Do většiny obcí zasažených tornádem mohou vjet auta. Hasiči už poslali k zemi dvacítku domů

Policie od středy uvolnila vjezd do tornádem postižených obcí na Hodonínsku a Břeclavsku. Hasiči mají v obcích 41 požadavků na demolice. Zatím šlo k zemi 20 domů, jejichž demolici řídili, celkem má jít o 185 domů. Kvůli poškození domů bude potřebovat dlouhodobější ubytování více než dvacítka rodin.

Řidiči se autem nedostanou do všech obcí, které živel zasáhl. Výjimkou je Moravská Nová Ves, vjezd tam stále reguluje policie. „Od silnice 55 od hlavní křižovatky ještě filtr bude, protože je to jediná komunikace do centra a v té klíčové křižovatce by tak mohlo dojít ke komplikacím,“ uvedl ředitel jihomoravských policistů Leoš Tržil.

Do ostatních obcí zasažených tornádem už mohou řidiči vjet. Komunikace přes ně kromě místních běžně využívána není, obvykle se jezdí po silnici 55. Do obcí ale po tornádu mířili především dobrovolníci. Vjezd do postižených obcí tak byl uzavřen, aby silnice nebyly zbytečně zahlcovány vozy. Ještě i nyní Tržil apeloval na dobrovolníky, aby parkovali mimo hlavní komunikaci, aby jejich vozy nebránily v provozu.

Policie se nyní bude zaměřovat především na kontrolu vozů vyjíždějících z těchto oblastí. „A to v návaznosti na přepravu stavebního materiálu, případně technických prostředků, tak abychom zamezili krádežím,“ uvedl Tržil.

Někteří s demolicí domů na hasiče nečekali

Hasiči zatím v obcích řídili demolici 20 domů. K demolici je určeno celkem 185 domů, některé už ale zbourali lidé svépomocí, na hasičskou těžkou techniku čekat nechtěli. 

„Likvidační práce se chýlí ke konci, komunikujeme se starosty obcí, budeme postupně předávat místa zásahu jednotlivým starostům. Do budoucna se bude nutné zaměřovat na demoliční práce na objektech a na skládkování a převozy dočasných deponií,“ uvedl velitel zásahu hasičů Michal Hlavička.

Hasiči podle Hlavičky evidují 41 požadavků na demolice. Ředitel jihomoravských hasičů Jiří Pelikán ale později upřesnil, že požadavků je celkem 54. První objekty, jejichž demolici řídili hasiči, šly k zemi minulý pátek, začalo se zdravotním střediskem a bytovým domem v Lužicích.

Nahrávám video

Dlouhodobější ubytování kvůli poškození domů bude potřebovat 24 rodin. Ideální řešení se pro ně bude hledat, uvedl ve středu hejtman kraje Jan Grolich (KDU-ČSL). Jde o šest rodin v Hruškách, osm v Lužicích, pět v Mikulčicích a pět v Moravské Nové Vsi. Kraj o rodinách získal informace od humanitárních organizací, které v místě působí.

„Máme k tomu připravenou řadu nabídek na nějaké mobilní ubytování, dočasné ubytování, které budeme předávat obcím. Humanitární organizace by pak ve spolupráci s obcemi měly jednat s jednotlivými rodinami a hledat pro ně ideální řešení a samozřejmě způsob financování,“ uvedl hejtman.

Tornádo a bouře v několika obcích u Hodonína předminulý týden poničily asi 1200 domů, celkem 185 domů má jít k zemi. Organizace Člověk v tísni uvádí, že poškozených je zhruba 1600 domů, kraj ale nadále pracuje s počtem 1200.

Škody téměř za čtyři miliardy

Pojišťovny mají z ničivých bouřek v Česku nahlášeno 26 900 škod za 3,841 miliardy korun. Celkem ale odhadují 36 tisíc škod za 5,1 miliardy, informovala Česká asociace pojišťoven. Zatím pojišťovny vyplatily klientům 436 milionů korun. 

Podle asociace je v tuto chvíli vyřízeno 28 procent všech nahlášených pojistných událostí, u pojištění budov občanů je to 44 procent. Vyplacené škody se zhruba na polovinu dělí na pojištění občanů a podnikatelská pojištění. Zatímco u občanů činí průměrná škoda 85 400 korun, u podnikatelů 380 tisíc.

V případě samotného tornáda, které pustošilo oblast mezi Hodonínem a Břeclaví, pojišťovny odhadují počet škod na 13 700 za 3,7 miliardy korun. Nahlášeno jich mají 9300 za 2,7 miliardy.

Červnové bouřky by se tak podle expertů pro pojišťovny mohly stát čtvrtou nejnákladnější živelní pojistnou událostí od vzniku České republiky v roce 1993. „Odhady zatím máme jen hrubé. Ale pokud by byly pojištěné škody na majetku zhruba tři miliardy korun, dostalo by se tornádo hned za troje rozsáhlé povodně a přeskočilo všechny orkány,“ uvedla už dříve mluvčí asociace Veronika Nová.

Havlíček navrhuje rychlejší vydávání víz pro ukrajinské dělníky

Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Halvíčka (za ANO) by při obnově tornádem zasažených obcí mohlo pomoci urychlení vydávání víz pro pracovníky z Ukrajiny. Uvedl také, že obce by měly označit prioritní stavby. Tyto dva kroky by podle něj mohly pomoci správně rozložit kapacity dodavatelských firem. 

Šéf Pirátů Ivan Bartoš v ČT řekl, že podle jeho informací v oblastech zasažených tornádem mají lidé problémy s dostupností firem, které se podílejí na obnově. Havlíček by proto podle něj měl oslovit Hospodářskou komoru nebo asociace, které sdružují stavební firmy, zda by bylo možné poslat pracovní kapacity právě do postižených míst.

Havlíček se s premiérem Andrejem Babišem (ANO) v pátek setkal s místní Hospodářskou komorou a regionálními stavebními firmami. „Hospodářská komora nám připravuje konkrétní požadavky, firmy mají kapacity, případně vše řeší subdodávkami,“ řekl Havlíček. 

V zasažených lokalitách je nutné zajistit i dopravní dostupnost. „O víkendu jsme v rámci ministerstva dopravy uvolnili průjezd nákladních automobilů, které jinak o víkendech a prázdninách jezdí v omezeném režimu, takže zásobování a přeprava materiálu jsou vyřešeny,“ dodal Havlíček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 8 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 8 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 12 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 18 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
23. 5. 2026

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
22. 5. 2026
Načítání...