Hasičů v obcích zasažených tornádem ubylo, většina území je uklizená

Nahrávám video

V oblasti zasažené tornádem je od pondělí výrazně méně hasičů než v uplynulých dnech. Vedení hasičského sboru spolu s krizovým štábem o redukci rozhodlo poté, co se podařilo uklidit od sutin a odpadu většinu území poškozených obcí. Škody po tornádu má asi šestnáct set domácností, odhaduje organizace Člověk v tísni. Do postižených obcí směřuje finanční pomoc.

Ještě v sobotu se počet hasičů pohyboval kolem osmi set, spolu s nimi zasahovali také vojáci. Hasiči avizovali, že jich od pondělí bude v zóně tornáda zhruba polovina, nakonec je v akci 624 hasičů s 204 kusy techniky. Situace se neustále vyvíjí, těžko se konkrétní počty nasazených hasičů predikují, vysvětlil jejich jihomoravský mluvčí Filip Venclovský.

V Hruškách, Lužicích, Mikulčicích, Moravské Nové Vsi a Hodoníně-Pánově pomáhaly takzvané odřady z různých krajů. Většina už v neděli odjela domů. „Na místě budou pokračovat v práci kromě bezmála tří stovek jihomoravských hasičů také hasičské odřady z krajů Středočeského, Vysočiny, Olomouckého, Pardubického a Zlínského,“ uvedl mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška. V odřadech bude 130 hasičů.

Na místě zůstala i těžká technika a hasiči ze záchranného útvaru. Pokračuje převoz suti z meziskládek na tři centrální úložiště. Na skládce v Hruškách se otočí sto nákladních automobilů za hodinu. Hasiči také odstraňují polomy a nebezpečné stromy v okrajových částech obcí.

V neděli měli hasiči na třicet žádostí o demolici

Těžká technika pokračuje v demolici vybraných objektů v Hruškách. V neděli večer hasiči evidovali bezmála třicet žádostí o demolici hasičskou technikou. Další žádosti budou přijímat do úterního večera.

V neděli z jižní Moravy odjeli například hasiči z Karlovarského kraje. V Lužicích u Hodonína pomáhali více než týden. Prostřídalo se tam 83 hasičů z profesionálních stanic a dobrovolných jednotek v západních Čechách. Společně s nimi na místě působily dvě členky týmu psychologické intervence. Hasiči byli nasazeni denně deset až 14 hodin.

„Stále platí, že pokud kolegové z Jihomoravského kraje opět požádají o pomoc, jsme připraveni ihned znovu zamířit na Moravu,“ informovali karlovarští hasiči na Facebooku.

Svoz dobrovolníků z Hodonína by měl pokračovat

Úklid výrazně pokročil nejen na území obcí, ale i v polích mezi nimi, která byla posetá troskami. Přispěli k tomu dobrovolníci, které v sobotu a neděli svážely z letiště u Ladné a od kulturního domu v Hodoníně autobusy. Záchytné parkoviště na letišti už není v provozu, svoz z Hodonína by měl ještě pokračovat. Dobrovolníci musí parkovat na vymezených plochách, aby neblokovali dopravu.

Vedení Jihomoravského kraje se před prodlouženým víkendem obávalo extrémního přívalu dobrovolníků, který by práce spíše komplikoval. Nakonec jich přijely stovky, pomáhaly především s úklidem v okolí obcí – na polích či vinicích.

Nejasnosti kolem dotací a pojištění

Organizace Člověk v tísni odhaduje, že tornádo silně zasáhlo asi šestnáct set domácností na Břeclavsku a Hodonínsku. „Nejprve jsme odhadovali, že tornádo silně poškodilo okolo dvanácti set domácností. Ukazuje se ale, že to bude o dost vyšší, odhadem jich bude přibližně šestnáct set,“ řekl Václav Kučera, který řídí pomoc Člověka v tísni v zasažených obcích. Statici zatím určili k demolici více než 180 domů.

