Plánovaná trasa silnice z Brna do Svitav okolo přehrady platí, odpůrci u soudu neuspěli

Krajský soud v Brně zamítl žalobu proti aktualizaci zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje. Jiný soudní senát téhož soudu v úterý zamítl i druhou z žalob proti témuž dokumentu, kterou podaly samostatně jen obce Ostopovice a Jinačovice. Trasa čtyřpruhové silnice tak platí. Kraj ji vytyčil od dálnice D1 na sever, povede přes městské části Bystrc a Kníničky a rekreační oblastí přes hráz Brněnské přehrady a dále na sever jižním obchvatem Kuřimi k Černé Hoře. Odpůrci tohoto řešení mohou ještě podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS).

Podle advokáta odpůrců Pavla Černého záleží na nich, zda se ke kasační stížnosti odhodlají. Pokud by případně Jihomoravský kraj uspěl i u NSS, stal by se úterní rozsudek vítězstvím kraje při dlouhodobém prosazování dané varianty silnice.

Plánovaná trasa se nelíbí okolním obcím, má ale ulevit přetíženým tahům

Proti vedení silnice přes Brno dlouhodobě bojují jak lidé z Bystrce a Kníniček, tak i z dalších obcí, kterých se budoucí stavba citelně dotkne. Prosazovali druhou alternativu, která by byla západním obchvatem Brna a k obcím severně od Brna by byla šetrnější.

Naopak existuje i hodně podporovatelů prosazené varianty, protože současná silnice 43 je extrémně přetížená a kvůli tomu i nebezpečná. Vybraná varianta má podle krajské studie také větší potenciál rozmělnit dopravu směřující do krajského města a ulevit tak některým přetíženým komunikacím.

Trasa zvolené silnice navazuje u Černé Hory na již schválenou trasu Boskovickou brázdou, kudy má vést až k Moravské Třebové. U ní se má v budoucnu napojit na stále neexistující dálnici D35.

Soud žalobu zamítl z důvodu zdrženlivosti. Soudce David Raus zdůraznil, že kraj si musí nést důsledky zvoleného řešení, a předjímal, že cesta ke stavbě silnice bude ještě velmi dlouhá a složitá a že bude ještě řada příležitostí podávat námitky v další přípravě, kdy se bude hledat vhodné vedení silnice a její technické řešení.

Raus uvedl, že chápe důvody nesouhlasu navrhovatelů, ale podle něj postup kraje obstojí jak věcně, tak procesně. „Postup nebyl nezákonný, nešlo o obcházení pravidel. Nevykazuje ani administrativní nekorektnosti či neslušnosti,“ uvedl soudce.

Krajská studie, na jejímž základě zastupitelé vybrali variantu přes Bystrc, byla podle soudu komplexní a vypovídající. Doplnil také, že v tak hustě obydleném území nelze stavět žádnou silnici republikového významu, která by nezasáhla negativně nikoho, a naopak poznamenal, že podle studie bude mít stavba nové silnice výrazně větší přínosy než negativa.

Podle advokáta Černého je však přinejmenším zvláštní, že soud uvěřil pravdivosti veškeré argumentace kraje, přestože podle žalující strany bylo zadání studie od začátku špatné a vstupní data nebyla správná.

Plány na postavení tahu existují od druhé světové války

Silnici, o kterou se přou generace, projektovalo po okupaci Československa nacistické Německo a mělo jít o extrateritoriální dálnici přes území protektorátu z Vídně do Vratislavi, což byla tehdy města v německé Třetí říši. Na trase už tehdy vznikla řada náspů, zářezů i mostů, které jsou v krajině dodnes viditelné.

Stát v této trase již desetiletí plánoval dálnici, ale nebyl schopen ji prosadit do územně plánovacích dokumentací, což se povedlo až loni. Během doby se také z chystané dálnice stala jen čtyřpruhová silnice a aktuálně je v konceptech Ředitelství silnic a dálnic dokonce přeznačená na silnici s číslem 73, aby se nepletla se současnou silnicí I/43 z Brna na Svitavy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 11 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 11 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 15 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 21 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
23. 5. 2026

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
22. 5. 2026
Načítání...