Na Vysočině testují projekt telemedicíny v domovech pro seniory. V kraji je nedostatek praktických lékařů, kteří do zařízení docházejí zpravidla jen jednou týdně. Díky diagnostickým přístrojům, které obsluhuje zdravotní sestra, a mobilní aplikaci lze stanovit diagnózu na dálku. Telemedicínu už využívají také domovy pro seniory ve Zlínském či Olomouckém kraji. On-line pohotovost funguje například v Jihočeském nebo Plzeňském kraji.
V kamenickém centru Alzheimer Home na Přerovsku mají sestry k dispozici osm diagnostických přístrojů. Ty umožňují měřit srdeční frekvenci, tlak, vyšetřit krk nebo stanovit hodnotu CRP. Naměřené výsledky spolu s anamnézou odešlou lékaři prostřednictvím aplikace a diagnóza obvykle dorazí do hodiny. V tomto soukromém zařízení telemedicína funguje už rok a sestry během něj provedly zhruba pět set vyšetření.
V praxi telemedicína – videokonzultace s lékařem nebo telemonitoring – není žádnou novinkou, do zákona ji ale zakotvila až novela zákona o zdravotních službách účinná od 1. října 2024. Podle platné legislativy mohou zdravotní sestry podávat klientům pouze předepsané léky, diagnostiku jejich zdravotního stavu může provést výhradně lékař. „Máme data za půl roku od spuštění pilotního projektu a počet výjezdů zdravotnické záchranné služby se snížil přibližně o čtyřicet procent,“ uvedla vedoucí ošetřovatelské péče kamenického Alzheimer centra Žaneta Plaňanská.
Sestra jako prodloužená ruka lékaře
Podobný pilotní projekt spustil i Kraj Vysočina v pěti domovech pro seniory. Po vyhodnocení výsledků se počítá s jeho rozšířením. „Na telemedicínu v deseti domovech pro seniory počítáme s alokovanou částkou sedmi milionů čtyři sta tisíc korun na příští rok,“ řekl krajský radní Jiří Horký (ANO). „Sestry se stávají pevnější součástí řetězce vyšetření klienta. V tu chvíli nahrazují ruce lékaře,“ doplnila vrchní sestra domova pro seniory v Havlíčkově Brodě Lenka Drahošová.
Kraj se do projektu zapojil i kvůli psychické pohodě seniorů. „Je pro ně velmi stresující, když je posíláme do jiného prostředí, jejich zdravotní stav se může i zhoršovat,“ vysvětlila Drahošová. Do budoucna by měly projekt spolufinancovat i zdravotní pojišťovny.
On-line lékařská pohotovost
Pacienti v Jihočeském kraji mají od loňského srpna možnost virtuálního spojení s lékařem na pohotovosti. Za tuto dobu službu využilo více než čtrnáct tisíc lidí. Nejčastěji konzultovali příznaky respiračních onemocnění, kožní vyrážky nebo ekzémy.
Od března letošního roku funguje hrazená on-line pohotovost také v Karlovarském kraji. Plzeňský kraj plánuje její spuštění na podzim, nyní probíhá výběrové řízení na poskytovatele služby. Pilotní projekt připravuje i Praha ve spolupráci se Zdravotnickou záchrannou službou.
Pacienti mohou konzultovat svůj zdravotní stav večer, o víkendech i během svátků. Telemedicína tak pomáhá ulevit přetíženým pohotovostem a urgentním příjmům, protože dokáže vyřešit běžné zdravotní problémy na dálku nebo pacienta správně nasměrovat. Lékař může v aplikaci vystavit také eRecept platný ve všech zemích Evropské unie.
Limity telemedicíny
Podle zástupců lékařů však musí mít telemedicína jasná pravidla. „Mělo by platit, že lékař pacienta zná,“ uvedl předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Podle něj by mělo jít o pacienty, kteří jsou u lékaře registrováni nebo u něj mají vedenou zdravotnickou dokumentaci, případně s ním jsou v osobním kontaktu.
Telemedicína přináší větší pohodlí pacientům, šetří čas a snižuje riziko šíření infekcí. Hodí se ale především pro jednodušší konzultace či monitorování chronických pacientů. „V případě závažnějších obtíží je nezbytné, aby se lékař s pacientem viděl takzvaně face to face,“ doplnil mluvčí České lékařské komory Michal Sojka. Osobní vyšetření ani zákroky telemedicína nahradit nemůže.
