Dálnici zamítli. Z Brna do Svitav povede silnice první třídy

Nahrávám video

Z plánů na dálnici sešlo, místo ní na trase z Brna směrem na sever vyroste silnice první třídy. Jihomoravští radní ve středu po poradě s dopravními experty definitivně vybrali pomalejší variantu čtyřproudého tahu. Obcím na stávající spojnici do Svitav by se mělo ulevit, proti výstavbě jsou ale sídla na plánované trase přes Bystrc.

Trasa plánované silnice první třídy
Zdroj: Jihomoravský kraj

I mimo dopravní špičku projede obcí Lipůvka během pěti minut více než stovka aut. Každé třetí je přitom nákladní. Není divu, že se obyvatelé na nový tah na Svitavy, který povede mimo obec, těší.

„Obec, stejně jako všechny obce, které jsou na I/43, o to usiluje dlouhodobě. Jestli to bude D43 nebo silnice rychlostního typu, je nám jedno. Samozřejmě nám to vymístí tranzitní dopravu z obce,“ popsal starosta Lipůvky Ivo Pospíšil (nestr. za STAN). Denně Lipůvkou podle oficiálního sčítání Ředitelství silnic a dálnic projede více než 20 tisíc aut. Podle starosty Pospíšila by se na novou silnici přesunulo asi 70 procent z nich.

Silnice první třídy by alespoň podle předběžných plánů měla protínat cestu mezi Drásovem a Malhostovicemi, a to jen několik desítek metrů za posledními domy v obou obcích. V nich jsou proto místní proti. „No, vadí mi to, samozřejmě, komu by to nevadilo. Ale překvapení to není, spíš nakonec bude překvapení, kudy to povede,“ popsala Eva Dvořáková z Drásova.

Stejně tak se proti stavějí i další obce, které leží na trase, kudy má v budoucnu čtyřproudá silnice vést. Mají totiž strach, že obdobný problém, jako má teď třeba Lipůvka, by se v budoucnu mohl přesunout za domy jim. Kraj slibuje, že tak to nebude, a to právě i díky tomu, že odborníci od dálnice ustoupili k silnici první třídy.

„Co se týče například nevyšší povolené rychlosti, ta je tam nižší. Takže i hluk produkovaný komunikací bude nižší. Plus zatáčky mohou být ostřejší než u dálnice, a tak bude i průchod územím šetrnější než u dálnice,“ uvedl náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Martin Maleček (Starostové pro jižní Moravu).

Úsek kolem Brna je v přípravě stavby nové silnice nejkomplikovanější. Ředitelství silnic a dálnic proto zatím nechce zmínit žádné termíny možného zahájení stavby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 9 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 13 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 19 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
23. 5. 2026

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
22. 5. 2026
Načítání...