Restituční kauza Walderode se vrací na začátek

Nahrávám video

Restituční kauza rodu Walderode se po zásahu Ústavního soudu (ÚS) vrací na začátek. Soud vyhověl stížnosti Johanny Kammerlanderové, vdovy po Karlovi des Fours Walderode. Důvodem je porušení práva na soudní ochranu. Ve sporu jde o zámek Hrubý Rohozec v Turnově na Semilsku, lesy a pozemky. Rod usiluje o vrácení majetku od začátku 90. let. Justice musí podle nálezu Ústavního soudu respektovat rozhodnutí z roku 1947, kterým ministerstvo vnitra zachovalo Walderodemu československé občanství. Šance na restituci majetku se tak zvýšila.

„Ústavní soud řekl, že restituce je oprávněná a že jeho právní názor je závazný, soudy ho musí respektovat,“ řekl advokát Kammerlanderové Roman Heyduk. Kammerlanderovou nález šokoval v pozitivním slova smyslu.

Na žalované straně stojí více subjektů. Jsou mezi nimi Národní památkový ústav, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo státní podnik Lesy ČR. Starosta Turnova Tomáš Hocke (Nezávislý blok) řekl, že postoj Ústavního soudu je nutné respektovat. Očekává další spory kvůli ztotožnění pozemků či objektů, kterých se případná restituce bude týkat.

„Jestliže Ústavní soud řekl, že panu Walderode občanství zůstalo, v tom případě jsou nároky odůvodnitelné. Teď už se to bude zřejmě zaměřovat spíš na to, který majetek by se měl vydat,“ řekl právní zástupce Národního památkového ústavu Josef Macek.

Zámek trpí, říká památkář

Zklamaný je rozhodnutím Ústavního soudu v kauze rodu Walderode regionální ředitel Národního památkového ústavu pro severovýchodní Čechy Miloš Kadlec. Prakticky to podle něj znamená, že nadále nebudou moci dělat žádné větší opravy na, zatím státním, zámku Hrubý Rohozec v Turnově. „Blokuje to větší investice do toho objektu. Památka tím trpí, protože děláme pouze základní údržbu a nemůžeme čerpat ani dotační peníze, ani investiční peníze,“ řekl Kadlec.

„Chci hledat řešení, aby všichni byli spokojení,“ odpověděla Kammerlanderová na otázku, co bude se zámkem a dalším majetkem v případě vydání. Zámek je podle ní krásně opravený, přetrvávají problémy se statikou. „Stát udělal hodně pro to, aby majetek zachoval,“ uvedla Kammerlanderová. Jen zámecké expozice jí připadají poněkud nudné.

Zámek Hrubý Rohozec
Zdroj: ČTK/Radek Petrášek

Walderode přišel o panství v části Semilska, Jablonecka a Liberecka po druhé světové válce jako Němec na základě Benešových dekretů. V roce 1947 mu úřady československé státní občanství vrátily, po komunistickém převratu v únoru 1948 emigroval a občanství se vzdal. Znovu se stal československým občanem v roce 1992. Zemřel v roce 2000.

Soudy zpochybňovaly osvědčení o zachování občanství

Justice v kauze původně dospěla k závěru, že osvědčení o zachování československého státního občanství, vydané v roce 1947 ministerstvem vnitra, nesplňuje formální a obsahové požadavky. Je tedy nicotným aktem, který nemá žádné právní účinky. Walderode tak nesplnil podmínku zachování občanství, podstatnou při uplatňování restitučního nároku.

Ústavní soud ve svém nálezu ale zdůraznil, že nešlo o nicotný akt. „V restitučním řízení toto rozhodnutí o vrácení občanství již nelze přezkoumávat a je třeba z něj vycházet,“ řekl soudce zpravodaj Josef Baxa. Ústavní soud také připomněl, že Kammerlanderová se v minulosti v jiné linii domohla navrácení části majetku, rozhodnutí tehdy potvrdil i Nejvyšší soud, který v nyní projednávané kauze změnil postoj.

Walderode se před válkou přihlásil k německé národnosti, později narukoval jako vojín do Wehrmachtu. Po válce však svědci potvrdili jeho protinacistické smýšlení i snahu pomáhat československým občanům. Baxa zdůraznil, že tehdejší orgány měly dostatek informací a skutkových podkladů pro rozhodnutí, že si Walderode smí občanství uchovat. „Nemůžeme s odstupem času přezkoumávat akty učiněné v době, která bezprostředně navazovala na tragické události druhé světové války,“ uvedl Baxa.

„Ústavní soud dlouhodobě vykládá podmínky pro restituci majetku, z nichž jednou je i zachování československého státního občanství, zásadně šířeji a zásadně ve prospěch restituentů. Svým nálezem rozhodl, že překážkou restituce nemohou být eventuální formální vady nebo nedostatky rozhodnutí poválečných československých úřadů,“ okomentoval nález advokát Tomáš Nahodil, který se taktéž věnuje restitučním kauzám.

