Neptali se, dělali vše podle svého, říká o ruských vojácích pamětník osvobození Brna

Nahrávám video

Erichu Veselému bude příští rok sto let. Na konci války to byl osmnáctiletý mladík, vyučený soustružník. Pracoval ve firmě na výtahy, která se přeorientovala na válečnou výrobu. Bombardování Brna firmu nikdy nezasáhlo. Hospodářství rodiny Veselých se pak ocitlo pod palbou v polovině dubna 1945, když Rusové stříleli z Pisárek na Jundrov, kudy se stahovala německá armáda směrem na Bystrc. Rusové se pak nastěhovali k nim do domu a tábořili na zahradě.

„Pracoval jsem v závodě, u Skočovského, kde jsme dělali za války armatury do ponorek, kovové odlitky, které se obráběly na soustruzích, dna na dělostřelecké náboje. Někteří kluci museli na zákopové práce, dělali po Brně protiletecké kryty. Já jsem nikam nemusel, protože jsem byl potřebný ve fabrice. V tom jsem měl obrovské štěstí,“ vzpomíná Erich Veselý.

Přestože pracovala pro zbrojní průmysl, firmu nikdy nezasáhly ani ruské, ani americké bomby. Zaměstnanci prý ani do krytu nechodili. „Když jsme byli ve fabrice, tak jsme byli na dvoře. Fabrika končila v poli. Dneska je tam sídliště. Tenkrát nikde nic, jenom pole,“ vysvětluje.

O úkrytu začali uvažovat, až když se blížila Rudá armáda na konci války. „Otec dal postele do sklepa a bydlelo se ve sklepě. Okna do ulice byla zatlučená deskami,“ popisuje.

Erich Veselý s budoucí manželkou
Zdroj: Archiv pamětníka

Na konci dubna, když do Brna dorazila Rudá armáda, ocitl se i Jundrov, kde rodina Veselých bydlela, pod palbou ruských tanků. „Pobořily domy, smetly střechy nebo půlku baráku vybombardovaly. Granát dopadl i do naší zahrady, kde pak byla obrovská díra,“ ukazuje.

„Němci utekli přes kopce směrem na Bystrc. Motoristé se museli vracet do Pisárek, protože v Jundrově vyhodili most a pak už se nemohli dostat dál. Most byl postavený v roce 1940 a oni ho v dubnu 1945 vyhodili. Pak byl postavený náhradní, dřevěný. Až v pětašedesátém roce postavili nový,“ popisuje pamětník.

O svoje první hodinky přišel

„Když přišli Rusové, pěšáci, tak pažbami bouchali naproti na dveře. A já jsem volal: ‚Tati, už jsou tady Rusi.‘ Otec přišel, podíval se a povídá: ‚Ti nás osvobodí od všeho. Nic dobrého z nich nebude‘,“ vzpomíná pamětník.

„Neptali se nikoho, dělali si všecko podle svého. Já jsem získal jako kluk za kilový sáček fazolí, co matka vypěstovala na zahradě, hodinky. To byly moje první hodinky. O ty jsem přišel, když přišli Rusi. Jak je uviděl, hned mi je sundal,“ přibližuje.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.

Ruští vojáci se ke kovářskému mistrovi Veselému (otci Ericha Veselého) nastěhovali i do domu. V průjezdu hospodářství zaparkovali americký nákladní Studebaker (víceúčelový nákladní vůz, který vozil vojáky, munici, cisterny a sloužil i jako základ pro odpalování raket Kaťuša) a utábořili se na dvoře. Veliteli musela matka ustlat v ložnici.

Zatčen v Bystrci

Když šli Erich Veselý s kamarádem navštívit jeho tetu do Bystrce, tak ho dokonce ruští vojáci zajali a musel pro ně pracovat.

„Sebrali mi moji ‚kenkartu‘, neboli občanku. Kamaráda teta nějak vymluvila, já musel s těmi Rusy jít. Měl jsem to štěstí, že jsem skončil nakonec (...) na faře. Já jsem tam byl takový ordonanc (vojenský posel, spojka, pozn. red.). Chodil jsem s ním na národní výbor ve škole. Vím, že verbovali kluky například na zakopávání mrtvých koní. Mě se po čtrnácti dnech nakonec povedlo ukrást legitimace. Rozdal jsem je u řeky klukům a všichni jsme utekli,“ vypráví Veselý.

