Žižkovský vysílač začal růst nad Prahou před 35 lety. Ustoupit musel i židovský hřbitov

Žižkovský vysílač s výškou přesahující 200 metrů tvoří nepřehlédnutelnou dominantu pražského horizontu. Zřejmě proto je tato stavba dodnes předmětem kontroverzí. Zatímco někteří její futuristický vzhled považují za velmi povedený, pro jiné je jednou z nejošklivějších staveb světa. Projekt byl od počátku terčem protestů i kvůli tomu, že konstrukci musel ustoupit park a část židovského hřbitova. Stavba začala přesně před 35 lety, 24. listopadu 1985.

Rozhodnutí o výstavbě nového telekomunikačního centra na rozhraní Vinohrad a Žižkova padlo koncem sedmdesátých let minulého století. Důvodem byl nevyhovující technický stav původního televizního vysílače na petřínské rozhledně.

Kromě Mahlerových sadů, jež nakonec zvítězily, byl ve hře i nedaleký vrch Parukářka, Pankrácká pláň a Petřín. Petřín však zamítli památkáři a Parukářka se ukázala být nevhodná kvůli přítomnosti armádního odposlouchávacího zařízení a leteckého koridoru na kbelské letiště.

Na prvním místě funkce

Projekt věže vznikl pod vedením architekta Václava Aulického v roce 1984. Ten připomíná, že estetická stránka nebyla pro tehdejší zadavatele příliš důležitá. „Je potřeba si uvědomit, že v prvním kole nejde o architekturu, ale o tu službu, tedy šíření televizního a rozhlasového vysílání a také mobilní sítě. Čili bylo to složitější zadání, které se promítlo do výšky, která je daná tím, že Praha je kopcovitá. Aby se signál dostal do pražských údolí, musí být anténní systém výše,“ říká.

Nahrávám video

Spolu s inženýry Jiřím Kozákem a Alexem Bémem nakonec navrhl objekt připomínající raketu připravenou ke startu. Stavba, která začala 24. listopadu 1985, trvala sedm let. Už v březnu 1991 začal zkušební provoz vysílače, ale do provozu byl naplno uveden až 17. února 1992. Tehdy byla také pro veřejnost slavnostně otevřena rozhledna.

Již v době výstavby vyvolával projekt velmi negativní reakce. V souvislosti se společenskými změnami roku 1989 mnozí požadovali zastavení stavby, a dokonce její zbourání. Zejména obyvatelé bezprostředního okolí se obávali negativního vlivu elektromagnetického záření, což ale následně nezávislá mezinárodní komise vyvrátila.

Další stavbě vyčítali, že svými rozměry znásilňuje panorama města nebo že vyrostla na části židovského hřbitova. Pohřebiště, které se nachází ve Fibichově ulici, vzniklo kvůli moru už na konci 17. století. Jako hlavní pražský židovský hřbitov později sloužilo více než sto let. Už před rokem 1985 ale byla většina pohřebiště změněna na park.

  • Hřbitov na Žižkově ve Fibichově ulici vznikl jako morový hřbitov po epidemii z let 1679 až 1680. Ústředním pražským židovským hřbitovem byl více než sto let, od 1. června 1787 do července 1890, kdy byl zřízen Nový židovský hřbitov na Olšanech. Celkem zde bylo pohřbeno kolem 37 tisíc osob. V roce 1925 byla část hřbitova změněna na park, před rokem 1960 byla zbořena velká část ohradní zdi a tři čtvrtiny hřbitova byly změněny na Mahlerovy sady. V letech 1985 až 1990 byla na místě parku vystavěna věž televizního vysílače. Nyní je zachována pouze severní část hřbitova s náhrobky od 18. století do druhé poloviny 19. století. Nacházejí se zde náhrobky slavných rabínů, nejnavštěvovanější je hrob pražského vrchního rabína Ezechiela Landaua.
  • Zdroj: ČTK

Půdorysně stavba vysílače vychází z trojúhelníku, v jehož rozích vyrůstají ocelové sloupy. Zatímco dva z nich dosahují do výšky 134 metrů, hlavní tubus přechází do anténního nástavce sahajícího až do výšky 216 metrů. Konstrukci tubusů věže tvoří dvojitá ocelová stěna, vyplněná betonem. Ve své době šlo o unikátní technologii, kterou si autoři nechali patentovat.

Jakešův prst

Architekti koncipovali věž nejenom coby ryze technickou stavbu, ale i jako rozhlednu. Ve výšce 93 metrů se proto nachází trojice vyhlídkových plošin, z nichž mohou návštěvníci pozorovat Prahu i její široké okolí. Kdo oželí necelých 30 výškových metrů, může si rozhledu užívat z oken restaurace. Součástí je i unikátní hotelový pokoj. Kabiny v nejvyšším patře věže pak slouží přenosovým zařízením a jejich obsluze.

Žižkovská věž, které se v minulosti přezdívalo Jakešův prst nebo Biľakova jehla, prošla od svého otevření na počátku devadesátých let řadou proměn. Tou méně viditelnou bylo umístění dodatečné plošiny pro mikrovlnné spoje, kterou si vyžádal narůstající telekomunikační provoz.

