Česká televize před krajskými volbami nachystala třináct předvolebních debat. Do studia zve vždy osm lídrů kandidátek s největším volebním potenciálem v kraji z průzkumu volebního potenciálu agentur Kantar CZ a Data Collect. V každém kraji se debata zaměřuje na témata, která dominují místní politice. V pondělí 2. září se věnovala Karlovarskému kraji.
Jana Mračková Vildumetzová (ANO) uvedla, že ukazatele kraje nejsou dobré, ale klíčovou úlohu podle ní má vláda, která musí pomoci. „V Poslanecké sněmovně neustále slyšíme, že nůžky se rozevírají, Karlovarský kraj potřebuje pomoci, ale zůstává to pouze u slibů,“ podotkla s tím, že je potřeba například vysoká škola. Nyní tam je pobočka vysoké školy, kterou se podle ní podařilo udržet díky minulému vedení, ve kterém bylo hnutí ANO. Zmínila také, že za vlády hnutí v kraji vznikla nová střední policejní škola a střední vojenská škola, což jsou podle ní konkrétní výsledky. V souvislosti s D6 zmínila, že kraj potřebuje dálniční spojení s Prahou.
Petr Kulhánek (STAN) v souvislosti s D6 podotkl, že úspěchem krajské diplomacie je schválení dostavení končící dálnice u Chebu na hranici, přičemž se snaží přesvědčit Bavorsko, aby ji dostavělo ze své strany. „Získali jsme silné spojence, protože se svými protějšky mluví jak ministr dopravy, tak premiér i prezident,“ podotkl s tím, že po napojení na německou dálniční síť bude zásadním rozvojovým faktorem na Karlovarsku. Zmínil také, že řadu negativních trendů v kraji se v uplynulých čtyřech letech podařilo obrátit, například zlepšení infrastruktury středních škol i vznik nových kvalifikovaných profesí u nových investorů.
Jiří Vaněček (ODS + TOP 09) zmínil, že během procesu stavby D6 nastala spousta zdržení. „Já si vážím toho, že přestože rozpočet není úplně v kondici, podařilo se zásadní investice pro nás z Karlovarského kraje udržet,“ podotkl. Zmínil také negativní vlivy v procesu výstavby, například různá odvolání. „Já si myslím, že D6 do roku 2028 bude, bude to jedna ze zásadních vzpruh pro prosperitu kraje,“ dodal s tím, že v minulosti tento koncept fungoval například se železnicí a bude fungovat i s rychlostní silnicí. Předtím zmínil, že lidi je potřeba v regionu udržet kombinací pracovních příležitostí a infrastruktury.
Karlovarský kraj má potenciál, ale neumí ho dostatečně využít, uvedla v debatě Karla Maříková (SPD + Trikolora). „Jako jediný kraj nemáme komplexní onkologické centrum. (…) Je to i následek toho, že celá řada předešlých vlád i ta současná opomíjela ten kraj,“ zmínila s tím, že má málo obyvatel, vylidňuje se a není schopen se bez pomoci vlády České republiky zvednout. Podotkla také, že kraj má dálnici, která vede odnikud nikam. „D6 je otázka peněz, jestli se to nezdrží, jestli dojde k vykoupení pozemků. Je to součinnost také ministerstva dopravy, aby investovalo, abychom tu dálnici kompletně celou měli,“ uvedla.
„Pověst Karlovarského kraje je pokřivená,“ míní Markéta Monsportová (Piráti). Snaží se proto komunikovat, že v mnoha ukazatelích kraj není na spodních příčkách. „V některých jsme i nad průměrem,“ upozornila. Kraj má například vysokou míru investic. Jako jednu z cest, jak kraj pozvednout, vidí návrat rodáků, kteří z regionu odešli, například učitelů nebo lékařů. Její strana v kraji investovala do kvalifikace lidí či do středních škol. Monsportová se také zasazuje o to, aby Bavorsko dostavělo dálnici, která na straně západního souseda chybí. „Musíme s nimi intenzivně komunikovat. Spojení s Bavorskem je důležité, i kvůli přeshraniční spolupráci. Tam máme velký potenciál,“ prohlásila. Upozornila však, že v Německu jsou jiná volební období a je obtížné s politickými zástupci najít řeč.
