Bývalá letitá starostka Čejče údajně způsobila obci i lidem milionové škody. Vinu odmítá

Krajský soud v Brně se v úterý začal zabývat případem bývalé starostky Čejče na Hodonínsku Marty Výmolové, kterou žalobce viní z toho, že obci během svého vedení způsobila škodu 3,8 milionu korun a jednotlivé lidi připravila o 17 milionů korun. Za zpronevěru, zvlášť závažný podvod a zneužití pravomoci úřední osoby a pokus o podvod jí hrozí až deset let vězení. Výmolová před soudem řekla, že se necítí být vinna.

Výmolovou státní zástupce viní z toho, že jako starostka nechala na svůj účet převést různé částky, které měly putovat na obecní účet. Šlo například o 600 tisíc korun za prodej obecních pozemků, příspěvky vinařů 580 tisíc korun na výstavbu vodovodu ve sklepní uličce nebo výtěžek sbírky na pomoc Troubkám po povodni ve výši 33 220 korun.

Podle obžaloby si také nechávala část invalidního důchodu určeného pro nesvéprávného člověka, jehož byla soudem stanovená opatrovnice. V průběhu let si tak údajně přišla až na 386 tisíc korun.

Obžalovaná podle spisu přibližně od roku 2012 také přijímala od různých lidí vysoké částky s tím, že mělo jít o investice do obchodu s realitami, které nevrátila. S dalšími lidmi pak měla uzavírat smlouvu na rezervaci pozemků v Čejči jako prostředník firmy, která pozemky ale nevlastnila a s Výmolovou nespolupracovala. Také tyto peníze podle obžaloby putovaly na její účet. Zprostředkovala údajně i prodej bytu jednoho z obyvatel Čejče, který se přestěhoval do domova pro seniory, a platbu za byt přijala na svůj účet, ale rodině ji neposlala.

Doplatila jsem na nepořádnost, říká bývalá starostka

Výmolová vinu odmítá. Obvinění ze strany nového vedení obce, které ji donutilo v roce 2016 odstoupit, označila za účelová s tím, že z obecního archivu někdo odstranil složky, které dokazují její správný postup.

„Ve vedení obce jsem byla od roku 1990, od roku 2002 pak jako starostka. Protože nemám rodinu, věnovala jsem se práci pro obec hodně nad rámec svých povinností a doplatila jsem na to, že jsem hodně věcí dělala sama. A také na svou nepořádnost a důvěru ve spolupracovníky a podřízené,“ vypověděla bývalá starostka v úterý před soudem. Doplnila, že po odchodu z funkce se zhroutila a skončila v insolvenci.

Výmolová zároveň trvá na tom, že prodej pozemků Čejče za 600 tisíc korun zastupitelé schválili. V případě nesvéprávného člověka uvedla, že zbytek invalidního důchodu, který neposílala do psychiatrické nemocnice, vyplácela v hotovosti rodině postiženého jako příspěvek na bydlení za víkendy, kdy si člena rodiny brali domů. U smluv na rezervaci pozemků, v nichž vystupovala jako zástupce soukromé firmy, pochybení vysvětlila tak, že pouze přepsala hlavičku jiné smlouvy.

Současně popřela, že by jakékoliv peníze vylákala od lidí pod falešnou záminkou, vždy chtěla jen pomoci a peníze investovat. V několika případech uvedla, že peníze nemohla vrátit, protože mezitím spadla do insolvence a byl jí odstaven účet.

Předseda senátu Aleš Novotný se ptal Výmolové také na majetkové poměry, její příjmy a výdaje. Ze spisu podle něj totiž vyplývá, že hodně cestovala do zahraničí, což žena potvrdila s tím, že cestování platila ze svých úspor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 8 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 13 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 19 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
23. 5. 2026

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
22. 5. 2026
Načítání...