Kapacita distribuční sítě na jihu Moravy vzroste. Někde již neumožňuje připojení solárních panelů

Nahrávám video

Víc lidí na jižní Moravě bude moci posílat přebytky energie z fotovoltaických elektráren zpět do sítě. V některých oblastech to už teď není možné – kapacita distribuční sítě je přeplněná. Energetická společnost EG.D, která je jediným distributorem elektřiny na jihovýchodě Moravy, teď do navýšení kapacit investuje miliardy. Podle ředitele České fotovoltaické asociace se ale ani po rozšíření sítě nejspíš nebudou moct připojit všichni zájemci.

Solární panely na přístřešku Iva Gryce v Komořanech už s prvními jarními paprsky zásobují dům elektřinou. Do sítě ale zapojené nejsou, nemohou tak posílat přebytečnou energii pro spotřebu ostatním. Její kapacita je totiž plná.

„V současné době, kdy má za chvíli platit sdílená elektřina, je to mrzuté. Člověk by mohl rodině, přátelům poskytnout nějakou energii,“ řekl Gryc. Ve sklepě si proto nechal namontovat více baterií, které energii navíc uloží.

V domácnostech, které baterie nemají, ale přijde přebytečná energie vniveč. Jižní Morava má přitom nejvíc domácích solárních elektráren v tuzemsku. „Zájem je obzvláště v posledních dvou letech tak enormní, že jsme prostě nemohli uspokojit všechny zákazníky,“ uvedl místopředseda představenstva EG.D Pavel Čada.

Distribuční společnost chystá navýšení kapacity sítě. Podle asociace ale bude stále nedostatečná


Například Komořany jsou rozdělené na dvě části. Ve starší zástavbě jsou kapacity již naplněné, obyvatelé nových domů ale přebytky do sítě už posílat můžou. Aby to tak mohlo dělat více domácností, instaluje distribuční společnost do země kabely vysokého i nízkého napětí a taky staví nové trafostanice. Letos investuje přes deset miliard korun, z toho na jihu Moravy miliardu a půl.

Podle ředitele České fotovoltaické asociace je však investice stále nedostatečná. „Je to kapka v moři, pokud tam jsou řádově jenom jednotky miliard korun. Mělo by to být minimálně o jeden řád výše,“ uvedl Petr Maule.

„Naše investice jsou cílené právě do míst, kde je kapacita vyčerpaná. Nedokážu teď jednoznačně říci, jaké číslo lze připojit díky investicím v letošním roce,“ reagoval Libor Kolář z rozvoje a koncepce sítí společnosti EG.D.

S navýšením kapacity pomůže i stát. Ministerstvo průmyslu mezi provozovatele distribučních sítí rozdělí skoro sedm miliard korun. „Výzva podpoří investice provozovatelů distribučních sítí a zároveň zmírní navyšování regulované složky ceny elektřiny, ke které právě kvůli investicím do soustavy dochází,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Zájemci o připojení do sítě mohou své možnosti zjistit pomocí mapy připojitelnosti. Stačí do ní zadat přesnou adresu a výkon elektrárny.

Zájem o solární panely v posledních letech vzrostl

Zatímco v roce 2020 evidovali energetici 2600 žádostí o připojení fotovoltaických elektráren do sítě, loni to bylo 31 tisíc. Z toho 26 tisíc žádostí bylo z Jihomoravského kraje.

Na nové fotovoltaické systémy mohou žadatelé od státu získat až 50procentní dotaci v rámci programu Nová zelená úsporám. Žádost je třeba podat přes informační systém Státního fondu životního prostředí. Doložit musí odborný posudek spolu s vyhodnocením možných úspor, kopii průkazu energetické náročnosti a doklad o realizaci projektu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 9 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 14 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 19 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
23. 5. 2026

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
22. 5. 2026
Načítání...