„Vnímám obrovský potenciál Karlovarského kraje,“ prohlásila v debatě Jana Rachno (Hlas pro Karlovarský kraj). To, že potenciál v tuto chvíli není naplněn, vidí jako dlouhodobý problém. Na jednotlivé dílčí problémy je podle ní třeba nahlížet komplexně. Za klíčové považuje se zaměřit na to, aby lidé měli důstojné platové ohodnocení, měli možnost pracovat na místech, která je rozvíjí a motivují, aby se dále vzdělávali, uvedla. Podle ní je důležité se zaměřit na středoškolské vzdělání. „I výuční obory v dnešní době mohou přinést daleko větší zlatý důl člověku i celé oblasti než jenom vysoká škola,“ řekla. Za důležitou považuje i bytovou situaci. Problémy bude podle ní nutné řešit i za pomoci státních financí, ty vidí také jako kompenzaci za to, že se v kraji těžily zdroje, které jsou dnes již vyčerpané.
Dalibor Blažek (Místní hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst) jako problém vidí nerovnoměrný rozvoj kraje. „Vzdálené regiony mají horší dostupnost lékařské péče, dopravu, to jsou kompetence kraje. Jsou ale i kompetence, které kraj nemá.“ Nemíní, že by vše měl udělat stát a že vše je jen o investicích ze státní kasy, ale tvrdí, že kraj například léta bojuje o vysokou školu a žádná vláda ji ještě neprosadila. Podle Blažka by v kraji mohla vzniknout vysoká škola založená na lázeňství. „Musí ale být postupně transformována na polytechniku a víceoborovost, protože pokud nebudeme mít vysokou školu, nebudeme mít pracovní sílu, která by byla zajímavá pro investory s vyšší přidanou hodnotou,“ uvedl.
Podle Vladimíra Kňákala (Přísaha) je třeba dělat velké strukturální změny, ale problém je v tom, že vzhledem k rozpočtu kraje a hospodářskému stavu, ve kterém region je, na nich musí participovat stát. Je třeba zabránit vylidňování a stát by tak měl podpořit bydlení, zdravotnictví a podporovat zaměstnanost, míní. „Bez zásahu státu to rozhodně nepůjde,“ prohlásil. Podle něj je třeba potenciál zanalyzovat, podívat se, proč je na tom Karlovarský kraj špatně, a najít řešení. „Všechna řešení vždycky končí tím, že je třeba je zafinancovat, najít zdroje,“ dodal. Pro Přísahu je klíčové zdravotnictví a případná vysoká škola v kraji by tak měla být zaměřena na zdravotnictví, lázeňství, aby dokázala vyškolit velké množství lidí, kteří v kraji zůstanou, míní.
Vyhlášení CHKO Krušné hory
Ministerstvo životního prostředí zahájilo řízení o vyhlášení CHKO Krušné hory. K tomu by mělo dojít asi za dva roky. Většina obcí souhlasí, jsou i ty, které o začlenění do CHKO usilovaly, ale třeba Boží Dar je zásadně proti. S rozlohou asi 1200 kilometrů čtverečních by to byla největší CHKO v Česku.
Jana Mračková Vildumetzová (ANO) zmínila, že chráněná krajinná oblast bude pro kraj výhodná v jedné důležité věci, a to ve sdílení odpovědnosti se státem. „Kraj má už dnes mnoho chráněných míst, ale také se o ně musí starat, tedy ta jednotlivá místa musíme udržovat – louky, pastviny a tak dále,“ podotkla. Upřesnila, že vlastníci pozemků se mohou k záměru vyhlášení CHKO vyjádřit do konce října, ale druhá věc je její zonace, kdy se vlastníci museli vyjádřit do 29. srpna.
Petr Kulhánek (STAN) v souvislosti s řízením o vyhlášení CHKO Krušné hory, ke kterému by mělo dojít za dva roky, zmínil, že je jeho zastáncem. Boží Dar, který je proti, je podle něj jediný. „Se všemi, ať už jsou to naši kolegové, nebo kolegové z ministerstva životního prostředí, se všemi obcemi probrali všechny aspekty, všechny rozvojové plány, aby byla správně nastavená zonace a nikdo nebyl omezen.“ Podotkl, že jednání probíhala a Boží Dar se pak již neúčastnil.
