Miliardové projekty na jižní Moravě stagnují. Překladiště v Hodoníně i lázně v Pasohlávkách čekají na investice

Nahrávám video

O ambiciózních projektech za miliardy korun se na jižní Moravě bez reálného posunu mluví roky. První zmínka o možném zbudování překladiště v Hodoníně za 27 a půl miliardy korun se objevila v roce 2015, o lázních na břehu Novomlýnských nádrží u Pasohlávek se uvažuje ještě déle. Posun pro překladiště by ale mohly přinést evropské dotace, do začátku října se také mohou hlásit zájemci o stavbu lázní.

Dotaci 800 milionů korun nabízí od pátku ministerstvo dopravy na výstavbu i opravu překladišť kombinované dopravy. Společný záměr na výstavbu takzvaného multimodálního logistického centra podepsala hodonínská radnice s investorem už v roce 2015. Od té doby zůstává zatím vše jen na papíře.

V části řeky Moravy měly už příští rok jezdit lodě se zbožím z Číny. Alespoň podle původního optimistického plánu investora, společnosti DOE Europe SE, mělo na řece vzniknout překladiště podobné tomu v holandském Rotterdamu. Výstavba kontejnerového překladiště v hodonínské oblasti Nesyt ale ještě ani nezačala.

„Pro Hodonín by to bylo určité plus, ale samozřejmě je to záležitost výkupu pozemků nebo směny pozemků, má to spoustu problémů,“ řekl starosta Hodonína Milan Lúčka (nestr.). Mezi problémy patří třeba jedna z podmínek města, výstavba obchvatu.

„Překladiště tak, jak se plánuje, předpokládá, že by v něm mohlo pracovat až 3 tisíce lidí a vzhledem k tomu, že se jedná o velké logistické centrum, tak není možné, aby automobily jezdily přes město,“ uvedl mluvčí města Josef Horníček. Ředitelství silnic a dálnic ale v přípravě obchvatu nepokračuje, i přestože má vykoupené pozemky.

Nedostatek vody by měl vyřešit kanál Dunaj–Odra–Labe

Dalším problémem je nedostatek vody. V současné době má Morava, tedy řeka, kudy mají plout lodě s mnohatunovým nákladem, zhruba půl metru. Alespoň v místě, kde se má překladiště na řeku napojovat. Projekt investora přitom počítá s hloubkou necelé tři metry.

„Znamená to dostavět tři jezy, které zadrží tu vodu v krajině. Jsme schopni dotovat vodu do oblasti Hodonína, a to buď čerpáním vody z Dunaje, nebo zachycením vody z Dyje,“ prohlásil člen představenstva DOE Europe SE Jan Vlček. To by ale musel další ambiciózní projekt, vodní koridor Dunaj–Odra–Labe, vést právě přes Hodonín. Jestli to tak bude, ale zatím ministerstvo dopravy nerozhodlo.

Nahrávám video

Projekt lázní v Pasohlávkách hledá svého investora

Dalším sledovaným projektem se zahraničními investicemi na jižní Moravě je výstavba lázní na břehu Novomlýnských nádrží. Jihomoravský kraj společně s obcí Pasohlávky teď nabízí plochu o třiceti hektarech k prodeji za 380 milionů korun. Zájemci se můžou hlásit do 1. října. Zatím se neozval nikdo, a to ani čínská společnost Rise Sun, která o stavbě obřích lázní pro dva tisíce klientů jedná s krajem už tři roky.

Pozemky patří Thermalu Pasohlávky, společnosti, jejíž akcie drží kraj a obec. Memorandum o tom, že zde lázně čínská společnost postaví nejpozději do roku 2019, podepsal tehdejší hejtman Michal Hašek už v roce 2015.

Budoucnost lukrativní plochy na dohled od Pálavy by se mohla změnit 1. října. „Nabídkové řízení na prodej strategických pozemků v lokalitě Pasohlávky byl vyhlášen 1. srpna a končí 1. října, do té doby mohou zájemci podávat své nabídky,“ uvedla mluvčí krajského úřadu Jihomoravského kraje Monika Brindzáková.

Inzeráty se objevily na realitních serverech jak v Česku, tak také v zahraničí. Investice je ale tak velká a specifická, že zájemců nejspíš moc nebude. „Akcionáři, tedy obec Pasohlávky a Jihomoravský kraj, dlouho ladily podmínky tohoto výběrového řízení. Nejzákladnější podmínkou je to, aby se pokračovalo v tom projektu, který byl naplánován, tedy lázeňská zóna. Cena je 380 milionů korun,“ dodala Brindzáková.

Původně totiž měla obec obavy z toho, aby na poloostrově nevzniklo něco jiného. Teď se někteří místní zase bojí, že čínskému investorovi už došla trpělivost a o plochu ztratil zájem. Dokud lázně nevzniknou, tak to nejdůležitější, totiž léčivý zdroj vody, který je ukrytý jen kousek od posledních domků v Pasohlávkách, zatím dál zůstane za plotem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Česku a Bavorsku, navrhl Posselt

Sudetští Němci i Češi v pondělí na závěr sjezdu krajanského sdružení v Brně položili květiny k památníku obětí okupace v Kounicových kolejích. Zazněla modlitba i požehnání na cestu v obou jazycích. Také poslední akci sudetských Němců v Brně provázel protest, tentokrát poklidný. Předák sdružení Bernd Posselt pro stanici BR navrhl, že by se v budoucnu akce mohla konat střídavě v Bavorsku a Česku. Příští rok se uskuteční v Norimberku.
před 21 mminutami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 18 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 19 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 23 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
včera v 06:30

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
23. 5. 2026

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...