Nevybíravá konverzace amerických činitelů na Signalu vyvolala u evropských politiků hněv, obavy i rezignaci. Kauza ukázala, jak moc tým prezidenta Donalda Trumpa pohrdá závislostí starého kontinentu na Washingtonu a že Evropu nehodlá dál „zachraňovat“. Podle webu Politico to znamená konec nadějí, že konfrontační tón Bílého domu je jen naoko.
Skandál kolem nechtěného sdílení tajných informací ohledně útoku USA na jemenské hútíe s novinářem magazínu The Atlantic na chatovací službě Signal odhalil smýšlení současné americké vlády ohledně Evropy, a to bez jakýchkoli servítek.
Americký viceprezident JD Vance, ministr obrany Pete Hegseth i další členové Trumpovy administrativy hovořili v konverzaci o Evropě velmi negativně. Vance dokonce navrhl zastavit útoky na jemenské povstalce, protože jejich porážka by více prospěla evropskému hospodářství než tomu americkému, uvádí CNN.
Hútíové v solidaritě s Gazou útočí na izraelské lodě nebo plavidla s Jeruzalémem nějak spřízněná a podařilo se jim významně narušit lodní dopravu v oblasti Rudého moře, což má dopady i na světový obchod.
„Myslím, že děláme chybu,“ napsal Vance v souvislosti s údery na jemenské rebely. Podle něj se jen tři procenta amerického obchodu týkají Suezského průplavu, zatímco u Evropy je to čtyřicet procent. „Nejsem si jistý, že si prezident uvědomuje, jak je to v rozporu s jeho nynějšími postoji k Evropě,“ uvedl dále Vance, který v konverzaci později zmínil podle CNN také to, že „prostě nenávidí opětovné zachraňování Evropy“.
Hegseth se sice vyjádřil pro údery na jemenské povstalce, nicméně přiživování Evropy označil za „ubohé“. Poradce pro národní bezpečnost Michael Waltz v konverzaci zmínil, že Washington by mohl pokračovat v útocích, ale zaplatili by to Evropané.
Zvrat v transatlantických vztazích
Trump a jeho ministři zaujali od lednového převzetí moci konfrontační postoj k Evropě a dávají najevo, že se má starat sama o sebe. Prezident dlouhodobě kritizuje, kolik evropské země přispívají do rozpočtu NATO a kolik dávají napadené Ukrajině. Opakovaně také prohlásil, že hodlá získat dánské Grónsko, což odmítá Kodaň i samotní obyvatelé ostrova.
Vance pak na únorové bezpečnostní konferenci v Mnichově šokoval řadu evropských politiků, když v projevu zpochybnil evropské hodnoty a demokracii. Později dokonce varoval, že kontinentu hrozí „civilizační sebevražda“.
Ostrý tón nejnovější konverzace mezi americkými činiteli umocnil na starém kontinentu obavy z budoucnosti, v níž transatlantická vazba oslabí, a to v době bezprecedentního konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Evropské země tak začínají ve velkém zbrojit.
„Je jasné, že transatlantický vztah, jaký byl, je u konce a je tu v nejlepším případě lhostejné pohrdání,“ řekla deníku The New York Times ředitelka italského Institutu pro mezinárodní záležitosti Nathalie Tocciová. „A v nejhorším případě existuje aktivní pokus podkopat Evropu,“ dodala.
Ublížená Evropa
Politické reakce na Signalgate jsou na starém kontinentu směsí ublížení a hněvu, píše web Politico. Jeden z britských diplomatů poznamenal, že Vance se stal „motorem nepřátelství USA vůči Evropě“, přičemž donutil ostatní včetně Trumpa zaujmout tvrdší pozici, jelikož dotyční „nechtějí vypadat slabší než Vance“.
Bývalý britský ministr obrany Grant Shapps podotkl, že někteří v Trumpově administrativě zjevně potřebují přeškolit ohledně svých spojenců. „Bylo od nich špatné, když řekli, že evropské armády neudělaly nic, aby vyřešily problém Íránem podporovaných hútíů, kteří cílí na komerční lodní dopravu,“ řekl Shapps podle Politica.
