Z dokumentů i medailí skládá Alena Pechová příběh rodičů, kteří byli válečnými hrdiny

Nahrávám video
Týden v regionech: Paměťová stopa – Alena Pechová
Zdroj: ČT24

Alena Pechová se narodila dva roky po druhé světové válce. To, že její rodiče byli válečnými hrdiny, jí začalo docházet až mnohem později. Doma se o tom příliš nemluvilo. Dnes se probírá desítkami vyznamenání, medailí, řadou dokumentů a fotografií, spolu s vnukem je třídí a skládá do působivého příběhu.

„Je to spousta vyznamenání a medailí obou rodičů, ať už autentických válečných, nebo pak pamětních. Třeba vyznamenání z Afriky nebo od krále Jiřího VI.,“ ukazuje Pechová.

V dubnu 1939 její matka Hana pocházející z bohaté pražské židovské rodiny Kleinových opustila na přání otce Československo. Odjížděla sama, nebylo jí ještě ani osmnáct let. Lodí se dostala do Palestiny, kde strávila měsíc v internačním táboře. V roce 1942 vstoupila do pomocného ženského sboru při pozemní armádě ATS a byla odvelena do Egypta.

„Celý ten ženský sbor tam montoval auta, která potom odjížděla k bojům, například o Tobruk. Pak maminka dělala tlumočnici, protože ovládala několik jazyků – angličtinu, němčinu, francouzštinu – a naučila se i arabsky. Dělala také kurýra a podobné věci, už ale nebyla jen základní vojenskou pracovnicí,“ říká a ukazuje fotografie maminky se spolubojovnicemi v Africe.

Hana Filipovičová (uprostřed) se spolubojovnicemi z ženského pomocného sboru britské armády ATS ( Auxiliary Territorial Service) v Egyptě
Zdroj: archiv Aleny Pechové

První setkání v Egyptě

Také Alenin otec – Miroslav Filipovič – se rozhodl bojovat v zahraniční armádě. Spolu s bratrem se vydal z rodného Hodonína přes Slovensko do Polska, kde byl zajat sovětskou armádou. Po dohodě byli českoslovenští dobrovolníci přesunuti do Palestiny. Byl přijat k československé zahraniční armádě, převelen do Afriky a poté do Anglie, nakonec bojoval u Dunkerku. S Hanou se potkali v Egyptě.

„Potom tatínka zase převeleli někam jinam. Znovu se potkali až v Praze. Tatínek se vrátil v roce 1945 a maminka až v roce 1946,“ ukazuje repatriační knížky obou rodičů. Haně a Miroslavu Filipovičovým se dcera Alena narodila v roce 1947.

Miroslav Filipovič (první zprava) v československé zahraniční armádě ve Velké Británii
Zdroj: archiv Aleny Pechové

Když se matka Pechové vrátila do vlasti, zjistila, že z její velké rodiny přežila jen matka se dvěma nevlastními bratry a druhým manželem, kteří stačili včas emigrovat do Ameriky. Prarodiče, otec i další příbuzní zahynuli v koncentračních táborech. „Když jsme potom chodili se školou na válečné filmy, měla jsem z toho vždycky horečku. Nemůžu se na válečné filmy dívat,“ říká Pechová.

Čistky v padesátých letech

Na začátku padesátých let bydlela rodina ještě v Praze, v malém bytě v domě, který před válkou patřil prarodičům Aleny Pechové. Rodiče se však jako bývalí vojáci československé zahraniční a britské armády ocitli v ohrožení.

„Když tatínkovy kamarády začali zavírat, jejich anglické manželky dávali do blázince a děti do dětských domovů, maminka rázně zakročila. Prakticky během necelého měsíce jsme se trojitou výměnou bytu ocitli v Hodoníně,“ vysvětluje.

Matka šla v rámci akce „Ženy k dělnickým profesím“ pracovat k soustruhu, tatínek nastoupil do elektrárny. „Maminka si pak poranila oko, už tu práci nemohla vykonávat, tak šla také do elektrárny do skladu, potom dělala plánovačku,“ říká pamětnice.