Mobilní tým úředníků Státního fondu podpory investic zatím přijal 311 žádostí o dotaci na obnovu bydlení. Téměř 250 žádostí je na opravy rodinných domů, zhruba padesátka na demolice a jedenáct na opravy bytových domů spravovaných společenstvími vlastníků jednotek. Ve Stebně na Lounsku úředníci pomohli vyplnit devětatřicet žádostí o podporu.

Jedna z obětí postižených tornádem na Twitteru popsala vyřizování žádosti o dvoumilionovou dotaci: „Bylo mi řečeno, že dotace se krátí o částku od pojišťovny a dále o jakýkoliv peněžní dar, který jde oficiální cestou.“

Takový postup zkritizovali někteří opoziční politici, o špatně nastavených pravidlech hovořili například předseda ODS Petr Fiala nebo bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Ministerstvo pro místní rozvoj uvádí, že maximální podpora se vypočítá jako rozdíl mezi celkovými náklady na obnovu nebo pořízení, výší vyplaceného pojistného plnění, výší jiné podpory státu a příjmem z veřejné sbírky.

Mluvčí resortu David Hořínek vysvětluje, že dotace se řídí celkovou výší škody: „Pokud má paní dům k demolici, tak je potřeba buď potvrzení škody od likvidátora pojišťovny, nebo od autorizované osoby. Pokud byla škoda vyčíslena například na 3,5 milionu korun a paní je pojištěna na dva miliony korun, státní dotace bude 1,5 milionu korun,“ popisuje.

Dary podle jeho slov nikdo neodečítá, ale je prý vhodné je použít na cokoliv jiného, než na co je určena dotace.

Aby byla pomoc co nejefektivnější, zjišťují pracovníci humanitárních organizací, co přesně lidé potřebují. Člověk v tísni mapuje škody v Mikulčicích, Lužicích a v Hodoníně. Mnozí lidé už mají nasmlouvanou rekonstrukci svých domů. Potřebují však nadále stavebniny a pomoc dobrovolníků, kterých ale na místě postupně ubývá.

Finanční pomoc

Diecézní charita Brno do konce týdne rozešle na účty zasažených lidí částky od padesáti do dvou set tisíc korun. V případě výjimečné míry poškození obydlí i 300 tisíc. V pondělí dle charity bylo připraveno 263 darovacích smluv v celkové hodnotě 51 milionů korun.

Lidé s domy určenými k demolici mohou získat čtvrt milionu korun od Českého červeného kříže. Jde o projekt nazvaný Obnova bydlení, v rámci nějž organizace rozdělí padesát milionů korun. Další dva miliony Červený kříž uvolnil na stavební materiál pro obec Stebno na Lounsku, přes kterou se přehnala silná vichřice s kroupami.

Zastupitelé Vysočiny v pondělí na mimořádném jednání zastupitelstva jednomyslně schválili dar deseti milionů korun Jihomoravskému kraji. Nabízejí také technickou a materiální pomoc pro postižené obce.

Člověk v tísni začne během příštího týdne rozesílat rychlou pomoc 150 tisíc korun prvním rodinám. V případě, že příjemci pomoci nemají bankovní účet, obdrží dar formou šeku.

Kromě rozsahu hmotných škod zjišťuje Člověk v tísni na místě i psychický stav obyvatel, aby jim mohl následně pomoci psycholog. Právě řešení traumat, která v lidech tornádo zanechalo, se vedle shánění stavebních materiálů a dobrovolníků ukázalo jako nejvíce potřebné.

„Za tu dobu, co tu jsem, pozoruji, že se situace zhoršuje. Lidem postupně všechno dochází a budou potřebovat pomoc psychologů. Pohroma, která je postihla, po sobě vedle rozbořených domů zanechá i traumatické dopady a posttraumatické šoky. Už teď pociťují někteří lidé včetně dětí paniku či úzkost, když se blíží velký mrak, nebo fouká silný vítr,“ popsal Kučera.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 7 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 12 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 17 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
23. 5. 2026

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
22. 5. 2026
Načítání...