Pražské centrum pomoci uprchlíkům se ve středu večer definitivně zavře. Rozhodlo o tom vedení města, které tvrdí, že Praha již není schopna další běžence z válkou sužované Ukrajiny přijmout. Centrum pomoci Ukrajině je společné pro Prahu a Středočeský kraj, jeho hejtmanka Petra Pecková (STAN) s uzavřením souhlasí. Naopak někteří další hejtmani dali najevo, že se jim krok hlavního města vůbec nelíbí.
KACPU čili krajské centrum pomoci Ukrajině bylo v Praze prapůvodně v městské knihovně, potom v Kongresovém centru na Vyšehradě a v dubnu se přestěhovalo do bývalé bankovní budovy na náměstí OSN ve Vysočanech. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) vyhrožoval jeho uzavřením již několikrát, tentokrát na ně opravdu dojde. Poslední uprchlíky zaregistruje před šestou hodinou večer.
Ráno před otevřením v osm hodin čekaly asi tři desítky lidí, fronta se ale rychle rozpustila. Od začátku války do úterý odbavilo pražské středisko pomoci podle ředitele pražských hasičů Luďka Prudila 99 600 uprchlíků. Primátor Hřib odhadl, že do středečního večera se v Praze ještě podaří překonat hranici sto tisíc zaregistrovaných lidí. „Je to o řád výše, než je drtivá většina asistenčních center,“ prohlásil.
Vzhledem k tomu, že dočasnou ochranu získalo 375 tisíc lidí, směřovala do Prahy více než čtvrtina všech běženců, kteří do Česka dorazili. Hřib při uzavření centra argumentuje tím, že Praha podle něj již není schopna přijmout další uprchlíky. Domnívá se, že hrozí nedostupnost bydlení, lékařské péče, případně že nebude dost místa ve školách.
Centra pomoci střídají informační stánky
Od středečního večera již běženci, kteří do Vysočan dorazí, nezískají komplexní pomoc, na místě zůstane jen informační služba, která uprchlíky seznámí s tím, co mají dělat a že jim pomoc může být poskytnuta na jiném místě.
Praha v minulosti poskytovala rozsáhlou asistenci uprchlíkům také přímo na hlavním nádraží, kam mnoho z nich přijíždí, tu však ukončila již s koncem května. Od června je i na nádraží pouze informační stánek. Nadále ale fungují stanové tábory v Troji a Malešicích určené mimo jiné pro uprchlíky, u nichž není jasné, zda nemají občanství jiného státu než Ukrajiny.
„Troja je čekárna asistenčního centra, takže tam čekají lidé před odbavením na lustrace nebo na postele v cílových ubytovacích zařízeních,“ poznamenal Luděk Prudil. Trojský tábor má kapacitu 150 lidí, malešický 165 lidí.
Kritika hejtmanů i premiéra
Kvůli uzavření vysočanského KACPU se na primátora Hřiba snesla kritika některých hejtmanů a také vládních politiků. Předseda Asociace krajů a jihočeský hejtman Martin Kuba označil rozhodnutí za politické gesto, které podle něj fakticky nic nezmění. „Když ti lidé do Prahy přijedou, budou tam mít kamaráda nebo někoho, u koho se ubytují, tak se v Praze zaregistrují. Neregistruje je Zdeněk Hřib ani magistrát, registruje je odbor azylové a migrační politiky,“ poukázal.
Hřib naopak hovoří o manažerském rozhodnutí, které pražské vedení učinilo poté, co nenašlo sluchu s jinými návrhy. Podle primátora například neprošel návrh, aby se v místech, která jsou přetížená, nevyplácely uprchlíkům příspěvky.
Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že nepovažuje tento krok za rozumný. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) si nemyslí, že by hlavnímu městu něco přinesl. Varoval také, že kdyby začalo uprchlíků výrazně přibývat, mohl by opětovné otevření uprchlického centra nařídit. „V době nouzového stavu má ministerstvo vnitra možnost přikázat hlavnímu městu Praze krajské asistenční centrum provozovat,“ podotkl. Fiala bude s Hřibem v pátek jednat, primátor bude požadovat rozdělování uprchlíků do méně vytížených krajů.
