Vyprahlých oblastí v Česku ubylo, může za to deštivé počasí posledních několika týdnů. Stav podzemních vod se ale příliš nezměnil, přestože právě v zimním období by se měl zvyšovat. Zda se voda dostane i do spodních vrstev půdy, tak bude záležet hlavně na množství srážek v následujících týdnech.
Oproti začátku února se v Česku výrazně snížilo množství suchých míst. „Měli jsme štěstí, že únorové srážky po suchém lednu byly více než dvojnásobné oproti tomu, co je normál,“ řekl hydrolog Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Jan Daňhelka.
Vlhkost půdy testují experti speciální tyčí, která odhalí i její kvalitu a typ. Mohou se díky ní podívat na jednotlivé vrstvy zeminy – pro zemědělce je klíčová ta horní. Půdní sucho, které přímo ovlivňuje plodiny, je aktuálně na jednom procentu území.
„Pokud vezmeme republiku procentuálně, tak je to málo, to bychom mohli říct, že suchem ohroženi nejsme. Ale jsme po zimě a zima je to hlavní, co dotuje při tání sněhu vody v půdě i v podloží,“ uvedl Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy.
Letošní leden byl nejsušší za pět let. Ani vydatnější srážky proto hlouběji než čtyřicet centimetrů neprosákly, spodní vrstvy zůstávají stále suché. „Pokud se podíváme na spodek, tak ten by zvlášť po zimě teď v jarním a předjarním období měl být výrazně vlhčí,“ uvedl Vopravil.
S rovnodenností, která nastala v pátek v pět hodin ráno, začalo astronomické jaro. Hned první jarní víkend ale nabídne spíš zimu a srážky, současná vlna dosáhne vrcholu koncem měsíce. Pro stav půdy ale budou zásadní ty následující.
