banka ve Státech uložené. V září 2022 sice 3,5 miliardy uvolnily na pomoc afghánské ekonomice, vláda k nim ale nemá přímý přístup. To znamená, že je paralyzovaný celý bankovní systém.

Talibanci chtějí upevnit islámské smýšlení

Samotné hnutí Taliban tvrdí že omezení, která pro ženy zavedlo, neplánuje vymáhat napořád. Mluvčí ministerstva šíření ctnosti a předcházení neřesti Sádik Akif Muhadžír vysvětlil pro televizi al-Džazíra, že muslimská víra ženám studium ani práci nezakazuje. „Pokud to islám povoluje, kdo jsem já, abych to zakazoval?“ říká v rozhovoru.

Jako důvod pro tato údajně dočasná opatření uvádí Taliban to, že školní uniformy neodpovídají pravidlům zahalování pro ženy, nebo že ve vládních úřadech není schopen zajistit, aby ženy a muži pracovali odděleně.

Talibové věří, že za dvacet let pod západním vlivem ztratila afghánská společnost své základní islámské hodnoty. „Budeme se snažit napravit myšlení našich lidí skrz doporučení a rady. K tomu směřují naše snahy,“ říká Muhadžír.

Šéf OSN pro koordinaci humanitární pomoci Martin Griffiths mluvil s vedením země a snažil se získat pokyny pro nevládní organizace, které zaměstnávaly ženy. Chtěl také, aby Taliban rozšířil výjimky a více se jich mohlo vrátit do práce.

„Bylo mi řečeno několika vůdci Talibanu, že Taliban jako státní správa pracuje na návodech, které lépe objasní roli, možnosti a doufejme svobodu pro ženy které se věnují humanitární práci,“ sdělil médiím Griffiths.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 mminutami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 2 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 4 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 6 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...