Ze zpravodajství se senioři upnuli k očkování, jinak spíš hledají tipy na volný čas, říká šéfredaktorka

Televize, internet a teprve pak tisk tvoří podle mluvčí Rady seniorů a šéfredaktorky časopisu Doba seniorů Lenky Desatové žebříček oblíbenosti médií, ze kterých nejstarší generace čerpá zprávy. Ty o koronaviru je často děsí, v médiích se proto snaží vyhledávat i jiná témata. Mediální chování seniorů v době pandemie Lenka Desatová popisuje v rozhovoru pro pořad Newsroom ČT24.

Odkud senioři nejčastěji získávají informace?

Jednoznačně je to televize. Tu má doma každý a tím, že jsou odkázáni na to, být co nejvíc a nejčastěji doma, tak ji mají puštěnou v podstatě neustále. Velký ohlas jsme viděli už při první vlně koronaviru, kdy Česká televize spustila kanál ČT3. Téměř okamžitě nám začaly chodit ohlasy na vysílání. Po televizi je to internet a sociální sítě. Řekla bych, že tištěná média jsou až třetí v pořadí.

Jaké máte v době koronavirové pandemie ohlasy na zprávy? Jak na seniory působí?

Záleží na tom, co všechno přináší. Pokud je to komplexnější informace, která řekne čísla úmrtí, ale také řekne, kolik lidí se už konečně uzdravilo a že je nějaké světlo na konci tunelu, tak už tolik beznaději nepropadají. Ale pokud se to na ně hrne jenom v negativním slova smyslu, tak to na ně samozřejmě působí úzkostlivými dojmy.

Samozřejmě jim také chybí aktivity, na které byli zvyklí. Jiným způsobem reagovali na situaci na jaře, kdy to pro ně bylo naprosto neznámé a zděšení bylo radikální. Teď už plánují, co budou dělat, až budou moct, a zároveň si vymýšlí a zapojují se do on-line aktivit. Třeba si vymysleli vycházku „5000 kroků pro zdraví“ nebo „Sejdeme se na půl cesty mezi Hradcem a Olomoucí“. Každý má ujít určitou vzdálenost, eviduji si to a píšou si přes sociální sítě, WhatsApp, posílají si fotky. Teď ve druhé vlně se taky hodně upřeli k očkování.

Někteří nevěří ničemu, jiní věří všemu, co slyšeli

Jak s informacemi senioři pracují? Věří dezinformacím, věřím hoaxům? Šíří si je mezi sebou?

Jsou tací, kteří apriori nevěří ničemu. A jsou taky tací, kteří věří všemu, co je černé na bílém a co kde slyšeli. Posílají si to mezi sebou a vzájemně se ještě víc děsí. Nejde to samozřejmě vzít globálně, ale ano, rozesílají hromadné e-maily, aniž by se nad tím zamysleli. Do redakční schránky nám jich chodí desítky týdně.

Vydáváte časopis Doba seniorů, jak jste v něm koronavirovou pandemii pojali?

V první vlně jsme se jí snažili téměř vyhnout, protože ze zpravodajského hlediska jsme usoudili, že nemůžeme konkurovat televizím ani profesionálním zpravodajským webům, které mají jiné materiální, technické a personální zázemí. Opakovat to, co lidi slyší 24 hodin denně sedm dní v týdnu, nemá smysl.

Místo tipů na výlety, do muzeí a na koncerty jsme začali zvát víc do přírody. Začali jsme vybírat místa, která nejsou tolik známá, ale kam můžou přes všechna opatření a omezení v klidu zajít a udělat něco pro své zdraví a něčím se pokochat. Pandemii jsme v první vlně „odbili“ pouze tím, že naši členové šili roušky a rozesílali je dalším.

V aktuálním dubnovém čísle už je ale třeba článek o očkování, takže teď už se koronavirová témata do časopisu dostala. Co se změnilo?