Jiří Vaněček (ODS + TOP 09) podotkl, že s vyhlášením CHKO souhlasí a je také za něj v pořádku, že jsou tam takzvané ostrovy, kdy jsou z území vyjmuty některé oblasti. „Kdo jiný než ta obec by měl rozhodovat o svém rozvoji, takže já za tuto variantu děkuji,“ podotkl a zmínil, že CHKO by měla být v rámci udržitelného turismu. „Aby to mělo pokud možno pozitiva, zvýšilo prestiž Krušných hor, ale aby to tolik nebralo práci místním a aby to neomezovalo rozvoj obcí.“
Karla Maříková (SPD + Trikolora) zmínila, že je rovněž pro vyhlášení CHKO. „Mrzí mě, že ta komunikace mezi panem starostou (Božího Daru – pozn. red.) a krajem byla evidentně nedostatečná, protože všem zastupitelům zaslal e-mail, ve kterém píše, že ho mrzí, že nebylo svoláno mimořádné zastupitelstvo, kde by se zastupitelé mohli vyjádřit,“ podotkla s tím, že chápe postoj starosty Božího Daru, že chce, aby se město rozvíjelo. Ale rozvoj nemůže být na úkor likvidace unikátního ekosystému.
Pirátská strana jako jediná měla vyhlášení CHKO v programu, poukázala Markéta Monsportová (Piráti). „Rádi bychom o tom s lidmi opět hovořili. Nejde jen o ochranu přírody, ale také ochranu před nebezpečnými developerskými záměry. Jsou tam parcely, které jsou nyní určeny pro výstavbu, například horské louky, které mají být chráněny. Nechceme proces zastavit, ale chceme o něm diskutovat,“ uvedla. Povolení výjimek by ale podle ní mohlo celý proces vyhlášení CHKO zbortit.
Boží Dar je vesnice vytržená z kontextu Krušných hor, protože tam žádná z ostatních lokalit neobsahuje takové krásy, míní Jana Rachno (Hlas pro Karlovarský kraj). „Je to unikátní a úžasné místo a příval turistů, který je s CHKO spojen, by nerovnoměrně zatížil Boží Dar,“ tvrdí. Vybaveností a atraktivitou ho nepřesahuje žádná z ostatních obcí, a proto má Boží Dar obavy z vyhlášení CHKO. Zmínila i důsledky, které by změna měla na dostupnost bydlení v oblasti. Proto kandidátka Hlasu pro Karlovarský kraj navrhuje referendum, které by rozhodlo, zda k vyhlášení CHKO v obci dojde.
Mnoho míst v Krušných horách již je pod nějakou ochranou, podotkl Dalibor Blažek (Místní hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst). „Mezi lidmi mimo kraj ale panuje představa, že Krušné hory jsou suché stromy a kyselé deště, ale dnes jsou Krušné hory zelené plíce Karlovarského kraje, a proto si myslím, že je dobře, aby byly chráněny plošně,“ uvedl. Zároveň ale řekl, že rozumí starostům, kteří se obávají, že bude omezen rozvoj jejich obcí, a proto souhlasí se vznikem zón, které budou z CHKO vyňaty, aby nebylo bráněno rozvoji.
Vladimíru Kňákalovi (Přísaha) ochrana přírody prostřednictvím CHKO nedává smysl, jelikož není vyřešeno, kdo ponese největší finanční odpovědnost. „V případě, že by CHKO v Krušnohoří byla ustanovena, tak kdo ponese hlavní břímě? A jakým způsobem na tom bude participovat stát a jak kraj?“ upozorňuje. Kandidát Přísahy se obává, aby vyhlášení CHKO přílišně nezatížilo rozpočet kraje a aby chráněná oblast neznamenala pro starosty obcí určité rozvojové bariéry, co se týče například výstavby infrastruktury.
Předvolební debaty v Karlovarském kraji se účastnili zástupci těchto uskupení:
- ANO – Jana Mračková Vildumetzová
- STAN – Petr Kulhánek
- ODS + TOP 09 – Jiří Vaněček
- SPD + Trikolora – Karla Maříková
- Piráti – Markéta Monsportová
- Hlas pro Karlovarský kraj – Jana Rachno
- Místní hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst – Dalibor Blažek
- Přísaha – Vladimír Kňákal
