Dvakrát jí šlo o život. Jarmila Janků vzpomíná na válku i okupaci v roce 1968

Nahrávám video

Jarmila Janků zažila jako dítě druhou světovou válku a později i okupaci vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. V obou historických momentech se ocitla v ohrožení života. Ve svých vzpomínkách popisuje strach a nejistotu za nacistické okupace, atmosféru srpnové noci i neobyčejné setkání své maminky s prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem.

Jarmila Janků, rozená Kurfürstová, se narodila v Uhřičicích u Kojetína v září 1934 – v roce, kdy byl T. G. Masaryk počtvrté a naposledy zvolen prezidentem Československa. Sama si ho nepamatuje, ale zná historku z vyprávění své maminky, která se s Masarykem jako dítě osobně setkala.

„Seděla na zděném plotě a najednou vidí, že na koni kluše pan prezident. Zastavil se u ní a ona mu řekla: ‚Dobrý den, pane prezidente.‘ On se zasmál a odpověděl: ‚Holčičko, já bych k tobě měl prosbu. Přijdou dva páni a budou se tě ptát, kde jsem zabočil. Neřekneš jim, že jsem jel doprava do Kojetína, pošleš je na druhou stranu. Já už si zoufám, oni mě pořád hlídají.‘“ Maminka pak prý všude vyprávěla, jak pomohla prezidentu Masarykovi.

Strach a nejistota za okupace nacisty

Na druhou světovou válku už si Jarmila Janků pamatuje velmi dobře. „Za války to bylo všechno strašné. Na příděl byla dvě vajíčka a tři rohlíky na týden. Na lístky bylo celkově velmi málo potravin,“ vzpomíná.

Na začátku června 1942 svolali Němci všechny obyvatele Uhřičic na náves k soše svatého Floriána. Mezi nimi byla i Jarmila s maminkou. Obě byly vyděšené – krátce předtím totiž došlo k atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha a nikdo netušil, co se bude dít.

„Chodili kolem nás gestapáci a my jsme tam stáli určitě víc než hodinu. Bylo ticho, protože se každý bál. Najednou od Kojetína přijelo auto, vystoupili tři muži v uniformách, šli za velitelem a ten nám řekl, že shromáždění končí a můžeme jít domů. Všichni jsme si oddechli,“ popisuje. O několik dní později, 10. června 1942, Němci vypálili Lidice.

Pamětnice si vybavuje také železniční trať Kojetín–Tovačov, kterou Němci využívali ke svým přesunům. „Byla to velká trať a ještě před příchodem fronty tam bylo plno nakradeného zboží. Hlídali to rakouští vojáci. Když byla velká zima, v noci chodili, klepali na okna a prosili, jestli by se mohli ohřát,“ vzpomíná.

Po osvobození pak podle ní sovětští vojáci brali vše, co našli. „Vodka a Stalin – to byly dva hnací motory té války,“ říká s nadhledem.

Naproti našim dveřím stál kulomet

Pamětnice vystudovala v Brně chemii a tu pak vyučovala na gymnáziu. Vdala se také za chemika Mojmíra Janků. V roce 1968 cítili uvolnění režimu. „Známí nám říkali, že to Varšavská smlouva tak nenechá, že k nám vtrhnou Rusové,“ popisuje. Když pak 21. srpna 1968 vojska Varšavské smlouvy opravdu obsadila Československo, nechtěli tomu věřit.

„Sebrala jsem se a šla jsem se nadechnout čerstvého vzduchu na balkon. Venku stál velitel, kolem domu pobíhali Rusové,“ líčí. Rozhodla se jít ven a vojáků se zeptat, proč přijeli. „Naproti našim dveřím byl kulomet. Řekli nám, že kontrarevoluci zlikvidují. O žádné kontrarevoluci jsme přitom nevěděli,“ vzpomíná.

Její dcera Jitka Havlová říká, že situace byla ještě dramatičtější, než jak ji matka líčí. Vojáci na Jarmilu mířili zbraněmi a dcera ji jako dítě instinktivně bránila vlastním tělem.

Na závěr seniorka dodává: „Já bych si přála, aby lidé byli k sobě vnímaví a aby nelhali. To by mělo být samozřejmé.“

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 4 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 7 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 8 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 13 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 14 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 18 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 18 hhodinami
Načítání...