Od prvního razítka po kolaudaci. Web ombudsmanky poradí, co nepodcenit při stavbě

Nahrávám video

Stavbou rodinného domu provede nový web „Domek polopatě“ veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové. Lidem pomůže vyznat se v tom, co a v jakých lhůtách je třeba vyřídit a s jakými úřady přitom komunikovat. Podněty a otázky týkající se stavebnictví jsou druhou nejčastější oblastí, kterou se kancelář ombudsmanky zabývá.

Návštěvníci na webu najdou jednotlivá témata rozdělená chronologicky podle toho, kdy je v průběhu stavby domu budou řešit. U každého jsou zdůrazněné body a rady, které je potřeba mít na paměti nebo které mohou celý proces ulehčit. „Provedeme člověka, občana, od prvních okamžiků, kdy se rozhodne stavět, až do posledních, kdy si žádá o popisné číslo,“ přiblížila Anna Šabatová.

Zvýrazněné je to, se kterým úřadem je nutné danou věc řešit, jaké má úřad lhůty, do kdy má věc vyřídit. Na jednom místě nabízí také potřebné dokumenty a formuláře. „Všechno se snažíme podat jednoduchou, názornou, lidskou formou. Web je určen nejširší veřejnosti,“ popsala vedoucí odboru stavebního řádu kanceláře ombudsmanky Jana Gregorová.

Co dělat, když na žádost nepřiletí razítko

Stránka poradí i se situacemi, kdy jednání s úřadem nejde podle plánů. „Na základě několika set podání ročně můžeme říci, že ne všechny problémy, které lidé v oblasti stavebního práva řeší, mají svou příčinu v nesprávných postupech stavebních úřadů. Problémem je často složitá a nejasná právní úprava,“ řekla Gregorová.

Zároveň web popisuje případy, v nichž se lidé mohou obrátit přímo na ombudsmana. Přitom ukazuje konkrétní řešení, k nimž kancelář ombudsmana v těchto případech v minulosti dospěla. „Pokud by lidé usoudili, že se nachází v podobné situaci, mohou jedním kliknutím ihned vyplnit formulář a poslat právníkům a právničkám ombudsmana podnět,“ uvedla koordinátorka webu Anna Bromová.

Oblast stavebnictví je po sociální oblasti druhou nejčastější, které ombudsmanku zaměstnávají. Lidé v nich často poukazují například na průtahy na úřadech a s tím spojené neúměrné prodlužování řízení. Další častou oblastí jsou i nepovolené stavby, například oplocení, altány, parkovací plochy, kdy lidé kvůli složitosti právní úpravy často nevědí, že jejich projekt vyžaduje povolení stavebního úřadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Česku a Bavorsku, navrhl Posselt

Sudetští Němci i Češi v pondělí na závěr sjezdu krajanského sdružení v Brně položili květiny k památníku obětí okupace v Kounicových kolejích. Zazněla modlitba i požehnání na cestu v obou jazycích. Také poslední akci sudetských Němců v Brně provázel protest, tentokrát poklidný. Předák sdružení Bernd Posselt pro stanici BR navrhl, že by se v budoucnu akce mohla konat střídavě v Bavorsku a Česku. Příští rok se uskuteční v Norimberku.
před 20 mminutami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 18 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 19 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 23 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
včera v 06:30

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
23. 5. 2026

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...