Násilníky z Kapitolu identifikují kromě agentů z FBI i média. Zkoumají záznamy a prohledávají sociální sítě

Amerika pátrá po jménech stoupenců končícího prezidenta Donalda Trumpa, kteří na začátku ledna násilně vtrhli do sídla amerického Kongresu. S identifikací stovek demonstrantů pomáhá veřejnost, výrazně se do vyšetřování zapojila také americká média a investigativní skupina Bellingcat. Procházejí nespočet videozáznamů a fotografií, prohledávají sociální sítě, kontaktují rodiny. Pátrají ale i po lidech, kteří na místě zabránili ještě větší katastrofě. Jak takové veřejné vyšetřování probíhá, přiblížil pořad Newsroom ČT24.

Pět mrtvých a škody na budově, jejím vybavení a technice reportérských štábů zůstalo po demonstrantech, kteří vtrhli do amerického Kapitolu v den, kdy kongresmani potvrdili vítězství Joea Bidena. Amerika teď chce znát jejich jména. Nejviditelnější tváře se podařilo identifikovat takřka ihned, lidé teď pátrají ale také po těch, kteří byli v davu nebo si obličej kryli.

Práci policistům ulehčují novináři a jejich čtenáři či diváci. Několik úspěšných pátrání už má za sebou například magazín New Yorker nebo deník USA Today. Největším „detektivem“ je ale investigativní internetová skupina Bellingcat.

„Bellingcat už v průběhu událostí vyzvala lidi na internetu, aby archivovali veškerá videa a živé přenosy od pachatelů. Protože z minulosti mají zkušenost, že se nejprve při všem natáčejí, chlubí se na sociálních sítích a potom si uvědomí, že by je to mohlo dostat do problémů, a raději to všechno smažou,“ přibližuje Jaroslav Valůch z organizace Transitions Online, který se skupinou Bellingcat spolupracoval.

Tetování, jizvy, technika

Investigativci záběry vteřinu po vteřině pozorně sledují, hledají maličkosti, které by lidi na záběrech mohly ztotožnit. Porovnávají je s jinými videi z místa, ale i jiných událostí. Důležitá jsou například tetování, znaménka či jizvy, značka oblečení nebo techniky, kterou mají u sebe.

„Je důležité zmínit, že se to všechno děje veřejně, on-line je to dostupné pro kohokoli. Databáze videí je ve sdíleném dokumentu na Googlu, kdokoli se na ně může podívat, není to nic tajného. Samotné vyšetřování probíhá na sociální síti Twitter, kdokoli se může zapojit nebo se podívat, jak to probíhá. Není to nic, co by bylo skryté nebo tajné,“ vysvětluje Valůch.

Těmto pátračům se například podařilo zmapovat celý příběh ženy, kterou v Kapitolu policie zastřelila. Nebo zjistila jméno muže, který se zakrytou tváří procházel budovou a u sebe měl několik jednorázových pout. Díky několikanásobnému ověřování by podle Valůcha Bellingcat chybovat nikdy neměla.

Podobnou práci ale dělají i klasičtí reportéři. I jim pomáhají záznamy, vlastní archiv, sociální sítě a čtenáři či diváci. Nápomocná jsou i lokální média, která tváře některých výtržníků znají z regionálních akcí.

Detektivní práce novinářů

„Novinářům se podařilo dohledat spoustu konkrétních příběhů, třeba na základě jmen zveřejněných soudy našli internetové profily na sociálních sítích a z nich zjistili historii jednotlivých účastníků protestu. Často to byly osoby, které se ukazují na politických mítincích, nebo dokonce osoby, které se v minulosti ucházely o nějaký úřad. Tím pádem byla identifikace docela snadná,“ popisuje nynější práci amerických reportérů český novinář žijící v USA Yann Zane.

Na rozdíl od policistů, kterým svou prací pomáhají, novináři hledají i opačné příběhy. Chtějí znát totiž i jména těch, kteří dokázali zabránit ještě větším škodám. Například kapitolského policisty, který sám sebe použil jako cíl a odlákal skupinu demonstrantů od místnosti, ve které se schovávali senátoři.

„Nebylo jasné, jakou tam hrál roli, protože se zdálo, že nabádá lidi, aby v Kapitolu šli do nějaké chodby. Jenže se ukázalo, že to byl vlastně hrdinský čin,“ říká Jakub Dopieralla z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který se zabývá fungováním Senátu a Kongresu USA.

Video davu, který následuje policistu, natočil a zveřejnil reportér serveru HuffPost, jeho jméno později zjistila a s díky zveřejnila reportérka CNN. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

VideoBořit fungující veřejnoprávní média nedává smysl, míní experti

Posuzovat veřejnoprávní média podle toho, jestli je potřebujeme, je chybou, míní novinář a zakladatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff. Správnou otázkou je, zda je společnost využívá a důvěřuje jim, myslí si. Podle novináře a bývalého ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Davida Klimeše z výzkumů vyplývá, že většina Čechů České televizi a Českému rozhlasu věří. Obě instituce je jednodušší zlepšit a lépe je definovat než rušit a vymýšlet alternativy, říká. Odborník na komunikaci Jan Dobrovský se domnívá, že ztráta svobody by veřejnoprávní média stála jejich smysl. Poplatky považuje za zástupný důvod pro politické uchopení moci. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

O čem plánujeme informovat v neděli 29. března

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 9 hhodinami

SOUHRN: Zásadní události soboty 28. března

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy soboty 28. března 2026.
před 20 hhodinami

SOUHRN: Zásadní události pátku 27. března

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy pátku 27. března 2026.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

VideoO roli veřejnoprávních médií a jejich financování diskutovali hosté 90' ČT24

O veřejnoprávních médiích, jejich roli ve společnosti a také případných škrtech či jejich financování diskutovali v pořadu Devadesátka ČT24 generální ředitelé ČT a Českého rozhlasu Hynek Chudárek a René Zavoral, komentátor týdeníku Echo24 Daniel Kaiser, aktivista, bývalý politik a občanský aktivista Michael Kocáb, biochemik a ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jan Konvalinka, prezident Asociace ředitelů základních škol ČR a ředitel ZŠ Pečky Luboš Zajíc, prezident Mezinárodní florbalové federace a prezident Olympiády dětí a mládeže Filip Šuman, člen představenstva Asociace producentů v audiovizi a producent Filip Bobiňski a filmový režisér a producent Václav Marhoul. Debatu moderovala Nikola Reindlová.
27. 3. 2026

PŘEHLEDNĚ: Jak se financují veřejnoprávní média v Evropské unii

Členské země Evropské unie financují svá veřejnoprávní média nejčastěji pomocí televizních a rozhlasových poplatků nebo skrze státní rozpočet. Zároveň existují i různé kombinace těchto forem platby, stejně jako speciální daň, která poskytuje prostředky veřejnoprávním médiím. Novinář serveru iROZHLAS Vojtěch Dvořáček připravil přehled všech systémů v členských zemích Evropské unie i v další zemích na kontinentu a ve světě.
26. 3. 2026

SOUHRN: Zásadní události čtvrtka 26. března

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy čtvrtka 26. března 2026.
26. 3. 2026
Načítání...