Afghánci, kteří pracovali pro alianční vojska, se bojí pomsty Talibanu. Případy z minulosti jejich obavy potvrzují

Nahrávám video
Horizont ČT24: Stahování aliančních vojsk z Afghánistánu
Zdroj: ČT24

Zářijový termín úplného stažení desetitisícové mise NATO z Afghánistánu se blíží a v zemi narůstají obavy z Talibanu. Největší strach mají místní, kteří v minulých letech spolupracovali se zahraničními silami. Tlumočníci, kuchaři či zásobovači se obávají pomsty islamistů. Lidskoprávní organizace zvyšují tlak na západní vlády, aby se o své spolupracovníky postaraly.

Nejdelší válečné nasazení NATO se po dvaceti letech uzavírá. V Afghánistánu se podařilo vypátrat a zničit základny al-Káidy. Jen částečně se podařilo obnovit infrastrukturu země a vůbec se nepodařilo porazit Taliban. Rozsudek smrti se vznáší nad více než dvaceti tisíci afghánských spolupracovníků.

„Hrozba nad nimi se zvyšuje. Narůstá počet útoků Talibanu proti Afgháncům,“ potvrzuje britský ministr obrany Ben Wallace. Velká Británie zatím přijala tři tisíce Afghánců s rodinami. Spojené státy dokonce devatenáct tisíc a navíc 45 tisíc jejich příbuzných. Stejné číslo ale na urychlené vystěhování ještě čeká.

Tragický předobraz ze Saigonu

Čas se krátí a z historie vyplouvají vzpomínky na chaotický pád jiné asijské země po překotném ukončení dlouholeté západní podpory. Posledního dubna 1975 odvysílalo americké armádní rádio v Jižním Vietnamu slavnou skladbu Irvinga Berlina Bílé Vánoce, jež byl signálem pro evakuaci Saigonu. Před komunistickými silami prchaly i desetitisíce místních. Navzdory úsilí vojáků se uprostřed chaosu nenašlo místo pro všechny.

„Bylo to strašně chaotické. Jako by vypuklo peklo,“ vzpomínal v červnu 1994 bývalý vietnamský tlumočník Ca Van Tran. „Věděli jsme, že skončí v rukou komunistů. A ti je budou mučit, zabíjet, věznit,“ dodal americký veterán války ve Vietnamu Phil Herbert.

Za pomoc zahraničním armádám zaplatila tisícovka Iráčanů životem

V roce 2011 se po osmi letech lidsky i materiálně nákladné války stáhly americké síly z Iráku. Ani tam se neobešly bez klíčové pomoci místních pracovníků. „Většina nás raději pracuje na druhé straně Iráku. I tak si při práci nasazujeme masky, aby nás nikdo nepoznal,“ popisoval před deseti lety irácký tlumočník Jessie. „Hodně z ostatních tlumočníků dostalo výhrůžky, vyhrožují i jejich rodinám,“ dodával jeho kolega Larry.

Al-Káida a další extremistické skupiny povraždily přes tisíc iráckých spolupracovníků západních armád. Vedle slušného platu byla pro irácké tlumočníky pohnutkou také vidina vystěhování se do Spojených států.

Na speciální vízum se nakonec do USA odstěhovalo několik tisíc iráckých tlumočníků s rodinami. Na rozdíl od Vietnamu ale v Iráku nehrozil pád režimu. Ten se teď naopak s velkými obavami skloňuje v afghánském Kábulu. „Američany jsme porazili. Vláda je jen jejich otrockou správou. Až Američané odejdou, nepřežije ani pět dní,“ varuje velitel Talibanu v provincii Ghazní mulla Misbah.

Petr Pavel: Je morální povinnost postarat se o místní spolupracovníky

Podle bývalého předsedy Vojenského výboru NATO a bývalého náčelníka Generálního štábu Armády ČR Petra Pavla se spojenecké síly v tak komplikovaném prostředí, jako je Afghánistán, bez místních sil neobejdou. Nejde přitom jen o tlumočníky, ale i o lidi, kteří zprostředkovávají znalost prostředí. „Rozhodně není povinnost se o tyto spolupracovníky postarat. Na druhou stranu to vidím jako morální závazek,“ uvedl v Horizontu ČT24 Pavel.

V případě České republiky podle něj jde o jednotky až desítky lidí a neměl by být problém se o ně postarat, tedy převézt je do Česka a umožnit jim zde žít. „Protože výrazně usnadnili fungování našich vojáků v misích,“ vysvětluje Pavel.

Přesun afghánských spolupracovníků podporoval už v době, kdy byl ve vedení české armády: „Myslím, že je to správné. Ty lidi jsme najali, když jsme je potřebovali, a není možné jim pouze zaplatit a pak je nechat vlastnímu osudu. Myslím, že bychom se o ně měli postarat.“ 

Američtí vojáci, páteř desetitisícové mise NATO, se z Afghánistánu stáhnou symbolicky k 11. září. Kolik místních spolupracovníků dostane do té doby možnost se vystěhovat, je zatím nejasné. Stejně jako osud celé afghánské vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 23 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 8 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 10 hhodinami
Načítání...