Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty slaví 40 let. Jedinečné orchidejové louky ubránila před zoráním

Impozantní rozmanitost živočišných druhů, rozkvétající louky s barevnými orchidejemi, husté lesy a roztroušené vesničky jsou typické pro krajinu Bílých Karpat. Patří mezi ty nejpestřejší přírodní území, vznikla přitom i díky staletím tradičního obdělávání lidmi. Zachování jedinečného prostoru a odvrácení hrozby necitlivého zemědělství začalo před 40 lety vyhlášením chráněné krajinné oblasti (CHKO).

Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty zřízená 3. listopadu 1980 se rozkládá na území Hodonínska, Uherskohradišťska a Zlínska. „Hodnoty Bílých Karpat si však uvědomovali místní znalci a odborníci již před tímto datem,“ poznamenala ředitelka Správy CHKO Bílé Karpaty Jiřina Gaťáková.

Krajina byla totiž před vyhlášením CHKO ohrožená zvyšováním produktivity zemědělské výroby za každou cenu. „Bělokarpatské louky byly velmi zajímavé z pohledu využití těžké techniky, populární byla rovněž takzvaná rekultivace luk, při níž docházelo k rozorání a osetí zemědělskou plodinou,“ popsala Gaťáková.

Právě tisíce hektarů luk, které byly zachovány a na kterých každoročně rozkvétají orchideje, sněženky, lilie a další vzácné rostliny, patří k druhově nejbohatším rostlinným společenstvím na světě.

Bílé Karpaty ale mají ještě i další tvář, kterou tvoří rozsáhlé lesy hlavně na severu chráněného území.

Od hmyzu po medvěda

Rozmanitost rostlin je v oblasti je pevně svázaná s rozmanitostí živočichů. Na necelých 747 kilometrech čtverečných CHKO žije kolem 50 až 60 procent druhů zvířat známých z celého českého území. Odborníci v oblasti předpokládají asi 20 tisíc druhů zvířat, z toho zhruba 16 tisíc druhů hmyzu. Na území žije také nejvíc druhů motýlů v Česku. Útočištěm řady ohrožených členovců jsou právě květnaté louky.

V horách se zase objevují i velké šelmy. Ačkoliv v Bílých Karpatech nežije stálá populace vlků, objevují se samotáři, kteří vyhledávají nová území a začleňují je do svých teritorií. V oblasti se také vyskytuje rys ostrovid a hraniční čáru občas překročí i medvěd.

Zvířata a rostliny CHKO Bílé Karpaty
Zdroj: Wikipedia.org

Hrozba necitlivého hospodaření zcela nezmizela

Ochrana přírody, původně založená na dobrovolné práci, se za 40 let značně posunula. Správci vyhlásili v CHKO celkem 52 zvláště chráněných území a zamezili tak jejich zemědělskému využití. Ovlivnit se snaží i dnešní způsob hospodaření. „Byly zatravněny stovky hektarů dříve rozoraných ploch a vyčištěny stovky hektarů ploch zarostlých náletovými dřevinami,“ přiblížila Gaťáková.

Soustředí se i na zlepšení stavu ohrožených druhů obnovováním jejich přirozeného prostředí. Na vhodných plochách se pokouší znovu nastolit zapomenuté způsoby, jako jsou světlé lesy či výmladkové hospodaření, uvedla šéfka CHKO. Opouštění tradičního způsobu hospodářství podle ní nejvíce hrozí na odlehlých a hůře přístupných pozemcích. Rizikem je ale také tlak na výstavbu v malebné krajině.