Rusové je prý už nehledali, z Jundrova odešli na začátku osmého nebo devátého května 1945. A přišli znovu až 21. srpna 1968.

„Ještě že maminku neznásilnili“

Pro Paměť národa vzpomínala na osvobození Brna také téměř stoletá Marie Straková. Její otec byl zahradníkem rodiny Stiassni a vedle jejich vily měli domek. Příjezd ruských vojáků byl podle ní dramatický. „Musela jsem se sestrou jít do vily. Oni vždycky shodili obraz Hitlera na zem a my jsme po něm musely šlapat. Ať to bylo v jídelně, nebo v hale, kde měla Zuzka (dcera majitelů vily Susanne Stiassni, se kterou se Marie Straková v dětství kamarádila, pozn. red.) křídlo. Křídlo pak odtáhli až Češi do nějaké školy,“ říká pamětnice.

Nahrávám video
Zdroj: Post Bellum/Paměť národa

V hale byl gobelín, Němci ho prý nestihli odvézt, tak ho odvezli Rusové s dalšími nakradenými věcmi z vily. Vojáci se podle ní opíjeli a byli agresivní. „Jeden mě honil, sestra utekla do města na Kobližnou ke známým, maminka také. Ještě že maminku neznásilnili,“ popisuje Marie Straková, která se schovala v prádelně.

Znásilňování žen ruskými vojáky potvrzuje i Rudolf Vévoda, kterému tehdy bylo deset let . „Pamatuju si, že můj tatínek měl hlavu v dlaních. Byl u toho a nemyslel si, že to takhle dopadne, když nějaký ruský voják znásilnil ženu z vedlejšího domu. Chlapi se sebrali a šli si stěžovat ruskému důstojníkovi. Ten nechal nastoupit vojáky, ta žena ukázala na toho, kdo ji znásilnil, ten důstojník ho vzal stranou a zastřelil. Tatínek si pak dělal výčitky svědomí, že smrt člověka tak trochu spoluzavinil, že si stěžovali,“ vzpomíná. „Patřilo to k válce, i takové věci,“ dodává.

Nahrávám video
Zdroj: Post Bellum/Paměť národa

Mysleli, že se schovají v chatě za Brnem

Rodina Josefa Felda, kterému bylo tenkrát dvanáct let, utekla na konci války k přehradě do Rozdrojovic, kde měla babička chatu. Mysleli si, že se vyhnou frontě, ale stal se pravý opak. Nejdřív přišli Němci, pak rudoarmějci. „Nejednou se objevil pod okenicí bodák a vylomil ji a další vysadil dveře. A přišli tři Rusové, důstojník se samopalem a dva Asiaté s puškami. To byli první rudoarmějci, které jsme viděli. Ten velitel nám říkal, že tam nemůžeme zůstat, že fronta je na konci Rozdrojovic. Tak jsme si sbalili nejnutnější věci, šli jsme do vesnice,“ vyprávěl Feld pro Paměť národa.

Obec byla úplně vylidněná. „Šli jsme do největšího domu, tam bylo zrovna velitelství a polní kuchyň. Do kuchyně nám donesli brambory a museli jsme škrábat brambory a nám pak dali také nějaké jídlo. Zjistili jsme, že nás velitel chránil, protože ti ruští vojáci ve vsi hrozně řádili, znásilňovali ženy, tak proto všichni utekli,“ vysvětluje. Pak už je prý chránit nemohl, tak odjeli vozem do Bystrce.

Nahrávám video
Zdroj: Post Bellum/Paměť národa

Když se dostali do Brna, šel se Josef Felda s otcem podívat do jejich bytu v Zemědělské ulici, zatímco maminka zůstala u babičky v krytu v Příční ulici. „Všichni Němci, co v tom domě bydleli, už byli pryč. Zůstali tam jenom Rakušané Hauserovi, kteří napsali na náš byt azbukou Češi. A zachránili tak náš byt před vykradením ruskou armádou,“ popisoval pamětník.

„Byli jsme s tatínkem v bytě, když na dveře zabouchal důstojník, vtrhnul do bytu a chtěl hodinky, vodku a ženu. Já jsem hodinky ještě neměl, tatínek je schoval, maminka tam nebyla, vodku jsme neměli, tak jsme nemohli sloužit,“ dodal

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 2 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 5 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 6 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 11 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 12 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 16 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 16 hhodinami
Načítání...