České vilové kolonie získaly označení Evropské dědictví. Osada Baba v Praze a brněnská kolonie Nový dům spolu s dalšími vilovými komplexy v Evropě vznikly po první světové válce a jsou ukázkou funkcionalistické architektury. Návrh tří desítek pražských a šestnácti brněnských vil byl součástí mezinárodního projektu, do kterého se zapojili světoví architekti.
Vilové kolonie vyrostly kromě Brna a Prahy také například v německém Stuttgartu, polské Wroclawi a rakouské Vídni, i tyto stavby získaly ocenění. Jejich stavitelé se spojili pod projektem Kolonie moderní architektury v Evropě v letech 1927–1932, reagovali tak na nedostatek bydlení po válce. Vzorem bylo stuttgartské sídliště Weissenhof, jehož výstavbu řídil Ludwig Mies van der Rohe za pomoci významných architektů jako Le Corbusier, Walter Gropius a Hans Scharoun.
Tyto kolonie jsou nyní důležitým místem v dějinách evropské architektury, neboť přenesly modernistické teorie do praxe, dokládají vývoj bydlení a zároveň odráží různé politické a sociální poměry dané země. Jsou také ukázkou řemeslné a architektonické zdatnosti.
„Jednalo se tehdy o jedinečný a zároveň o jeden z posledních celoevropských urbanistických společných počinů výstavby na zelené louce,“ uvedl náměstek pražského primátora Petr Hlaváček (TOP 09 a STAN). Magistrát podle něj chystá studii, která by přiblížila okolí architektonicky ceněných domů jejich původnímu vzhledu.
I kolonie Nový dům v Brně prošla stavebními úpravami. „Původně výstavní kolonie v současné době poukazuje na důležitost památkové ochrany, bez které jsou podobné památky často degradovány přestavbou,“ uvedl náměstek Tomáš Koláčný (Piráti), který má oblast kultury a památkové péče v gesci.
Původní myšlenka domů, v jejichž středu se nachází park, dnes už není patrná kvůli soukromému vlastnictví staveb. Změnil se také vzhled domů a v dnešní době je těžké rozpoznat jejich funkcionalistickou minulost.
Pětice ze 48 památek Evropského dědictví je v Česku
Označení Evropské dědictví sahá do roku 2006, kdy vzniklo jako mezivládní iniciativa 17 evropských států. O pět let později byla přijata rozhodnutím Rady Evropy a Evropského parlamentu pod názvem Označení Evropské dědictví (European Heritage Label) s cílem propagovat evropský rozměr pamětihodností, jejich zpřístupnění co nejširší veřejnosti a zajištění kvalitních informačních, vzdělávacích a kulturních aktivit, které vyzdvihují úlohu a místo pamětihodnosti v evropských dějinách.
První českou stavbou, která byla na prestižní seznam zapsána, se stal Přemyslovský hrad a Arcidiecézní muzeum v Olomouci. V roce 2020 na seznam přibyl státní zámek Kynžvart. Celkem nese označení Evropské dědictví 48 památek po celé Evropě.