  • Rozsáhlé pohoří Karpat zasahuje do území Rakouska, Česka, Slovenska, Polska, Maďarska, Rumunska a Srbska. Celkovou rozlohou 210 tisíc metrů čtverečních přesahuje i Alpy. Nejvyšším vrcholem je slovenský Gerlachovský štít s 2655 metry nad mořem, kromě několika oblastí ale nejsou Karpaty vysokohorského charakteru, jde spíš o nižší a zalesněné hory.
  • Bílé Karpaty označují část pohoří okolo hranic mezi Českou a Slovenskou republikou, na obou stranách jde o chráněné území. Nejvyšší vrchol Velká Javořina s 970 metry nad mořem se tyčí na české straně, na slovenské straně se zase nachází bělostné vápencové skály, které daly pohoří název.
  • Zdroj: Wikipedie

Lidé v Bílých Karpatech

I když jsou Bílé Karpaty charakteristické zejména květnatými loukami, původně byla celá oblast zarostlá hustými a neprostupnými lesy. Osidlování lidmi proto probíhalo pomalu. Sídliště a opevnění, včetně těch velkomoravských, vznikala v nižší části Bílých Karpat.

Hory samotné byly ale až do středověku územím nikoho. Získat nad ním vliv se pokoušela šlechta budováním hradů, hlavní osidlování ale začalo až s vpádem Tatarů a kočovných kmenů v polovině 13. století.

Česko-slovenská hranice, jak ji známe dnes, vznikla už na začátku 14. století po porážce vlivného uherského šlechtice Matúše Čáka, který ovládal západní Slovensko. Zásadní zvrat v hospodaření a způsobu života lidí přišel až v 18. století, lidé začali zakládat i ve vyšších a odlehlých oblastech typické kopaničářské obce.

Chráněné krajinné oblasti v Česku podle data založení
Zdroj: Agentura ochrany přírody/Wikipedia.org

Specifické podmínky života v horách v kombinaci s rozptýlenými obydlími vedly k udržení folklórních tradic až dodneška. Okraj západní části náleží Dolňácku, několik vesnic v okolí Velké nad Veličkou tvoří Horňácko. Samostatnou národopisnou oblastí jsou Moravské Kopanice. Do okolí Valašských Klobouk zasahuje Valašsko, k němu přiléhá Luhačovické Zálesí. Dodnes je v Bílých Karpatech při oslavách různých svátků živá tradice lidových krojů, písní a tanců.

Souznění přírody a lidí v nich žijících v Bílých Karpatech přitom neruší davy turistů. Přestože se každoročně objevují na nejatraktivnějších místech, zejména v době kvetení orchidejí, enormním tlakem návštěvníků území netrpí. A to ani v době, kdy kvůli pandemii covidu-19 míří do přírody více lidí.

Nahrávám video
Louky Bílých Karpat rozkvétají vzácnou orchidejí. Jsou nejpestřejší ve střední Evropě
Zdroj: ČT24

V CHKO Bílé Karpaty je pět národních přírodních rezervací, jedna národní přírodní památka, šestnáct přírodních rezervací a třicet přírodních památek. Mezi nimi se kromě charakteristických orchidejových luk ukrývá například i prales Javorina.

Harmonické krajiny si všimla i organizace UNESCO, která ji v roce 1996 zařadila mezi evropské biosférické rezervace. Další prestižní ocenění přišlo v roce 2000 jako Evropský diplom Rady Evropy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Zlínský kraj

Vítězkou ankety Zlatý Ámos se stala Adéla Langerová ze Zlína

Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele či učitelku v Česku získala Adéla Langerová ze Základní školy Mikoláše Alše ve Zlíně. Dětský Ámos, kterého uděluje dětská porota, putuje k Miroslavu Holubovi ze Střední průmyslové školy chemické v Ostravě. Ceny v pátek organizátoři udělili v Kongresovém sále pražského hotelu Olšanka. Cenu Ámos sympaťák z internetového hlasování na webu ČT :D získal Václav Úbl ze Základní školy Blatnice na Plzeňsku.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Šlechta na cestách oživí sezonu hradů a zámků, otevřou se nové expozice