Zcela nepřehlédnutelnou proměnou naproti tomu byla instalace obřích miminek od sochaře Davida Černého. Zdálky viditelná laminátová batolata byla na věž připevněna v rámci akce Praha – Evropské město kultury 2000. Později dostala rozhledna rovněž barevné osvětlení, díky němuž do noci září barvami české trikolory.

Ani slavnostně nasvícený a současným uměním ozdobený vysílač se ale nelíbí všem. Negativní náhled na žižkovskou věž přitom není jen tuzemskou výsadou. Výrazným kritickým hlasem na její adresu byl třeba žebříček deseti nejošklivějších staveb světa, který sestavil americký server CNN. Vysílač v něm skončil na čtvrtém místě. Horší vizáž mají prý jen monstrózní hotel v severokorejském Pchjongjangu, jeho pětihvězdičkový „kolega“ v Dubaji a obří Palác lidu v rumunské metropoli Bukurešti.

Mezi zahraničními návštěvníky metropole se přitom věž nezdá až tak neoblíbená. Na turistických portálech je doporučována jako jedna z nejzajímavějších novodobých staveb v metropoli. Jistě k tomu přispívá i to, že dokáže být velmi fotogenická.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Klíčníci vyzvedli české korunovační klenoty

Ve svatovítské katedrále se v pondělí odpoledne po roce znovu sešlo sedm klíčníků, kteří otevřeli dveře Korunní komory a vyzvedli z ní korunovační klenoty. Svatováclavská koruna, žezlo a jablko, které se používaly při korunovaci českých králů, budou od úterý vystavené ve Vladislavském sále Pražského hradu. První čtyři dny si je budou moci prohlédnout školáci, od soboty 19. září do pondělí 28. září se výstava otevře veřejnosti.
14:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kostková a Eben budou moderovat StarDance naposledy

Letošní řada taneční soutěže StarDance bude poslední, kterou budou moderovat Tereza Kostková a Marek Eben. Moderátorská stálice to oznámila při představování letošních novinek. První taneční večer odvysílá Česká televize v sobotu 10. října.
12:27Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoTočím pro sebe jako diváka za deset let, říká Hřebejk

Od režiséra Jana Hřebejka vysílá Česká televize aktuálně seriál Na tělo o současných padesátnících, vedle toho Hřebejk chystá Jobovku, tedy příběh pražské rodiny, která se přestěhuje na venkov. „Každý, kdo se na to bude dívat, to bude posuzovat podle svých zkušeností,“ podotkl Hřebejk v Interview ČT24 k diváckému přijetí svých počinů. Při natáčení vede dialog sám se sebou jako potenciálním divákem a ptá se, jestli ho film či seriál bude bavit i za deset let. To se mu stalo při zhlédnutí jeho celovečerního debutu Šakalí léta. Naopak snímek Medvídek podle něho mohl dopadnout lépe.
před 7 hhodinami

WP: Kennedyho centrum je na pokraji bankrotu

Kennedyho centrum pro múzická umění ve Washingtonu je na pokraji bankrotu a už v úterý by mohlo zavřít. Napsal to v neděli deník The Washington Post s odvoláním na vedení kulturního střediska, jehož vlastníkem je americká vláda.
před 16 hhodinami

Dostojevského román Bílé noci se stal nečekanou senzací na TikToku

Marcelo Nogueira není příliš zběhlý v klasické literatuře, přesto se i tento sedmadvacetiletý brazilský knižní influencer nechal zlákat románem Fjodora Michajloviče Dostojevského Bílé noci – příběhem z 19. století o lásce a osamění, který se nyní stal nečekanou senzací na TikToku, napsala agentura AFP. Dostojevského příběh snílka, který se při procházce Petrohradem setká s mladou ženou, do níž se šíleně zamiluje, se tak v Brazílii stal bestsellerem téměř 180 let po svém vydání.
včera v 16:35

VideoInspiroval Hrabala i underground. Vycházejí poslední Sebrané spisy Ladislava Klímy

Spisovatel a filozof Ladislav Klíma inspiroval řadu dalších umělců, včetně Bohumila Hrabala nebo představitelů undergroundu. Před třiceti lety vyšel první díl jeho spisů v nákladu přes tisíc kusů. Poslední díl jeho Sebraných spisů vychází nyní. Obsahuje překlady dramat, Klímovy divadelní hry i dramata, která napsal spolu s Arnoštem Dvořákem. Například satiru Matěj Poctivý. Jde o kritiku prvorepublikové společnosti, která byla uvedena v Národním divadle v roce 1922. Stažená byla téměř ihned po premiéře. Klíma byl těžký kuřák a alkoholik, který zemřel v roce 1928 v devětačtyřiceti letech na tuberkulózu. Jeho teď už kompletně vydané spisy čítají téměř šest tisíc stran.
včera v 10:00

Zlatého lva získala v Benátkách Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na 83. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
12. 9. 2026Aktualizováno12. 9. 2026

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
12. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.