Zprávy z Cannes: Trier postavil pornografii zla, je to smutná podívaná

Nahrávám video

Osoba v Cannes nežádoucí, dánský režisér Lars von Trier, se po sedmi letech zákazu vrátil na mezinárodní filmový festival do Cannes. Už přijetí jeho nového filmu The House That Jack Built (Dům, který Jack postavil) do hlavního programu vyvolalo zájem ještě před zahájením festivalu. Trierova novinka se promítala mimosoutěžně a ani po ní nenásledovala tisková konference, i tak se o ní dost mluvilo – diváci ze sálu odcházeli ještě během promítání, vadilo jim brutální zobrazení zla a týrání žen a dětí.

Při návratu Larse von Triera do Cannes bylo znát, že ho publikum rádo vidí a ve vzduchu byla cítit atmosféra odpuštění za filmařovo nešťastné uřeknutí. Na tiskové konferenci po filmu Melacholia se před sedmi lety zapletl do svých slov a málem ze sebe vytvořil příznivce nacismu.

Stranou pozornosti nezůstal ani tentokrát. O jeho novém filmu mluvili ti, co ho viděli, a ještě víc ti, co ho neviděli. Při sledování Trierovy novinky mi přišla na mysl slova známého australského filmového kritika Davida Strattona, o němž mimochodem uvedli loni v Cannes v hlavním programu celovečerní film. Stratton přiznal zásadu, že o velmi krutých filmech, kde zlo nemá opodstatnění, nereferuje.

Umění vraždy

Film The House That Jack Built je pornografií zla. Zobrazuje zlo na nízké úrovni, v tomto případě nejde o umění, byť sebeošklivější, ale o exhibici zbytečné perverze. Dvouapůlhodinové drama o sériovém vrahovi je situováno na konec 70. let do Spojených států. Příběh je členěn na „nehody“, tedy jednotlivé kapitoly zločinů.

Hlavní hrdina Jack (jehož hraje Matt Dillon), posedlý úklidem a pořádkem, pracuje jako stavitel, ale spíš se považuje za architekta. Chce si na břehu jezera postavit dům podle svých představ, jenže moc se mu je plnit nedaří. Mnohem úspěšnější je jako zločinec – během dvanácti let spáchá 66 vražd. Všechno to násilí, které s sebou vraždění nese, si přitom připravuje jako práci na uměleckém díle.

Film navíc dělá z žen a policistů nejhloupější lidi na světě. Ženy zobrazuje jako naivky, které si ani nic nezaslouží, obzvláště když si o vraždu dokonce koledují. To je případ první Jackovy oběti v „nehodě“ s Umou Thurmanovou.

Trier do filmu montuje záběry z koncentračních táborů, obrazy diktátorů (Hitlera, Stalina, Maa, Mussoliniho) a tím ospravedlňuje své činy. Děj prokládá také obrazy, třeba Paula Gauguina, nebo hudbou geniálního pianisty Glenna Goulda. Ale těžko lze ve filmu najít vodítko, proč cituje zrovna je.

Perverze místo vášně

Skutečné umění potřebuje k tvorbě lásku a vášeň, říká Jackovi ve filmu Bruno Ganz, který hlavního hrdinu přivede do podsvětí a následně do pekla. Jako by promlouval k Trierovi. Jako by talentovaný filmař tušil, že už nenajde pro svou tvorbu vášeň, s níž tvořil své první filmy jako Evropa nebo Prolomit vlny a s níž počátkem 90. let prorazil na plátna kin po celém světě. A tak se z něj stal umělec zabijáckých her a perverzních extrémů. Touhle cestou už se ostatně ubíral v předchozí Nymfomance a Antikristovi.

Lars von Trier je pořád výborný tvůrce, svůj potenciál ovšem používá na vyřizování si účtů se světem skrze perverzi. Bylo by pro filmový svět skvělé, kdyby tím vznikala díla opravdu pobuřující a provokující. Zatím po zhlédnutí posledního Trierova pokusu zůstane v natěšeném divákovi jen lítost nad jeho tvůrcem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...