Zlatého lva v Benátkách získal podruhé v historii dokument. Cenu si odnesl i snímek z české koprodukce

Končí filmový festival v Benátkách a hlavní cenu Zlatého lva si odváží dokumentární film americké režisérky Laury Poitrasové All the Beauty and the Bloodshed (Všechna ta krása a zabíjení). Je to teprve podruhé v historii festivalu, co hlavní cenu získal dokument. Cenu pro nejlepší tvůrkyni do čtyřiceti let získala režisérka Cristina Grosanová za film Běžná selhání. Vznikl v české koprodukci a natáčel se v Praze.

Hlavní hrdinkou vítězného dokumentu je známá umělkyně Nan Goldinová, která se jako aktivistka zapojila do boje proti rodině Sacklerových, vlastníků farmaceutické firmy Purdue Pharma. Právě ta vrhla v 90. letech na americký trh silný lék proti bolesti OxyContin, který způsobuje rychlou závislost. Kvůli závislosti na opiátu podle expertů zemřelo v USA za dvě desetiletí více než půl milionu lidí.

Poitrasová, která získala řadu cen včetně Oscara za svůj dokument Citizenfour (Příběh Edwarda Snowdena) z roku 2014, při přebírání ceny poděkovala za to, že festival uznal, že „dokument patří do kinematografie“ a složila hold Goldinové. 

Goldinová sama upadla do závislosti na OxyContinu, který jí lékaři předepsali na tlumení bolesti po operaci. Kvůli tomu se pak pustila do boje za to, aby se americké kulturní instituce vzdaly peněz od Sacklerových, kteří byli štědrými mecenáši.

Stříbrný lev za kanibalskou romanci

Stříbrného lva za režii dostal Ital Luca Guadagnino za kanibalskou romanci Bones and All. Velkou cenu poroty dostalo francouzské drama ze soudní síně Saint Omer režisérky Alice Diopové. Porota udělila i zvláštní ocenění, které získal vězněný íránský režisér Džafar Panahí za snímek No Bears.

Cenu pro nejlepší herečku získala Cate Blanchettová za výkon ve filmu Tár amerického režiséra Todda Fielda, kde ztvárnila dirigentku německého symfonického orchestru, která se potýká s překážkami v prostředí, kde vládnou muži. Volpiho pohár pro nejlepšího herce porota udělila Colinu Farrellovi za roli v černé komedii The Banshees of Inisherin irského režiséra Martina McDonagha.

Loni Zlatého lva v Benátkách získal snímek Událost francouzské režisérky Audrey Diwanové a o rok předtím roadmovie Země nomádů Chloé Zhaoové. Potřetí v řadě si tak letos odnáší hlavní cenu žena.

Jediný dokument, který dosud získal v Benátkách Zlatého lva, byl v roce 2013 snímek Sacro GRA režiséra Gianfranka Rosiho.

Snímek s českou koprodukcí

Rumunsko-maďarská režisérka Cristina Grosanová získala cenu pro tvůrce do čtyřiceti let za snímek Běžná selhání, který vznikal v české koprodukci. Režisérka jej natočila podle scénáře spisovatelky a scenáristky Kláry Vlasákové.

„Feministická dystopie Cristiny Grosanové je varováním o světě, který se záhadně hroutí. Zároveň nás však vyzývá, abychom se apokalyptické závrati nevzdávali a čelili jí lidskou sounáležitostí,“ zdůvodnila výběr filmu umělecká ředitelka festivalu Gaia Furrerová.

Nahrávám video

Český snímek ve virtuální realitě

Na festivalu se představil i český zástupce, a to snímek Tmání od Ondřeje Moravce, který představuje progresivní proud kinematografie – film ve virtuální realitě. Je navíc autobiografický a také nabízí pohled do jeho dětství a dospívání, kdy bojoval s depresí. Každý divák se během promítání může dostat do režisérovy hlavy. 

„Vidíte ten příběh ze všech stran, tím pádem, dokážete se pak víc vcítit do toho člověka, co asi prožíval, než kdybyste viděli klasický film,“ vysvětluje Moravec. 

I když v Benátkách vidí ve virtuální realitě budoucnost, klasický film – i podle Ondřeje Moravce – nijak neohrozí. V Česku podpořil jeho Tmání Národní ústav pro duševní zdraví. Do budoucna chystá i projekce ve školách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...