Sedm desítek unikátních fotografií z výroby ve firmě Baťa představuje výstava ve zlínském zámku. Pocházejí z nedávno nalezeného fotoalba. V roce 1919 ho nechali vyrobit zaměstnanci továrny jako dárek pro zakladatele firmy Tomáše Baťu.
Rok po první světové válce, po rozpadu monarchie a vzniku Československa. Zlín tehdy vypadal jinak. Fotografie místo moderního centra zachycují jen zelené stráně s několika domy. A místo obřího obuvnického areálu jen jeho zárodek v podobě prvních továrních budov.
Hrdí zaměstnanci do nich tenkrát poprvé pozvali fotografa. „Měl to být dar jejich šéfovi Tomáši Baťovi u příležitosti 25. výročí vzniku firmy. Zaměstnanci se rozhodli, že mu věnují fotoalbum. Mohu snad prozradit, že se našlo tady v regionu v loňském roce. Od nálezců se nám podařilo získat. A je v obdivuhodném stavu,“ přiblížil sběratel a autor výstavy Jiří Madzia.
Díky tomu bylo možné snímky zvětšit a vytvořit z nich výstavu o zlínském ševci a jeho spolupracovnících. A to ještě dřív, než společně obouvali a dobývali celý svět. Ukazuje to i fotografie staré hlavní kotelny. „Unikátní doklad toho, jak rychle se firma rozvíjela. Jen o sedm let později ji plně nahradila nová elektrárna,“ řekl Madzia.
Továrna tehdy také měla svůj vlastní požární sbor. „Pásové převody v dílně byly krajně nepraktické a taky nebezpečné. Hrozily nejen úrazy zaměstnanců, ale taky velmi často požáry. A proto firma Baťa musela mít vlastní požární jednotku,“ popsal Madzia.
V albu nechybí ani portrét Tomáše Bati
Samotný šéf firmy pro album zapózoval doma, nedaleko továrny. Až donedávna šlo o zcela neznámý snímek, další nově objevené fotografie dokumentují hlavně řadové zaměstnance.
Madzia podtrhuje to, jak baťovští pracovníci té doby vypadali. „Mají vázanky, mají vestičky, hodinky, pánové mají klobouky, dámy jsou upravené. Na tom si zaměstnanci zakládali. A i když potom z továrny odešli, vydrželo jim to po zbytek života,“ dodal Madzia.
Na řadě snímků jsou tváře dělníků rozmazané. Práci totiž nepřerušili ani kvůli fotografování.