Na Zelený čtvrtek 2. dubna zahájí státní hrady a zámky návštěvnickou sezonu. Nové nebo zrekonstruované prostory návštěvníkům otevřou například zámky Sychrov, Litomyšl nebo hrad Křivoklát. Novinkou budou také prohlídky hradní kaple v Bečově nad Teplou, místa nálezu relikviáře svatého Maura. Letošním tématem cyklu Po stopách šlechtických rodů je Šlechta na cestách. Na většině památek zdraží vstupné základních okruhů pro dospělé v průměru o dvacet korun.
26. 3. 2026

Majitelé psů si letos místy výrazně připlatí

Řada obcí letos zdražila poplatky za psy. Třeba v Novém Kníně zaplatí majitelé nově ročně až tisíc korun místo původní stovky. Oslovené radnice zdražování zdůvodňují rostoucími náklady na úklid i odchyt toulavých zvířat. Majitelé psů s úhradou podle úřadů často otálejí a část poplatků zůstává nevybraná i z minulých let. Termín splatnosti má většina obcí nastavený na konec března.
25. 3. 2026

VideoV Uherském Hradišti ruší místní záhadné rány. Strážníci zdroj zatím nenašli

Zvuk připomínající střelbu už dva týdny ruší lidi v Uherském Hradišti. Budí je ze spaní a ozývá se někdy i přes den. Strážníci nevylučují, že je to naschvál a snaží se zjistit, odkud rámus vychází – zatím však marně. „Ten hluk se šíří tak, že se tříští o stěny domů a je těžké určit jeho správný směr,“ vysvětluje velitel tamních strážníků Vlastimil Pauřík. Zvuk pravděpodobně vychází z okolí Husovy ulice. Někdy se ozývá ve dvacetiminutových intervalech. Jindy ale na něj strážníci čekají marně. Pokud by se úmyslné dělání rámusu potvrdilo, hrozí možnému pachateli minimálně pokuta za rušení nočního klidu.
25. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

VideoHoliš i Půta věří, že vláda přistoupí na změnu rozpočtového určení daní

V pondělí se ve Strakově akademii poprvé setkají zástupci nové vlády s hejtmany. Hlavním tématem budou peníze pro regiony. Zákon o rozpočtovém určení daní (RUD), který platí od roku 2005, podle hostů Duelu ČT24 – hejtmanů krajů Libereckého Martina Půty (SLK) a Zlínského Radima Holiše (ANO) – neodpovídá současnému stavu a je neudržitelný. „Pokud doneseme většinovou dohodu (hejtmanů na změně), vláda s ní bude pracovat,“ sdělil Holiš. „Já si dovedu představit i situaci, že vláda rozpočtové určení daní pro kraje změní bez dohody s kraji,“ řekl Půta. Pořad moderovala Jana Peroutková.
15. 3. 2026

VideoZačala výluka na železnici mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm

Začala dvouměsíční výluka na trati mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm na Vsetínsku. Vlaky tam nepojedou kvůli opravě nebezpečné křižovatky v Zašové do 26. května. Po přestavbě by měla být silnice širší, na místě budou nové odbočovací a připojovací pruhy nebo semafory. Práce vyjdou na téměř dvě stě milionů korun, hotovo by mělo být na konci letošního roku.
11. 3. 2026

V Otrokovicích hořel sklad, z okolí se evakuovaly stovky lidí

V areálu společnosti Toma v Otrokovicích na Zlínsku v úterý dopoledne vzplál zastřešený venkovní sklad plastového materiálu společnosti Remaq, která se zabývá recyklací plastů. Požár likvidovaly desítky hasičů, po téměř pěti hodinách se jim ho podařilo uhasit. Nikdo nebyl zraněn. Z okolí se evakuovalo přes tři sta lidí, odhadovaná škoda se pohybuje mezi dvaceti a padesáti miliony korun. Příčina požáru se vyšetřuje.
10. 3. 2026Aktualizováno10. 3. 2026
Načítání...