Dva měsíce uběhly od ničivého tornáda, které nemá v moderních dějinách Česka obdoby. Zasáhlo pět obcí na Břeclavsku a Hodonínsku, vyžádalo si oběti na životech a napáchalo miliardové škody. Živel poškodil přes tisíc domů, dvě stovky z nich musely k zemi. Česká televize sleduje několik příběhů lidí z postižených oblastí.
Petr Marada přišel při tornádu hned o pět střech. Na svém domě i na budovách, které ho živí – vinařství, skladu, vinných sklepech. Dům i vinařské provozovny už má sice pod střechou, jednu z nich budou však muset předělat.
„Na jednom sklepě jsou špatně položené střešní tašky. Nepřičítám to těm chlapům, byli to šikovní tesaři, akorát se spěchalo,“ svěřil se Petr Marada. Spěchat potřebuje i nadále, opravy a zateplování domu ale brzdí nedostatek řemeslníků i materiálu.
Kvůli tornádu přišel i o živobytí, polovinu révy mu zničily kroupy a nemá ani zázemí pro výrobu vína. Vybavení tak stojí na dvoře. „Máme rozbité nádoby, do všeho nám prší, práší se. Všichni se ptají: Proč nemáte nové víno? Ale kde bych ho dělal? Čím bych ho dělal, na čem bych ho dělal?“ přiblížil. Blíží se navíc vinobraní. „Když víte, že za čtrnáct dní začne burčák a nebudete mít čas, to je k vzteku,“ řekl.
Ložnice v lisovně
Také Vít Pavka je vinařem, i když je to pro něj jen koníček. Vinný sklep se mu teď stal novým domovem, přespává v lisovně. Tornádo i jeho připravilo o střechu nad hlavou. Po dvou měsících je místo, kde stával jeho dům, prázdné. Zbyla z něj jen suť, kterou auta odvezla na skládku.
Základy v zemi naznačují, kde by měl stát dům nový. „Souhlas od stavebního úřadu snad mám, ale potřebuju dokončit stavební projekt, na to se momentálně čeká. Hledal jsem projekční kanceláře, ale opravdu jsou tak zaneprázdnění, že se musí čekat,“ popsal a dodal, že telefonáty už ani nepočítá.
Na jeho účtu už skončily stovky tisíc korun z různých sbírek. Přesný přehled ale nemá. „Abych řekl pravdu, já nevím, protože nemám přístup k internetu. Přístup jsem měl na tomto domě,“ řekl.
Děti vysypaly i drobné z pokladničky
O dům i hospodu přišel během smršti také Ivan Sečkář. To ale zdaleka nejsou ty největší ztráty, při tornádu zemřel jeho bratr. „To jsem se dozvěděl asi hodinu po tom tornádu. Volala mi neteř, že ho to zabilo. Předtím jsem si ještě říkal, že se to holt postaví znovu, ale tohle už se vrátit nedá,“ svěřil se.
Naději do rodiny začali nosit lidé, které ani neznali – dobrovolníci. „Přišel starší pán a zeptal se, jestli jsem majitelem té restaurace. Říkám, ano. Strčil mi do ruky peníze a šel pryč. Vhrkly mi slzy do očí. Takových momentů bylo daleko víc. Přijela rodina z Olomouce, přivezla nějaké peníze. A děti, že měly v autě pokladničku, tak se ještě vrátily, vysypaly pokladničku,“ popsal.
Restauraci, kterou založila babička a byla srdeční záležitostí celé rodiny, by chtěl Ivan Sečkář postavit znovu. V ideálním případě, aby stála příští rok, v roce, kdy měla původně slavit sté výročí.
Šest životů a miliardové škody, ale i stovky dobrovolníků
Tornádo si poslední červnový čtvrtek vyžádalo šest životů a poničilo na dvanáct set domů. Zasažené kraje a obce vyčíslily své škody na jednu a půl miliardy korun. Pokud se připočítají i škody na soukromém majetku, odhady převyšují deset miliard korun.
Ve dvou obcích tornádo vážně poškodilo i základní školy. V Moravské Nové Vsi je ještě šance, že by se v jedné z budov mohlo v září učit, děti z Hrušek budou muset dojíždět jinam. Týden před začátkem školního roku se vedení tamní školy chystá na velké stěhování.
Neštěstí vyvolalo také velkou solidaritu. V různých sbírkách charit a neziskových organizací se vybrala víc než miliarda korun. Lidé posílali peníze i na účet kraje, celkem asi 70 milionů.
S obnovou přišly ihned po neštěstí do zasažených obcí stovky dobrovolníků. Celkem se tam vystřídala taky více než tisícovka vojáků, v akci bylo přes sto kusů těžké techniky. Hasiči, policisté i armáda se podíleli na záchranných a likvidačních pracích, pomáhali odvážet odpad, vyslali i psychology a lékařský tým.
