Místo po žebříku vraty. Brno vybudovalo vstup do unikátního vodojemu pod Žlutým kopcem

Nový vchod do jednoho z vodojemů pod Žlutým kopcem nechalo postavit město Brno. Dosud byl do bývalého vodojemu vstup opatřený pouze poklopem a dolů se muselo po strmém žebříku. Namísto poklopu jsou tam nyní dvoukřídlá vrata. Jde o první krok města k budoucímu využití podzemních prostor, o které se v minulosti mimo jiné zajímaly filmové štáby.

Podzemní zásobníky vody se letos staly technickou památkou. Vybudování vstupu do klenutých prostor stálo 2,3 milionu korun. Momentálně se vedou jednání o převodu vodojemů pod Turistické a informační centrum města Brna a o možnostech jejich zpřístupnění pro veřejnost.

„Jedná se o zcela precizní stavební práci, cihly pro vodojem byly speciálně vyráběny tady v Brně a nejsou nijak upraveny, pouze dostatečně vypáleny. Celý vodojem je izolovaný půlmetrovou vrstvou bílého jílu, protože jiná izolace tehdy nebyla k dispozici,“ řekl odborník na brněnské podzemí Aleš Svoboda.

O prostory projevily zájem zahraniční filmové štáby, kvůli špatnému přístupu ale nakonec zvolily pro natáčení jiné místo. Atraktivní lokalita v minulosti lákala developery, Žlutý kopec totiž patří mezi nejlukrativnější adresy v Brně. Na místě vodojemu také magistrát zvažoval postavit podzemní garáže pro blízký Masarykův onkologický ústav. Později své plány ale změnil i díky zájmu filmových štábů.

Od wellness po lodičky

„Nabízí se mnoho možností, jak je využít. Podmínkou jakéhokoliv využití ale bylo vybudování plnohodnotného vstupu, i když ten bude i nadále sloužit jako vstup provozní,“ uvedl náměstek primátorky Oliver Pospíšil (ČSSD).

„Možnosti jsou obrovské. Od celoročního kluziště, protože ve vodojemech je stabilní teplota, přes wellness centrum až po vybudování přístavu s možností jízdy na loďkách,“ přiblížil Svoboda, který je iniciátorem zpřístupnění unikátních prostor pro veřejnost.

Pokud by se v budoucnu měl vodojem otevřít veřejnosti, postavil by se do něj další vstup ze strany od Tvrdého ulice, současný nový vstup by pak sloužil jako únikový východ.

Komplex tvoří tři podzemní nádrže, které jsou mimo provoz od roku 1997. Vybudovaný vstup vede do nejstarší a nejmenší z nich, cihlové nádrže z roku 1870 s rozlohou přibližně 45 krát 45 metrů a s výškou šest a půl metru. Druhý cihelný vodojem je větší, měří asi 40 krát 70 metrů a je vysoký sedm metrů, třetí vodojem tvoří dvě menší betonové nádrže vybudované na začátku 20. století.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 7 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 8 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 12 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 17 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
23. 5. 2026

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
22. 5. 2026
Načítání...