Dostalo se tam ještě hlasování o prodloužení nouzového stavu, protože to senioři velmi citlivě vnímají z obavy o svůj život, o své zdraví. Protože říkají: „Mladším se toho tolik neděje, když se to všechno teď rozvolní, umře nás daleko víc, a to si oni určitě přejí, protože nám nechtějí platit důchody a jsme společnosti na obtíž.“ Takže proto jsme potřebovali zprostředkovat, který poslanec jak hlasoval a kdo k tomu co řekl. A očkování nelze vynechat, k němu se, jak už jsem zmínila, upnuli. Zajímá je, jak systém funguje, jakým stylem probíhá, kdo jak dlouho na vakcinaci čeká.

Apelují na vládu a opoziční poslance, ale jinak hledají spíš zajímavosti

Chodí vám do e-mailové schránky tipy na témata, o kterých by chtěli v časopise číst? Je teď třeba větší poptávka po koronavirových tématech?

Tolik ne. V dopisech je spíš apel na vládu, aby neustupovala a opravdu se snažila seniory ochránit. Apel na opoziční poslance, aby neházeli vládě klacky pod nohy. A apel na všechny politiky, aby přestali přemýšlet nad tím, od koho která vakcína je, ale soustředili se na to, zda je skutečně bezpečná, a zajistili jí maximum. Jinak spíš hledají zajímavosti, nějaké tipy, co by mohli udělat, čím si zpestřit čas a jak se udržet v kondici.

Jsou média, která teď senioři chválí a rádi je sledují a která naopak kritizují?

Netroufnu si říct, že by někoho kritizovali. Svého času jsme dostávali spokojené dopisy na TV Barrandov, což už ale ustalo. Teď si naopak pochvalují vysílání ČT3, i když jsou i ohlasy, že Česká televize neudělala nic světoborného, že jen opakuje staré věci. Naopak se zase ozývají lidé, že jim vyvolává vzpomínky, že si vše rádi poslechnou znova.

Český rozhlas oznámil, že v říjnu vznikne pro seniory nová stanice. Ocení ji?

Vzhledem k tomu, že třeba TV Šlágr svého času taky patřila u seniorů mezi hity, tak asi ano. Pokud člověk zvolí jazyk, který bude seniorům blízký, bude mluvit pomaleji a o tématech, která je baví, určitě si posluchače najde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

VideoO roli veřejnoprávních médií a jejich financování diskutovali hosté 90' ČT24

O veřejnoprávních médiích, jejich roli ve společnosti a také případných škrtech či jejich financování diskutovali v pořadu Devadesátka ČT24 generální ředitelé ČT a Českého rozhlasu Hynek Chudárek a René Zavoral, komentátor týdeníku Echo24 Daniel Kaiser, aktivista, bývalý politik a občanský aktivista Michael Kocáb, biochemik a ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jan Konvalinka, prezident Asociace ředitelů základních škol ČR a ředitel ZŠ Pečky Luboš Zajíc, prezident Mezinárodní florbalové federace a prezident Olympiády dětí a mládeže Filip Šuman, člen představenstva Asociace producentů v audiovizi a producent Filip Bobiňski a filmový režisér a producent Václav Marhoul. Debatu moderovala Nikola Reindlová.
27. 3. 2026

PŘEHLEDNĚ: Jak se financují veřejnoprávní média v Evropské unii

Členské země Evropské unie financují svá veřejnoprávní média nejčastěji pomocí televizních a rozhlasových poplatků nebo skrze státní rozpočet. Zároveň existují i různé kombinace těchto forem platby, stejně jako speciální daň, která poskytuje prostředky veřejnoprávním médiím. Novinář serveru iROZHLAS Vojtěch Dvořáček připravil přehled všech systémů v členských zemích Evropské unie i v další zemích na kontinentu a ve světě.
26. 3. 2026

SOUHRN: Zásadní události čtvrtka 26. března

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy čtvrtka 26. března 2026.
26. 3. 2026

Evropská vysílací unie i novinářské organizace vyjádřily podporu českým veřejnoprávním médiím

Změny ve financování veřejnoprávních médií v Česku mohou podle mezinárodních mediálních a novinářských organizací ohrozit jejich stabilitu i nezávislost. Signatáři společného prohlášení v čele s Evropskou vysílací unií (EBU) zároveň upozorňují, že zásadní zásahy mají být předmětem široké odborné diskuse a musí odpovídat evropským standardům.
26. 3. 2026
Načítání...