Historie zámku Hrubý Rohozec sahá do začátku 14. století. Původně to byl gotický hrad, nyní se v této památce po třech přestavbách mísí různé stavební slohy. Do majetku rodu Des Fours (od roku 1831 Des Fours Walderode) zámek patřil od roku 1628, kdy ho od Albrechta z Valdštejna koupil i s okolním panstvím Mikuláš Des Fours. Jeho potomkům pak zámek sloužil jako rodové sídlo po více než tři staletí, tedy až do konfiskace v roce 1945.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Liberecký kraj

Policie varuje před střety fotbalových fanoušků ze zahraničí

V Česku hrozí střety zahraničních fotbalových fanoušků, varují policisté na síti X. Informaci o možném riziku dostali od kolegů ze zahraničí. Pohyb fanouškovských skupin od středy monitorují a připravují mimořádná bezpečnostní opatření. Do Česka míří na čtvrteční pohárová utkání příznivci ze Srbska, Řecka a Skotska, do Polska pak přes tuzemsko projíždějí fanoušci z Chorvatska.
27. 8. 2026

Příprava I/35 Českým rájem je opět na začátku, řekl šéf ŘSD Mátl

Příprava silnice I/35 Českým rájem je opět na začátku, Ředitelství silnic a dálnic musí znovu nechat posoudit dopady stavby na životní prostředí v cenném území, to potrvá nejméně 2,5 roku, informoval generální ředitel ŘSD Radek Mátl před jednáním se zástupci Libereckého kraje a dotčených obcí na plánované trase. Původně měla stavba začít v roce 2029, teď dokumenty ŘSD počítají se zahájením v roce 2033. I to je ale podle Mátla příliš optimistické.
24. 8. 2026

V zoo v Liberci uhynul lachtan Hugo, pozřel hlavu panenky

V liberecké zoo uhynul v noci sedmnáctiletý lachtan hřivnatý Hugo. Pitva odhalila v jeho trávicím traktu hlavu panenky, kterou pracovníci zahrady před dvěma dny vylovili z bazénu, uvedla v tiskové zprávě mluvčí zahrady Barbora Tesařová.
22. 8. 2026

Hasiči měli kvůli bouřkám 715 zásahů, vyjížděli hlavně ke spadlým stromům

Hasiči měli kvůli bouřkám od pátečního odpoledne 715 zásahů, nejvíce jich bylo ve Středočeském kraji. Čerpali především vodu ze zatopených sklepů a odklízeli popadané stromy, informovali na síti X. Někde voda podemlela železniční trať. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) ojediněle napršelo až kolem 100 milimetrů za posledních 24 hodin. Někde toky dosáhly povodňových stupňů, to už by v sobotu podle ČHMÚ nemělo nastat.
22. 8. 2026Aktualizováno22. 8. 2026

Brazilští indiáni v Liberci ukáží, jak vyrábí šperky z českých skleněných perliček

Letošní festival Crystal Valley Week v Liberci se zaměří na propojování kultur. Příkladem jsou české skleněné perličky, které k výrobě svých šperků využívá i brazilský domorodý kmen Panará. Jeho zástupci ukáží své šperkařské dovednosti i na festivalu.
19. 8. 2026

Policie vyšetřuje pobodání v Tanvaldu jako pokus o vraždu na dvou osobách

Policisté vyšetřují násilný trestný čin v Tanvaldu na Jablonecku, při kterém v pátek s bodným zraněním skončili v nemocnici tři lidé, jako pokus o vraždu na dvou osobách. Bodná zranění utrpěli dva muži a jedna žena.
8. 8. 2026

Hejtmani řeší chybějící peníze na opravu silnic. Jsou nenárokové, namítá ministerstvo

Ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) nedostanou letos kraje na své silnice druhých a třetích tříd ani korunu, řekl liberecký hejtman a předseda komise Rady Asociace krajů pro dopravu Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) s tím, že je to poprvé od roku 2015. Ministerstvo dopravy v reakci uvedlo, že kraje letos dostanou více než čtyři miliardy korun na konkrétní dopravní projekty, peníze na opravy jsou ale nenárokové.
7. 8. 2026Aktualizováno7. 8. 2026

Policie vyšetřuje násilný čin v Tanvaldu, bodná zranění při něm utrpěli tři lidé

Policie vyšetřuje násilný trestný čin, který se stal v pátek odpoledne v Tanvaldu na Jablonecku. Bodná zranění při něm utrpěli tři lidé, z toho dva muži a jedna žena. Dva zranění jsou v kritickém stavu, řekl zastupující krajský mluvčí záchranné služby Petr Matějíčka. Navíc jedna žena byla podle něj zasažena slzotvorným plynem, u ní stačilo ošetření na místě.
7. 8. 2026Aktualizováno7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.