Od „žirafy“ po díla ukrytá v kampusu. Masarykova univerzita vydala průvodce po brněnských sochách

Nahrávám video

Průvodce po brněnských sochách najdou lidé od příštího týdne v knihkupectvích a na pobočkách turistického informačního centra. Vydali ho studenti a pracovníci Masarykovy univerzity (MU). Věnuje se i sochám, které už z města zmizely nebo ho zdobily jen dočasně. Nezapomíná ani na díla, která ve veřejném prostoru způsobila pozdvižení.

Na začátku byl nápad představit lidem sochy, které jsou často ukryté v areálech budov Masarykovy univerzity, třeba v kampusu. „Můžete tam přijít, ale musíte o tom vědět. Jsou tam díla autorů zvučných jmen, jako Aleše Veselého, socha od Vladimíra Preclíka, Kryštofa Kintery,“ vysvětlila autorka kapitoly Sochy v prostorách MU Martina Šviková Mrázová.

Nakonec se knížka rozrostla o kapitoly, které lidem přibližují vznik dalších plastik zdobících ulice Brna. A zamýšlí se nad tím, proč je obyvatelé často ze začátku odmítali. Tak jako v případě orloje, který na náměstí Svobody přibyl za primátora Romana Onderky (ČSSD). „Na náměstí Svobody je hodinový stroj, který je z ušlechtilého kamene a nemá s falusem nic společného,“ řekl Onderka v roce 2010.

obrázek
Zdroj: ČT24

Brňané se vyrovnávají se sochami v ulicích s humorem. Třeba tak, že si je přejmenovávají. Sochu Spravedlnosti tak překřtili na „exekutora odnášejícího pračku“ a alegorii Odvahy, jezdecké soše Jošta Moravského, říkají „žirafa“.

„Ve chvíli, kdy je to nové, nezvyklé, tak jsme znepokojení, ale postupně si zvykneme a pak už s těmi sochami najdeme dialog. To, že brněnská nebo i turistická veřejnost si k těm sochám nachází vztah, že na náměstí Svobody bojuje o skleněné kuličky nebo že sochy nazývá různými žertovnými názvy, tak to je podle mého názoru důkaz, že ty sochy sem patří,“ uvedl vedoucí Katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Radek Horáček.

Svérázný přístup k umění

Ze způsobu, jakým lidé se sochou komunikují, ale často nejsou nadšení jejich autoři. Třeba Jaroslavu Rónovi se zrovna nelíbí úhel, ze kterého si turisté fotí jeho jezdeckou sochu na Moravském náměstí. Část díla, kterou takové snímky zachycují, připomíná falus.

Jezdecká socha Jošta v Brně
Zdroj: Wikimedia Commons

„Byl jsem z toho v šoku. Říkám si, že to asi lidé potřebují, a tak to dělají, ale snad to nejsou proboha všichni, co k soše chodí kvůli téhle fotce,“ podotkl autor sochy Jaroslav Róna.

V rámci projektu Sochy pro Brno brzy přibudou do ulic města další dvě, jedna věnovaná páteru Martinu Středovi a další architektu Adolfu Loosovi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 9 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 10 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 14 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 20 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
23. 5. 2026

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
22. 5. 2026
Načítání...