Odposlechy, sledování a cenzura dopisů

Hanu Filipovičovou pustili do Ameriky za matkou až dvacet let po válce. „To mi bylo osmnáct. Hrozné výslechy, chtěli podepsat spolupráci. Nakonec ji pustili, ale potom už ji znovu nepustili,“ říká. Doma prý měli odposlouchávaný telefon a chodily jim cenzurované dopisy. „Pod námi bydleli sousedi, ti tam byli vyloženě nasazení, protože s elektrárnou neměli nic společného,“ poznamenává. O emigraci krátce uvažovali v srpnu 1968, když byli na dovolené v Maďarsku. Nakonec se ale rozhodli vrátit.

Alena Pechová vystudovala chemickou průmyslovou školu, začala pracovat v Rudných dolech Jeseník jako laborantka a po několika letech se vrátila do Hodonína za rodiči.

„Jsem hrdá a jsem ráda, že mohu předávat dál informace o tom, co tehdy bylo, co se dělo. Zdaleka ale nevím všechno, protože celá léta se o tom nemluvilo. Na spoustu věcí jsem se potom zapomněla zeptat, nebo jsem neměla na to se zeptat,“ uzavírá vyprávění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
15:49Aktualizovánopřed 3 mminutami

Čtyři obce si volí nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich zatím až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřou ve 22:00.
11:36Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoHázení kamenů z mostu trápí obyvatele Barrandova

Házením kamenů či jiných předmětů z mostů na silnice nebo dálnice se často baví skupiny dětí či lidé pod vlivem návykových látek. S takovým nebezpečným případem se nyní potýkají na pražském Barrandově. „Když jdou děti ze školy pěšky, tak se samozřejmě musí podívat na most, jestli tam někdo nestojí a náhodou někoho nenapadne hodit kámen,“ popisuje obyvatel městské části Praha-Hlubočepy Lukáš Chmelař trable, jimž místní čelí. Na problém si stěžují několik let. Lávka sice vypadá jako běžný chodník, ale ve skutečnosti jde o únikovou cestu. Přes zákaz vstupu tu denně projdou desítky lidí. Zabránit jim v tom například plotem s brankou podle správce nejde.
před 23 hhodinami

Vítězkou ankety Zlatý Ámos se stala Adéla Langerová ze Zlína

Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele či učitelku v Česku získala Adéla Langerová ze Základní školy Mikoláše Alše ve Zlíně. Dětský Ámos, kterého uděluje dětská porota, putuje k Miroslavu Holubovi ze Střední průmyslové školy chemické v Ostravě. Ceny v pátek organizátoři udělili v Kongresovém sále pražského hotelu Olšanka. Cenu Ámos sympaťák z internetového hlasování na webu ČT :D získal Václav Úbl ze Základní školy Blatnice na Plzeňsku.
včeraAktualizovánovčera v 16:40

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
včera v 16:28

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
včera v 15:29

Policie vyšetřuje útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze

Na budovu Ruského střediska vědy a kultury v pražských Dejvicích hodil někdo ve čtvrtek večer několik zápalných lahví. Policie o tom v pátek ráno informovala na síti X. Po pachateli pátrá, podezírá ho z trestného činu poškození cizí věci. Ministerstvo zahraničí odsoudilo násilné útoky na jakékoliv objekty. Marija Zacharovová – mluvčí diplomacie Ruské federace, jež na Ukrajině páchá válečné zločiny na denní bázi – útok označila za „barbarský akt“.
včeraAktualizovánovčera v 12:10

Někteří aktéři fotbalové korupční kauzy způsobili škodu přes deset milionů korun

Škoda v korupční fotbalové kauze týkající se sázek na zmanipulované zápasy přesahuje u některých obviněných deset milionů korun, sdělil náměstek olomouckého vrchního žalobce Radek Bartoš. Její rozsah se podle něj u jednotlivých obviněných liší. Výše škody se může podle žalobců ještě změnit s ohledem na úkony týkající se zahraničních sázkových kanceláří. V kauze je obviněno 32 lidí, čtyři jsou ve vazbě. Zásah policie iniciovala fotbalová asociace, její etická komise zahájila 47 disciplinárních řízení.
včeraAktualizovánovčera v 11:33
Načítání...