Právě Spojené království pomáhalo v rámci mezinárodní koalice útočit na jemenské povstalce už za předchozí vlády demokrata Joea Bidena.
„Je střízlivé vidět, jak mluví o Evropě, když si myslí, že je nikdo neposlouchá,“ uvedl pro Politico anonymně jeden z diplomatů EU. „Ale zároveň to není překvapivé... Jde jen o to, že nyní vidíme jejich úvahy v celé jejich nediplomatické slávě,“ míní. Pokud jde o navrhované zpoplatnění úderů na hútíe, vysoce postavený představitel EU sdělil, že Evropa ještě „neobdržela účet“.
„Nejsou způsobilí ani vést chat“
Lídr britských opozičních liberálních demokratů Ed Davey prohlásil, že „JD Vance a jeho kolegové zjevně nejsou způsobilí vést skupinový chat, natož nejsilnější vojenskou sílu světa. Naše bezpečnostní služby musí znervózňovat informace, které s nimi sdílíme“.
Zjevné ignorování bezpečnostních protokolů vyvolalo obavy, že by mohly odposlouchávat Rusko a Čína. „Putin je nyní nezaměstnaný: už nemá smysl špehovat,“ napsala na X členka Evropského parlamentu Nathalie Loiseauová. „Už nemá smysl drtit Ukrajinu, Trump se o to postará,“ poznamenala europoslankyně podle listu The New York Times.
Tyto zprávy jsou „dalším probuzením (směrem) ke skutečné evropské obraně,“ reagoval na uniklou konverzaci Trumpových lidí bývalý belgický premiér Guy Verhofstadt na síti X. „Kdy budou vedoucí představitelé EU jednat?“ tázal se politik.
Umírněnost na veřejnosti
Řada evropských představitelů ale v oficiálních vyjádřeních přistoupila ke kauze spíše opatrně. Lotyšská ministryně zahraničí Baiba Bražeová řekla CNN, že nemůže rozhovory na Signalu komentovat. „Všichni děláme chyby. Občas se to stane,“ konstatovala Bražeová.
„Spojené státy jsou naším spojencem a Francie má v úmyslu pokračovat ve spolupráci s Washingtonem, stejně jako se všemi jeho spojenci a evropskými partnery, aby se vypořádala s aktuálními výzvami – zejména v oblasti evropské bezpečnosti,“ citovala francouzskou diplomacii agentura AP.
Mluvčí britského premiéra Keira Starmera trval na tom, že ve vztahu Spojeného království s Washingtonem se neodehrává nic špatného. „Máme velmi úzké vztahy s USA v otázkách bezpečnosti, obrany a zpravodajských služeb. Jsou naším nejbližším spojencem, pokud jde o tyto záležitosti, byli mnoho let a budou ještě mnoho let,“ řekl mluvčí AP.
Obavy o citlivé informace
Další světoví politici pak vyjádřili znepokojení konkrétně z úniku zpravodajských informací. USA jsou klíčovým členem uskupení „Pět očí“. Jde o historicky spřízněné národy, které spolu úzce spolupracují. Kromě USA do skupiny patří Kanada, Velká Británie, Austrálie a Nový Zéland, píše CNN.
Kanadský premiér Mark Carney k aféře řekl, že jde o „vážný problém a je třeba si z ní vzít ponaučení“. Australský premiér Anthony Albanese poznamenal, že podobná situace „zjevně není žádoucí“.
Trump, který k incidentu nejprve uvedl, že „o ničem neví“, kauzu Signalgate v úterý bagatelizoval a řekl, že incident byl „jediným zádrhelem za dva měsíce a ukázalo se, že nebyl vážný“. Prezident tvrdí, že číslo novináře do skupiny na Signalu přidal jeden z Waltzových asistentů.
