Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Dopravního podniku hlavního města Prahy (DPP) v takzvané jízdenkové kauze, která skončila osvobozením bývalého šéfa podniku Martina Dvořáka, lobbisty Iva Rittiga i ostatních aktérů. Obžaloba tvrdila, že 17 haléřů z každé jízdenky vyrobené pro DPP končilo přes zahraniční firmy právě u Rittiga a Dvořáka. DPP vystupoval v kauze jako poškozený.
Podle ústavní stížnosti zasedal odvolací senát Vrchního soudu v Praze v nesprávném složení, a došlo tak k porušení práva na zákonného soudce. Na odmítnutí ústavní stížnosti upozornil Ekonomický deník, výsledek jednání potvrdila mluvčí Ústavního soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková.
Právní zástupce DPP ve stížnosti poukazoval na to, že rozvrh práce dostatečně přesně neurčoval soudce, kteří měli u vrchního soudu rozhodovat. Pozdější nález ÚS v jiné kauze přitom vyžaduje pravidla eliminující libovůli. Nároky nálezu však nelze uplatňovat na dříve přijatá rozhodnutí a starší rozvrhy práce, plyne z usnesení v kauze DPP.
„Do budoucna lze očekávat, že rozvrhy práce budou obsahovat pravidla, zohledňující uvedený nález, nelze je však očekávat u rozvrhů tomuto nálezu předcházejících,“ rozhodl ÚS.
Sedmnáct haléřů
Obžaloba se v kauze DPP snažila prokázat, že Dvořák společně s ekonomickým ředitelem podniku Ivem Štikou obešli zákon o veřejných zakázkách, když v roce 2008 přidělili zakázku na výrobu jízdenek firmě Neograph. Údajně se na tom předem dohodli s jejím ředitelem Janem Janků a Rittigovým obchodním partnerem Peterem Kmeťem. Státní zástupce tvrdil, že na Kmeťův návrh účelově označili jízdenky za ceniny, což jim umožnilo nevyhlásit otevřenou výběrovou soutěž na dodavatele.
Klíčovým důkazem, který vedl ke zproštění obžaloby, byl dodatečně pořízený posudek znaleckého ústavu Equita Consulting. Podle něj nelze určit takzvanou obvyklou cenu jízdenek, a tedy ani to, zda byly předražené.
Papírna platila z každé vyrobené jízdenky 17 haléřů Kmeťově karibské společnosti Cokeville Assets. Podle obžaloby takto firma Neograph nezákonně vyplatila nejméně čtyřicet milionů korun, které pachatelé legalizovali přes další firmy. Obžalovaní manažeři ale uváděli, že šlo o standardní provizi za zprostředkování zakázky u DPP.
